Shi gan
Čas
Time
Time
Time
Režie:
Ki-duk KimScénář:
Ki-duk KimKamera:
Jong-moo SungHudba:
Hyung-woo NohHrají:
Jeong-woo Ha, Hyeon-ah Seong, Ji-yeon Park, Ji-seok Seo, Kyeo-woon Jeong, Sin-cheol Kang, Seok-hyeon Jo, Seong-min Kim, Hyeon-seong Lim, Jeong-hwan Kong (více)Obsahy(1)
Film pojednáva o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit dokonce plastickou operaci obličeje a úplně pozměnit svůj vzhled, aby byla pro něj pořád atraktivní a neokoukaná. KIM Ki-duk se zabývá opět svým oblíbeným tématem mezilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby (pro zajímavost – v Koreji podstupuje plastickou operaci až polovina mladých lidí ve věku kolem 20 let). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (235)
Na Kima ukecané, docela vtipné a dost zmatené. Asi by pomohlo další shlédnutí. ()
Čo všetko dokážeme obetovať pre to, aby sme si udržali večnú nádej, nesmrteľnú lásku a zmena vonkajšieho ,,ja" sa stáva nevyhnutným predmetom na dosiahnutie tohto absurdného cieľa? Film o strachu, o strachu zo straty milovanej bytosti, o strachu zo zovšednenia ženskej krásy a strachu zo samoty. Hlboké polemizovanie o ľudskej psychike skrz úchvatné symboly (stretnutie dvoch tvárí jednej bytosti) či metafory. Zatiaľ najlepší Ki-duk Kim, ktorého svojskosť zobrazovania ľudskej trýzne, mi sprostredkovala nezabudnuteľný zážitok. ()
Mmmm já pro tyhle mezilidské drásavé tragedie mám prostě slabost... ()
Kim Ki-duk pre tento krát oveľa lepší scénarista, ako režisér. Konzervatívne natočená chladná (občas hysterická, občas poetická) konverzačka, ktorej ústrednou témou je láska a stopy času na nej. A to nie len fyzické. Chvíľmi sa mi zívalo, ale výsledný dojem značne vylepšil záver, ktorý nech už bol myslene akokoľvek, tak film posunul o úroveň vyššie. 75% ()
Marnost, povrchnost, párkrát dokola a jdeme domů. Konec. ()
Čo sa stane, keď budú mať všetci ľudia na svete rovnaké tváre? Uveďte čo najviac možností. Možná odpoveď: režisér Kim Ki-duk nakrúti film Čas. Rieši sa v ňom otázka dizajnu xichtu, vždy nového a prekvapivého. Veľa bolesti, prachov. A výsledok? Zúfalstvo. Všetci sú zameniteľní. Nik nepozná nikoho. Každý je potom nervózny až nervný. Namiesto upokojenia sa dostavuje krik, rozbité šálky a rozliata káva (plač a škrípanie zubov). K facke sa nikdy nejde ďaleko. Stačí, ak niekto zvýši hlas. Posadnutosť maskou z kože je zjavná Polovica mladých Kórejčanov sa plasticky vylaďuje. Je to len nabehnutie na spoločnosť odrazu obrazu. Výzor v nej rozhoduje o pracovnom mieste aj výbere partnera. Atrakcie po novom. Strašidelné zámky neľakajú, dnes lákajú zombie s nafúknutými ceckami, perami, vyleštenými vráskami a vybratými rebrami. Režisér ponúka východisko z tohto marazmu. Ponoriť sa, hoci osamelý a zúfalý, do sveta umenia. Nájsť obľúbené umelecké diela. Napríklad sochy. A vracať sa k nim. Tie, ukázané v Čase, sú fascinujúce. Zachytávajú živočíšnosť, uzavretosť, samotu i túžbu dosiahnuť nebesá, končiacu pár metrov nad zemou neukončenými ()
Tak tenhle Kim Ki-duk na mě nezapůsobil tolik, jak jsem čekal. Výborné téma totiž nebylo využito tolik, jak jsem očekával. Teda hlavně v první půlce, tam se to celé hodně vleče a nijak moc to na mě nepůsobilo, takže jsem se spíš nudil. V druhé polovině už ale nastalo pravé psychický peklo, který bylo natočeno vážně výborně. Celkově ale spíše mírné zklamání. 70% ()
Tento film jsem viděl v těsném závěsu s Ptačí klecí, takže se neubráním srovnávání starší a nejnovější Kimovy tvorby. Kdo trochu zná jeho filmy, ví, k jakému posunu u něj došlo. Čas je výborný snímek, ale v mých očích mu ublížil dost překombinovaný konec. To se dřív nestávalo... Navíc je v tomto snímku překvapivě potlačen hlubší pohled na příčinu všech problémů. Seh-hee je zobrazena jako praštěná a posedlá divoženka, která se snaží dosáhnout změny plastickou operací, ale stejně, jako zde jde o úpravu jen povrchovou, je povrchní i popis jejího vrtochu. Jinak ale jde o velmi naléhavý snímek, který stojí za to vidět. 3 a 3/4 * ()
