Pokojný bojovník

Místy příliš didaktické a dost klišoidní. Navíc se zcela neztotožňuji s poselstvím filmu, kdy člověk nalézá a aktivuje své skryté schopnosti a dosáhne jakéhosi vysněného cíle skrze takto prezentovanou duchovní cestu. Protože pokud je cíl takové cesty postaven na dosažení čehokoli a na úkor někoho jiného, na jakékoli ambici, neřku-li spojené se soutěžením, pak nejde o žádnou brilantní duchovní pravdu, ale pouze o individuální prostředek, který nás má zavést k naplnění jakési své potřeby, nikoli univerzální pravdu o svobodě ducha. Svoboda ducha si přeci nebude žádat, abychom čehokoli dosahovali. Je jí úplně jedno, jestli se dostaneme na olympiádu. Nenutí nás překonávat své handicapy. Handicap, který měl ten chlapec ve filmu ho pouze limitoval v potřebě vyniknout v gymnastice. Překonat svůj handicap ještě nemusí nutně vést ke štěstí. Přijmout ten handicap a necítit se jím omezen není o nic míň, ani o nic víc. Zenově pojatá atmosféra může diváka ovlivnit k nějakému okouzlení, no mě to spíš připomínalo křížence asijských bojových filmů, kde hrdina své schopnosti piluje skrz mentální kázeň a svého mistra, ovšem místo karate se frajer realizuje na kruzích. Velkou mystiku v tom opravdu nevidím, protože je mi mnohem sympatičtější filozofie, že jsme všichni dobří takoví, jací jsme tady a teď, nepotřebujeme k tomu, kurva, nějaké tvrdým tréninkem vysoustružené břicho a medaili za to, že visíte na gymnastickém nářadí dvacet sekund s rozpaženýma rukama nejlíp na světě. (01.06.2013)

Mentálny tréning je súčasťou tréningového procesu vyspelých týmov v kolektívnom športe či individuálnom už niekoľko rokov. Toto je jeden z dôvodov prečo chce Sparta Praha Guľu zo Žiliny. Má nie len moderné či pokrokové myslenie, ale využíva aj praktiky, pri ktorých ostatní čumia s otvorenou papuľou. Samotný film však vo mne nevyvolal žiadne emócie. Čo jednoznačne beriem ako veľké mínus, lebo šport je dávka emócii sama o sebe. Tu som nič necítil ... (19.10.2016)

Jasně, že to má myšlenku a zásadní poselství. Už od dob Mňágy přeci víme, že i cesta může být cíl. Ale tady to na mě působilo strojeně, samoúčelně, a navíc stejně tak přirozeně, jako kdyby gymnasté ve skutečnosti doopravdy v tělocvičně trénovali za tmy. Zdejší hodnocení se mi proto zdát býti poněkud přehnané, poněvadž přítomnost samotného moudra z filmu přeci automaticky nedělá téměř osmdesátiprocentní flák, nemyslíte? K tomu je potřeba nějaká duše, která tu tedy zatraceně schází... (08.03.2012)

Pokud se člověk netrápí minulostí (nehrabe se v problémech a situacích, které měl) a nezatěžuje se budoucností (nikdy nevíte, jaká situace nastane a zda nebude vše jinak), žije v součastnosti a přijme (tedy bere to za takové, jaké to je, bez hodnocení a potřeby změnit) vše, co ho obklopuje,tak najednou zjistí, že je šťastný, nezávisle na vnějších okolnostech. Nejde mu o to mít "pravdu", jde o to, vše v životě dělat PLNĚ a VĚDOMĚ, bez nějakého hodnocení, pak nemůže nikdy být zklamaný a život ŽIJE. Jde jen o to, přijmout život takový jaký je a nebránit se ničemu (opravdu ničemu), co obnáší. Podstatou je, nesoustředit se na cíl, ale ŽÍT, nehodnotit, jen prociťovat, "meditací" je pak každá situace co v životě je. (03.10.2008)

Líbila se mi myšlenka snímku a poselství, které se pokoušel svým divákům předat. Nicméně, zpracování bylo tak strašně zlé, že jsem po celou dobu musel se snímkem svádět mnohem těžší boj, než sváděl hlavní hrdina, abych to celé tak nějak dovedl akceptovat a netrpěl jsem. Stálo mě to obrovskou porci sebepřemáhání. Je to opravdu strašná škoda, že jsou do snímku podobného obsahu obsazeni nesmírně nesympatičtí dementi, kterým člověk nevěří ani úd mezi nohama. Neskutečný problém jsem měl zejména se všemi členy gymnastického družstva. Bylo mi z nich fyzicky zle. S velkým učitelem benzinkářem, který sotva udýchal chůzi a mluvení, to také nebyl nejlepší tah. Myšlenka byla opravdu pěkná, sem tam zazní pěkné moudro, které zřejmě není pro většinu populace nikterak objevné, ale proč si jej neposlechnout znovu v malinko novém kabátě. Dokonce snímek má potenciál působit na svoje diváky i trošku motivačně. Jediným soupeřem v jeho plnohodnotném vyznění je si snímek sám. Strašná škoda. Nepůjdu přes dvě hvězdičky, protože mi zde strašná spousta věcí zásadně vadila a opakovaně mi dost narušovala zážitek. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (10.03.2017)