Obsahy(1)
Televízny film nakrútený podľa pôsobivej epickej skladby Pavla Országha Hviezdoslava, ktorá sa stala podkladom pre scenár Vincenta Šikulu. Medzi hodnoty, ktoré sú večné a treba ich ustavične hľadať, patrí láska detí k rodičom a naopak. Tento príbeh zobrazuje tragický osud Zuzanky v rozprávaní starého invalidného vojaka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Ukážková macocha, akú si predstavujeme pri čítaní tých najstrašnejších rozprávok. Mama alebo teta, takáto dilema v oslovení bola najväčším kameňom úrazu, ak sa nenašla iná zámienka. Zuzanka nielen necíti lásku, ale cíti hlavne tvrdú dlaň a metlu, a hoci okolie nie je k týraniu detí ľahostajné, určite urobilo málo. Aj po revolúcii '89 sa dal na Slovensku natočiť solídny film z dedinského prostredia dávnejšej minulosti podľa Hviezdoslava. Detský výkon Zuzanky bol výborný a záver zo mňa vyžmýkal o niečo viac emócií, ako som čakal. ()
Balada plná smútku a bolesti, kde niet záchrany. Ivan Rajniak výborne podfarbuje obraz, jeho hlas sa hodí do tejto melanchólie. Ale aj ostatní herci sú dobre zvolení. Zuzanka Hraškuľka, žubrienka malá. ............... .............. ........... ....... ........ ....... ...... . . ............ . Vtiahnutie do deja. ***** Dramatičnosť: ***** Citlivosť: ***** ()
" Zuzanka Hraškuľča: púpavka, žubrienka.Ubije mater ju: zaplače, postenká,v kútik sa utúliac, metla kde, u dverí; zodvihne z úchytku posúcha úlomček, upadlý materi..." jedna z najsmutnejších Hviezdoslavových básni o polosirote s tragickým koncom, ale nesmierne pútavo spracovaná. Režírovať podľa Hviezdoslava určite nieje ľahká úloha, ale film vtiahne diváka do deja. Výborný Ivan Rajniak hrá rolu vojaka presvedčivo ako vždy, Romančík je pravý "otcovský typ", macocha protivná a tá malinká... hrá tak, že človeka bolí srdce, keď ju vidí. 5 hviezd..za obsadenie, prevedenie..s vedomím, že dnes také už asi nikto nenatočí. ()
Filmová interpretácia nádhernej ľudovej balady. Interpretácia preto, lebo celý kratučký dej posunula do iných dimenzií. Absolútne inak sa pozerá na psychológiu každej z postáv. Otca, macochy, tetky, ba dokonca i (malého) Juríka. Ostatné postavy sú domyslené. V rámci svojho žánru - TV film - si zaslúži vyššie hodnotenie, i keď chvíľami som mal pocit, že sledujem film na prelome ´70tych a ´80tych rokov. Ku kvalite filmu, samozrejme, pridáva hudba Svetozára Stračinu. Podľa osobných odhadov bol film natočený v Múzeu oravskej dediny v Zuberci. ()
Trošku mi snímek připomínal kanadskou trýzeň. Ale opravdu jen trošku. Jen ústřední myšlenkou o ovdovělém tatínkovi a mrše maceše. Předlohu jsem nečetl, ale četbu hodlám minimálně zvážit. Nejvíce film vyniká v psychologii ústředních postav. K vidění je malebné prostředí slovenské vesničky kolem roku 1900 a z hrůzou zjišťujete, že se tam doteď pranic nezměnilo. Například dodnes tamní občané nadšeně vítají příjezd pana pošťáka. Velmi mile mě překvapili celkem solidní slovenští herci, kteří pro mě do té doby byli, jakožto pro Západoevropana, úplnou neznámou. Ve vzduchu je příjemné napětí a vše směřuje k nervy nervy drásajícímu konci, který mě ani malinko nepřekvapil, neboť mi byl před zhlédnutím vyzrazen moji ukecanou spolusledovatelkou. No, alespoň jsem se naučil pár nových slovenských slovíček. Celkově bych to viděl na pěkné tři kousky. ()
Galerie (6)
Photo © Archiv STV
Reklama