Měl jsem za to, že postavy ve filmech Kim Ki-Duka tohi nidky moc nenamluví. Zde to však neplatí a není to vůbec ke škodě. Naopak mírně matoucí příběh je díky scénáři snadno pochopitelný. Až na "řeč" je to klasický počin svého režiséra, zajímavý příběh je odvyprávěn prostřednictvím nádherných záběrů, jež nenechají nikoho na pochybách, že Kim Ki-Duk se cítí být opravdovým umělcem, oprávněně. Jedinou chybou filmu Čas je, že ač vynikající počin, není tak úžasný jako 3-iron, nebo Jaro, léto... ()
Vlastně ani nevim jestli mam být smutný nebo ne, jestli to byl on nebo to nebyl on... A kdo je vlastně kdo? Trošku matoucí? Velmi vydařené a nevšední dílo, které vám vnutí myšlenku, jestli jsme to stále my, když podstoupíme operaci, která na našem vzhledu něco změní, jestli změní jen náš vzhled nebo i nás uvnitř. V tomto filmu však odpověď nehledejte, ale pro varování se podívejte. 80% ()
Jednoznačné plus snímku je zajímavý nápad, ale zvláštní motivace postav a jednání bez nějaké vnitřní logiky (jak může B. udělat něco, co provedla A., když byl kvůli tomu B. nešťastný? Nechápu…) se u mě naprosto minulo účinkem. Nebo prostě nemám žaludek na takové manipulativní hry, které tu hrdinové předvádějí. Jestli tohle má být analýza partnerských vztahů (případně sonda do ženské duše - jakože hledání vlastního ideálního já, které jí zároveň odcizí sobě i ostatním?), tak se k ní nechci znát. ()
Trochu pomalejší začátek a docela natahovaný konec, ale jinak "thumbs up". 90 % ()
Drama více o chorobné žárlivosti než o lásce; o hysterii, neúctě. Zkarikovaná pravda, bohužel. Jsem rád, že jsem to viděl, ale radost to nebyla. ()
Kim se odvrátil od dlouhých němých záběrů a stvořil naprosto dechberoucí umělecké dílo, které si nezadá s těmi nejlepšími západními romantickými filmy. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 3/10 Efekty 7/10/// +zajímavé, dobře zahrané, pointa s časem tenhle film tahá nahoru -slabě ozvučené, nevýrazný hudební doprovod, čekal bych ještě víc./// Koukatelné mezilidské drama v podání Ki-duk Kima. A opět se mi jeho film líbil. Je jiný než ty předešlé. Více se v něm mluví a nabídne zde menší prostor pro obraz. I hudba moc nevynikne, s ní by to na mě mělo asi větší dopad. Přesto je to dobrý film. Herci si s látkou poradili a jejich herecké podání a snaha je tady vidět. Jinak o té dívčině se dá říct, že je prostě šiblá, ale snad to někoho odradí od podobného záměru./// Celkem 67%/// ()
Kim vrací úder aneb poněkolikáté se dostává kamera do rukou člověka, který pokud již má zajímavý nápad, utopí je v marasmu nízkosti sobě vlastní. Čas sám o sobě by měl vcelku dobrý námět, ba ani tradiční Kimovy rekvisity (sex a násilí hodně a často) nebijí v první části zdaleka tolik do očí, jak u něj bývá jindy běžné, dokonce působí v celkovém kontextu přirozeně, ale ve druhé části už to jde rapidně ke dnu. Nesympatické postavy jednají čím dál tím hysteričtěji a přepjatěji, příběh se zamotává ad absurdum a cpaní pohlavností páchnoucí symboliky do každé scény je stále okatější. Na síle také nabírá destruktivní prvek, jen se divím, že tu nešťastnou kavárnu v nakonec v záchvatu vzteku hrdinové nezničili docela. Závěr filmu je předvídatelný cca od prvních pěti vteřin a na dálku čpí zoufalou a marnou snahou dát tomu roztřesenému a překombinovanému pudingu alespoň zdání formy. ()
Ve třináctém filmu Kim Ki-duka zaujme velká míra dialogů a mluveného slova, kterými do té doby režisér maximálně šetřil. Navíc film překvapuje, pro režiséra netypickým, civilním stylem. Tenhle velkoměstský příběh o dvojici mladých milenců vlastně jen trochu jinak vyjadřuje podobnou myšlenku jako režisérův dřívější snímek Jaro, léto... Ukazuje totiž marnost lidského snažení vzdorovat pomalu, ale jistě plynoucímu rytmu života. ()
