• M.E.J.L.A.
    ****

    Bohužel naprosto zapomenutý film, o čemž svědčí i to, že až donedávna chyběl i na ČSFD. Jedná se o jediný režijní počin Čestmíra Mlíkovského, který na osudech několika dospívajících hrdinů zobrazuje nelehké dospívání v absurdní atmosféře Československa 60. let. Formálně pozoruhodné dílko, které si v ničem nezadá s mnohem slavnějšími filmy ze stejné doby.(9.7.2006)

  • Atia
    *

    Neuvěřitelně neskutečná blbost, plná hysterie a afektu, která ze všeho nejvíc připomíná stominutový záznam hereckých etud posluchačů DAMU. Nelze se divit, že film byl zcela zapomenut, protože ten snad zestárl již v době svého vzniku. Mlíkovský se zřejmě "přiučil" při pojetí mládeže u svého učitele Helgeho. A ta adorace Hrubína...Prostě hrůza.(31.1.2010)

  • Mouzon
    *****

    "Moderní člověk musí být především uvědomělý a oholený." V prvním plánu zejména upřímná oslava antihrdinství v trochu jiném smyslu než bylo u většiny novovlných tvůrců zvykem - nikoliv schéma "malý člověk svou malost nepřekročí a zůstává nicotný", nýbrž model "malý člověk může i přes svou provinčnost dokázat velké věci skrze drobné krůčky". V tom je OKURKOVÝ HRDINA nesmírně pozitivní, jelikož říká, že se lidé nesmí zapikolovat ve svých schránkách (tak by s tímto tématem naložil např. Forman), ale je třeba se snažit pracovat na zkrášlení světa, jakkoliv se k nám nakonec může zachovat krutě. Matějovo gesto, které učiní po brutálním zápase se svým sokem, tedy to, že sveze stopujícího chlapce, symbolizuje fakt, že přes všechny rány, které svět může "okurkovým hrdinům" zasadit, se takový hrdina nemůže k tomuto světu obrátit zády, jelikož to není v logice jeho povahy. Z antihrdiny se tak stává pravý hrdina s donquijotským nádechem, a Mlíkovský posouvá tento podřadný typ až na vrchol etického žebříčku. To dokazují i Matějovi přátele v závěru, kteří si jej hluboce váží - navzdory tomu, že poněkud "ňoumovitá" vizáž protagonisty sugeruje spíše dojem oblíbené postavičky obecního blázna. Tento snímek je hned v několika rovinách také brilantní ukázkou decentralismu české nové vlny: Mlíkovský se k ní "připojil" pouze tímto filmem; OKURKOVÝ HRDINA dokazuje, že je možné točit modernistické příběhy i bez verismu a s jasně definovanou příběhovou linií.....P.S. Oficiální text distributora je v případě tohoto filmu pouhým blábolem. Srovnání s ČERNÝM PETREM se sice nabízí, ale je naprosto zcestné demonstrovat na paralele těchto dvou snímků tzv. bezbarvost OKURKOVÉHO HRDINY - každý z těchto filmů se totiž zabývá zcela odlišnou stránkou podobné věci. A Mlíkovského snímek není o nic méně reálný než ČERNÝ PETR - pouze se na svět dívá z té lepší stránky. V rámci české nové vlny docela příjemná změna.(15.6.2011)

  • garmon
    ****

    Výborné tempo i atmosféra - to jsou šedesátky, tak vyrostla Žižkovská romance, odtud to vedlo (taky) k Sedmikráskám atd. Výborná hudba - Fišer uměl, i když jde jen o stylové studie. Plně souhlasím s uživatelem Mouzon - ten film je dobrý, je třeba přistoupit na jeho estetiku i určitou pohádkovost / nereálnost. Ale: je kvůli cyničnosti o to reálnější například velmi záměrem podobný Eden a potom?(12.5.2012)

  • dobytek
    *

    Mažňák chce přefiknout jednu holku, ale nakonec ji přefikne někdo jinej. Mažňák pak tomu druhýmu rozbije hubu a odjede na svý komický Jawa-rikše někam do řiti. Mezitim jsou tam nějaký psychedelický výjevy a totální zmatek. Za vidění to stojí snad jen kvůli neobvyklý roli Sloupa a několika tehdy mladejm začínajícím hercům.(16.7.2012)

  • - Film se prakticky celý natáčel v létě roku 1962 v centrálních ulicích Jindřichova Hradce, v přilehlých Jakubských sadech a u rybníka Vajgar. (LadyPupu)