Najväčšie kriminálne prípady Slovenska

Zimomriavkovo a zážitkovo spracovaná realita z forenzného zákulisia, ktorú nemôžem pozerať inak ako so zatvorenými očami. Jeden z minimálneho mála odborných dokumentov zo slovenskej produkcie! Ochutnávky z histórie kriminalistiky výborným spôsobom komentujú fundované psychologické stálice, dlhoročne sa vŕtajúce vo forenzno-expertíznej problematike. Silno odporúčam, vhodné však len pre silné žalúdky. (21.08.2006)

Tento dokument je prechádzkou tých najkrutejších zverstiev aké len človek na človeku môže napáchať.Má za úlohu vydesiť a šokovať.Ale teda,že šokuje a poriadne.O to viac a intenzívnejšie,že v dokumente sú zverejnené autentické fotografie z miesta činu či fotky dôkazového materiálu.Mňa len tak ľahko nič nevydesí,ale toto je moc aj na mňa.Nič pre slabšie povahy.Navyše celkovo tú desivú atmosféru podčiarkuje výborne zvolený a tajomný hlas na pozadí ešte vtedy mne neznámeho Tomáša Maštalíra.Kto sa rád bojí,smele odporúčam.Ale vyniesť smeti v pokročilom čase,by som po tomto zážitku asi len ťažko dokázala :) (30.10.2013)

Naprosto ohromující seriál o vrazích na Slovensku. Z některých příběhů opravdu zůstává rozum stát a mráz běhá po celém těle. Snad v každém případě úřadoval jako hlavní podmět alkohol. Autentické fotografie z různých míst činu šokující zážitek jen umocňují. Musím říct, že jsem na leccos zvyklý, ale některé záběry se mnou pěkně zacloumaly. Bestiální vraždy a bestiální vrahové. V některých případech těžký masakry! Každý díl má kolem 25 minut a mezi autentickými záběry a výpovědmi tehdejších svědků je scénář kombinovaný hranými scénami, které dotváří kolikrát hodně stísněnou atmosféru. Hudební složku tvoří ambientní pasáže střídané s hudbou z filmů jako třeba The Thing, Halloween, Clockwork orange a podobnými, což je sakramentsky působivé! V každém dílu hovoří psychologové a kriminalisté, kteří některé případy sami vyšetřovali. Hlas vypravěče vás okamžitě vtáhne do děje a rozhodně nenechá klidnými. Dokumentární seriál bych přirovnal k českému třídílnému cyklu Hrdelní zločiny, které si v podobné působivosti určitě nezadají. (28.10.2020)

Nic pro slabé nátury! Pohled na zmasakrovaná, naporcovaná či jinak zohavená těla obětí a podrobné popisování modus operandi nemusí úplně každému vyhovovat. Často jde o nadmíru nechutné věci, při nichž člověku opravdu mrazí v zádech a má nutkání zvracet! Ani ta nejdrsnější kriminálka či horor se tomuto nemůže rovnat, když si uvědomíme, že sledujeme autentické záběry. K celkovému zážitku z tohoto dokumentu přispívá i jeho vynikající zpracování v čele se znamenitou hudbou a hlasem průvodce pořadu. Vyvstává zde otázka, zda je vůbec etické zveřejňovat policejní záběry na mrtvá a zohavená těla. Další otázkou k zamyšlení je, zda se úchylní jedinci nemohou těmito případy inspirovat a vyvarovat chyb svých předchůdců? Zároveň by však tento pořad mohl sloužit jako manifest pro znovuzavedení trestu smrti. Je až neuvěřitelné, čeho všeho je člověk schopen..a z jakých důvodů! Jak už tu zaznělo - magor se v tom může vyžívat! Mezi ty nejnechutnější díly patří Čubirková, Nedokončená modlitba, Horehronský rozparovač, Medea, Krvavé meniny, Vražda bezdomovcov, Nikdy neprečítaná pošta, Otec či Liečiteĺ. U epizody Vrah stopárok stojí za porovnání realita vs. film. P.S. Zajímavý by byl obdobný dokument o vrazích v českém teritoriu. (02.07.2012)

Nesmírně vydařený dokument, který kromě hrůzných fotografií(horrory jsou proti tomu dětské filmečky) nabízí i odbornou analýzu stran psychologů. Psychology považuji za idioty, zvlášť ty podnikové ale doktor Helfik(nebo podobně), který pořadem provází, nabízí nestrannou analýzu zločinců a obětí. Zazní velmi otevřené závěry, které v čekých médiích není slyšet: Málokdy se stane, že dítě z tzv. jasné rodiny, které skončí v děcáku, neskončí taky v kriminále. Rómská komunita přijímá trestance vrátivšího se z krimu tolerantněji a někdy i s obdivem i když si vyvraždil rodinu. Pachatelé nejhrůznějších činů jsou zpravidla taky klinicky diagnostikovaní debilové atd. Škoda, že podobný dokument nevznikl u nás, protože po zhlédnutí tohoto má člověk po chuti pokračovat v cestě a v Břeclavi to raděj otočí... (03.12.2009)