Dosť rozpačitý dojem, zatiaľ to najslabšie čo som od Kima videl. Umeleckú hodnotu snímok určite má, je to veľmi zručne natočené, páčila sa mi hlavne kamera, zato však obsahová stránka ma moc nenadchla. Postavy mi prišli nahlúple a pointa dosť naivne vymyslená, a to aj napriek tomu, že som z väčšej časti Kimove zámery pochopil. Inak Južná Kórea je známa tým, že tam je kult krásy vysoko na piedestály (hlavne u mladých dievčat a žien) a často sa jej prikladá až nezdravý význam, takže plastické operácie sú tam veľmi horúcou témou. 60/100 ()
Ne tak vyborny jako 3 iron, napriklad. Ale presto vysoce originalni. ()
Související novinky
Dvě smutné zprávy ze zahraničí
V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)
KIM KI-DUK, ČAS (2006). ________ Vlna. Pozvolna se zvedá, roste, nabývá na síle, dosahuje vrcholu, klesá a mizí pod hladinou, aby se zakrátko vyprostila silám, jež jí drží tam dole, a znovu se vzedmula, už na jiném místě. Co máme mezi sebou jsou takovéhle vlny. Záchvěvy zájmu. Zalíbení. Radosti. Vášně. Vypětí. Extáze. Zklidnění. Lhostejnosti. Nejistoty. Obav. Chvilkové netečnosti. Chladu. A nově se probouzejícího zájmu. Může to celé trvat rok, měsíc, den, hodinu, nebo pár vteřin během jediného objetí. ___ Každou malou chvíli cosi někam odchází. Co přichází, tu nikdy není nastálo. Francouzština pro to má krásný výraz le petit mort - malá smrt, orgiastické vyvrcholení. Tenhle rytmus, není nic menšího, než rytmus samotného života - zrození a smrti. ___ Skrze něj prožíváme čas. Skrze něj se dotýkáme času. Čas, to jsme my. To jsou ty vibrace o různých intenzitách, to chvění Ty a chvění já, mezi rozechvěním já-Ty -- Ty-já. Čas má své komplikované záhyby. To proto se v něm můžeme ztratit. Zacyklit uprostřed jeho víru. A Kim to dobře ví. ___ Občas pro ten životadárný rytmus ztrácíme cit. Stává se to tak snadno. Přijde nějaká slabá chvilka. A najednou se nám zdá, že toho odcházení je příliš. Chtěli bychom to zastavit. Chtěli bychom zastavit čas, ale on nedbá, a dál k nám na svých perutích přináší, co pro nás má. ___ Snad tady někde začíná filmový příběh. Tajemný, krásný, věčný, temný a znepokojivý. Plný krajností. Bezútěšného hledání. A neúprosných vln, co se zvedají, aby se opět vnořily pod hladinu. O tom, jak se setkáváme, míjíme a ztrácíme. Spolu, mezi sebou, i sami sobě... DÁL UŽ JEN PRO ZVĚDAVÉ ___ Ale. Ne. Ne. Teď nepřestávej. To není všechno. Mě ten film drásá. Proč ONA je tak zoufale neschopná, nesamostatná? Proč je tak závislá! NA NĚM! Takové nechceme být! Proč tebe ten příběh těší, a mě rozčiluje?___ Snad se dívám shovívavějšíma očima. Kim býval malířem. A já v tom příběhu vidím obraz, jak sama ráda říkáš. A povím ti jaký. My muži milujeme ženy tisíce tváří, a ONA se rozhodla pro tisící-a-prvou. Aby zastavila proud času. Aby se postavila tomu, co je větší. Aby zhmotnila naši odvěkou touhu po štěstí, které nepomíjí. Je tohle slabost? Váhám s odpovědí. Tolik jsme se zahleděli do volnosti, že jsme o ní dočista přestali pochybovat. A při tom: Nejsme tak trochu udělaní z něčeho jiného? Skutečně chceme být od všeho "volní". Knížka před spaním. Ranní šálek kávy. Tužka, bez které se mi ani nechce psát. Každodenní rituály. Příjemnosti, kterých se neradi vzdáváme. Naše vratké jistoty na rozbouřených vlnách neklidného povrchu světa. Není náš lidský úděl seskládaný právě z nich? Nejsou naše člověčí sklony spíše přimknout se, přilnout, podržet si, mít "napořád"? Nepodléhají náhodou i volnost a závislost oněm vlnám, rytmu, času, který si bere, co jeho jest? Neměli bychom si i pro ně pěstovat cit, abychom VČAS rozeznali, kdy je kterého zapotřebí? Já nevím. Jen se ptám. Jen nemám chuť soudit. Jen mám pocit, že jí dobře rozumím... Post scriptum: Kdyby mi někdo naznačil záměr scénáře, aniž bych film viděl, musel bych si zaklepat na čelo. Komplikovanost. Zlomy a zvraty. Tak málo pravděpodobné. Ale. Všechno je to nějak jinak. Východ považuje čas za kruh. Odtud příběh s mnoha záhyby a s tvarem labyrintu. Labyrint rozvětvujích se cestiček, nikoli přímka s odbočkami, jež se po krátké peripetii navrací do vůdčího směru, nikoli cesta od někud někam... ___ Moc zajímavé a inspirující texty: Charlosina, Kiddo. () (méně) (více)