Hellboy 2: Zlatá armáda

Guillermo del Torro už ve Faunově Labyritu prokázal značnou fantazii, co se výtvarné stránky týče - jedno zda svou nebo jeho spolupracovníků. V tomto směru Hellboy 2 bez problémů naplňuje vysoká očekávání do něj vložená - fantasy žánr zřejmě tým inspiruje. Zápletka, která se opět točí kolem záchrany světa, nepatří k nejoriginálnějším, což na první pohled scénáristovi nelichotí, jenže, na druhou stranu, to, jak organicky začleňuje fantastický mýtus do moderního světa, je skutečně obdivuhodné. Navíc svět představený v novém Hellboyovi obsahuje spoustu drobných nápadů, které když se dají dohromady, vytvářejí převelice pestrý, živoucí svět. Můžou to být nadpřirozené bytosti, kouzelné zbraně či magie sama. A přece vidím kaz. Jsem totiž spíše zastácem než odpůrcem komplikování komiksových postav, rozhodně mi nestačí, že jsou svérázné (v tomto ohledu ani jim nemohu nic vytknout). Jejich vnitřní život by měl velmi podstatně reagovat na to, co zažívají. A je tu několik scén, které mi říkají, že se tak docela neděje. Nejmarkantnější zdá se mi (SPOILER) scéna, ve které Anděl dává Liz vybrat mezi přežitím lidstva a Hellboye. Nejenže Liz, u které by se to pro její zamilovanost dalo jakž takž pochopit, nesžírají výčitky a pochyby, ale ani další postavy, především Krauss, neprojevují o její rozhodnutí poslat lidstvo do pekel ani jen zájem. Dalo by se to vysvětlit jen tím, že jsou všichni přesvědčeni, že Anděl kecá. Proč si to pak ale nesdělí. Toto rozhodnutí je navíc zjevně součástí mnohem většího příběhu, než představuje Zlatá Armáda, a nepříliš do zbytku filmu zapadá - leda by bylo pokračování. KONEC SPOILERU. Značnou naivitou a neumětelstvím rovněž dýchá odpor davu k Hellboyovi - další nepříjemně zapamatovatelná scénka. Stejně tak i lásky našich hrdinů, které nebýt mezi komiksáky se zvláštními schopnostmi, by nejspíš i u dalších diváků vzbuzovaly podezření z povrchnosti a naivity. Naštěstí jde o vady nepříliš velké, na film se kouká docela dobře a tak s klidným svědomím uděluji tomu Rudému, tentokrát skutečně sympaťákovi, silné ***. (19.03.2009)

Del Toro sa po Bladovi 2 potreboval opäť raz vyjašiť a ja mu to žeriem. Primitívnu plnku digitálneho koláča som vychutával (rovnako ako pri Transformeroch) a ani vedomie, že by sa dalo chytrejšie mi nedovolí nezdielať jeho bujaré nadšenie, byť ako konzument obrázkov. Jednoduché, úderné a zábavné (glasshole). 90% (11.09.2008)

O osud Hobita sa vonkoncom nebojím. Zlatá armáda už totiž nie je komiks, ale výpravná fantasy v podaní tvorcu s nespútanou imagináciou (nie, vážne nemám dojem, že by sa del Toro opakoval), hrsťami zábavných nápadov a zmyslom pre veľkoleposť (stálo to štvrtinu Spider-Mana 3, ale vyzerá to dvakrát drahšie). Pri jednotke som nedokázal rozdýchať ten odklon od pochmúrne drsnej, hororovo ladenej predlohy, pri dvojke už som to hodil za hlavu, zmieril sa s tým, že del Torovo poňatie Hellboya je celkom iné než to Mignolovo a jednoducho som sa ponoril do jeho neodolateľne sympatického polo-rozprávkového sveta, v ktorom je romantika infantilná a dramatické scény jasne ustupujú pred celkovou odľahčenosťou a neustávajúcim hláškopádom ("S tvojím prízvukom by som slovo "focus" radšej nepoužíval!"). (22.09.2008)

Taaakto natahovany a nacancany karneval bez zivota, alebo pre mna asi najchladnejsi film roka a zapnuta signalizacia "Hobit v ohrozeni". Ano, Del Torova fantazia je velka, ale co z toho, ked to nedokaze vyuzit a film je chaotickym zlepencom prvoplanovej imaginacie, kde nadvaznost drhne ako jazda po smirgel papieri, dramaticky naboj atakuje nulovu hodnotu, samoucelnost jednotlivych sekvencii (ktore tu neexistuju pre dej, ale iba pre zelany wao efekt) kastruje aj to malo z pribehu, co stalo za namahu rozpracovat a lubostne patalie vykazuju index dementnosti, ktore mozu zavidiet aj telenovelove hity nasej Gity. Apropo to "ekologicke" posolstvo - to je ta prava wtf "UDALOST". Esteze sa zopar hlasok celkom podarilo. (10.09.2008)

Najfantastickejšie a najkrajšie fantasy od Návratu Kráľa. Guillermo del Toro tieto obludy miluje a z filmu to cítiť každým pórom. Pred lesným elementálom si kľakám na kolená. Hneď dva milostné motívy, tonáž cool humoru, vizuálna pestrofarebnosť citlivo zladená so svetom fantastična bez jediného gíčového záberu. A film NIE JE preplácaný ani chaotický, ako sa povráva. Del Toro je úprimný kúzelník s jasnou víziou a jej perfekcionistickou realizáciou. (21.09.2008)