Grindhouse: Planeta Teror

I když jsem fanda spíš Tarantina, tentokrát přiznávám, že Rodriguez ho v Grindhouse projektu předčil minimálně v zábavnosti a tempu. Zkrátka ta nejpokleslejší zábava v ryzím smyslu. Už jen z úvodu, kde se Rose vlní kolem tyče, může leckomu vyschnout v puse. Logika je tu cizí pojem. Rodriguez vám naservíruje skok přes zeď jako z Final Fantasy a pokud je třeba rychle se přemístit z místa na místo, použije se střihu nebo dětský motorky. Vředy na zombících jako by někdo uklohnil z pudingu a marmelády. No nádhera! A hudba z Rodriguezovy dílny se mi vždycky líbila. U Planet Terror se nudit nebudete. Buď budete nevěřícně pozvedat obočí nebo se budete smát. (28.12.2007)

„Pre mňa budeš navždy Palomita." Gratulujem Robertovi Rodriguezovi k tomu, že sa definitívne stal doživotným hračkárom, neschopným rozprávať príbeh. On by možno aj chcel (hoci, ktovie...), no zrazu zbadá nový počítačový efekt a ten má naplno jheo pozornosť a na čosi ako scenár sa v tej chvíli okamžite prestane myslieť, lebo malý Robert sa musí hrajkať, Na rozdiel od talentovaného kamaráta Tarantina (AUTO ZABIJAK) skopíroval štýl, starý desiatky rokov a bez vlastného vkladu (ak teda nerátame to, že si robil hudbu, strih a nosil kávu režisérovi, teda sám sebe). Kým Tarantino dokáže diváka na zadnom sedadle posexovať tak rýchlo, že sa ani necíti byť zneužitý, Rodriguez je na to, aké zábavné kraviny nakrúca (DESPERADO, OD SÚMRAKU DO ÚSVITU), smrteľne vážny. A nie, nerešpektujem tvrdenie, že rozpráva vtip s vážnou tvárou. Občas sa zasmejete (skôr nad „chýbajúcim dielom“ a nad "receptom", než nad stereotypným zrážaním zombies). Občas znechutene odhliadnete od plátna (penis), občas si vypočujete ťažkotonážnu hlášku, uvidíte peknú akčnú scénu (Freddy Rodriguez a nemocničná chodba) a znalcov potešia Michael Biehne a Tom Savini. Rozkošné (ale aj dosť nudné) cvičenie v žánri. Cinematik PN 2007 (08.09.2007)

No, původně mě napadlo, že umět točit takovéto podobné filmy je nepotřebná dovednost č. 96, ale vážně mě to dostalo. Někde je ta ona potřebná nadsázka dávkována úměrně, někdy je přehnaná, proto ty čtyři hvězdičky. I přes občasnou nechutnost jsem se vážně bavil, a to snímky o zombies opravdu nejou moje krevní sk... (chybí díl komentáře) (15.10.2007)

Ač je to k nevíře, Rodriguez filmovými znalostmi trumfuje i Tarantina a jeho Planeta Teror je naprosto dokonalým koncentrátem žánrových úchylek, vrtochů i nedostatků. Pátrat po smysluplnějším ději může leda tak ten, komu se trashová estetika hnusí, popř. si ji nikdy na vlastní divácké smysly nevyzkoušel. Nejodvázanější nášup roku, který vrší jeden nápad za druhým, kde vše korunuje Rose McGovan, kterou tímto pasuji na nejžhavější dračici letošní filmové sezony a Rodrigueze na nejodvážnějšího freaka, kterému se nic nepříčí (smrt zvířat či dětí). Chci okamžitě Machette, popř. Grindhouse II! (21.10.2007)

Znatelně zábavnější než Tarantinův pokus. Toto je sympaticky nekorektní drsná zombie komedie vyvedená v stylové patině 70. let a plná cool chuťovek, kt......(část komentáře chybí, omlouváme se za nepříjemnosti)....... a druhým takovým momentem, který mě dostal, je scéna "pistole v rukách dítěte". Zkrátka Rodriguez po Sin City opět dokazuje, že nevyměkl, a do sběru stále nepatří. (07.10.2007)