Dlouhá cesta

Což o to, také bych rád podnikl podobnou jízdu kolem světa a podíval se tak na místa, která pro většinu lidí zůstanou navždy zapomenuta. Ale nechtěl bych při tom mít za zadkem televizní karavan a před pusou neustále nastrčený mikrofon. To je houby svoboda. I tak jim sice krapet závidím, ale podstatu cestování vidím jinak. (30.05.2011)

Známy herec Evan McGregor, jeho dobrý kamarát Charley Boorman a ich kameraman, na ceste z Veľkej Británie až na Aljašku. Túto trasu absolvujú na motocykloch. Dokument o ceste zazobaných Angličanov s profesionálnym vybavením a drahými motorkami po krajinách, ktoré moc klasických turistov nelákajú. Diváci, ktorí trpia vášňou ku motorom na dvoch kolesách alebo ku sympaťákovi Evanovi, môžu byť z tohto projektu nadšení. Ja dávam len poslabšie tri hviezdičky. *** (28.10.2008)

Skvělý polodokument. Ti dva cvoci na motorkách mi za tu cestu přirostli k srdci a nakonec to byli výborní průvodci po té prapodivné cestě. Vrcholné díly se točily okolo Mongolska, ale celkově to bylo na hodně vysoké úrovni. Z toho počinu je cítit nadšení a oddanost věci. I přes všemožné průsery jít - jet dál, o to tady šlo. Doporučuju všema deseti. P.S: A mám pár nových tipů na výlety i tady po republice a nejbližším okolí. ;) (29.07.2013)

Seriál hodnocen po zhlédnutí všech dílů. Ewana mám v oblíbených hercích prakticky od té chvíle, co jsem se zde zaregistroval a tenhle dokument mi potvrdil, že zaslouženě. Zde (i v těch nejvypjatějších situacích) dokazuje, že není žádná zhýčkaná primadona, ale že umí být zábavný, docela normálně si i zanadává (při příjezdu do New Yorku: "We fucking DID IT!") a hlavně má to celkově v hlavě srovnané. Stejně jako jeho nejlepší kámoš Charlie. Prakticky jediný šílenec je kameraman Claudio "demoluji motorky na počkání" :-) Ne, teď vážně. Long Way Round začal poměrně vlažně, přípravy a plány mě až tak nebavily, to uznávám, ale pak… Nebudu popírat, že i zmínka o ČR zpočátku mě zahřála u srdíčka ;-), jenže pak to teprve začalo nabírat na obrátkách a přišly státy typu Kazachstán, Ukrajina ale hlavně Cesta kostí a to teprve začala ta pravá (adrenalinová) zábava. Nebudu zapírat, u některých momentů jsem jen zíral, jak to dokážou projet. Opravdu, mít klobouk, tak smekám, pánové. Ale stejně nejlepší část byla jejich nefalšovaná radost, když zjistili, že jejich ženy přijely a (jak už jsem zmínil) protnutí cílové pásky - příjezd od New Yorku. Bylo opravdu krásné slyšet a vidět na nich to nefalšované nadšení. Prostě a jednoduše, pokud po tomhle nedostanete chuť koupit si motorku, vzít nejlepšího kámoše a poznat pár nových míst, tak jste se nedívali pořádně. 100 % s tím, že si začnu shánět Long Way Down. (13.06.2011)

Ewan McGregor a jeho tým ve svém cestopise dokázali přesně to, co se jejich českým kolegům v putování trabantem nepodařilo a vlastně ani podařit nemohlo. Těch důvodů je hned několik, a tím hlavním je zejména volba seriálového formátu. Díky tomu získávají tvůrci spoustu času na různé části cesty a správným rozdělením a dávkováním jednotlivých úseků se jim daří věnovat se jen těm opravdu zajímavým tématům. Nejvíce času je zde logicky věnování nejnáročnější východoevropské a asijské části, střední Evropa jsou spolu s Amerikou svým komfortem a jasnými očekáváními totiž méně zajímavé. Největší zbraní dokumentu je správný, a hlavně vyvážený, důraz na jednotlivé složky, tedy osobní složku, jejímž hlavním tématem jsou protagonisté samotní a jejich pohled na probíhající cestu, a cestovní složku, která podává zajímavé informace o sledovaných místech, aniž by se nimrala v detailech a znovu zmiňovala již několikrát omleté a známé věci. (25.06.2013)