Po svatbě

Tak tu opět máme kontrast světů a hodnot, tentokrát na dánský způsob... a opět se manipuluje s city. Zlověstná mračna se stahují nad velkolepým sídlem Jørgenových, a přesto, že cosi nevysloveného kalí idylu úspěšných, napravený indický samaritán zde morálně ční jako káravě zdvižený prst až do doby, než bude přinucen pohrabat se v minulosti a aplikovat ji na budoucnost... Tak nevím, nějak na mě neplatily vypočítavé oční detaily, dramatické záběry vycpanin a vystouplé Mikkelsenovy lícní kosti, a nevím přesně, zda za tímto neúspěchem stojí pouze tyto výše zmíněné podpůrné prostředky, nebo i spolupracující faleš dialogů či telenovelový námět. (21.01.2013)

Zase jsem se odhalil jako necita, uprostřed posmrkávajících a dojatých spoludiváků. Ale mám to tak nastaveno u většiny podobných filmů. Jakmile režisér/ka začne moc tlačit na pilu (citové vydírání pomocí roztomilých dětiček mám nejradši), nebezpečně se mi zvýší hladina cynismu ("Tak už konečně umři, ať můžu jít spát"). "Po svatbě" je určitě dobře natočená "červená knihovna", skvělí herci atakdál... Jen asi zabere na jiné, emotivněji založené diváky, možná spíš divačky. (18.05.2010)

Nultá léta byla nejsilnější v kariéře Susanne Bier. Všechno do puntíku promyšlené, perfektní obsazení i vedení herců. Jasně, tady jsem si po chvíli říkal, že je to jak z argentinské telenovely, ale uvědomoval jsem si, čí je to film, takže jsem okamžitě dospěl k názoru, že jediné logické vysvětlení té neuvěřitelné náhody je, že to náhoda vůbec není. A začalo mě zajímat, o co tu jde. A tak nějak mě to nepustilo, až do závěrečných titulků (90%). (07.08.2014)

Doufám, že se mi podaří prchnout před rozdurděnými milovnicemi Matse Mikkelsena, ale tím nejzajímavějším hercem snímku byl Rolf Lassgård, se kterým jsem se smála i brečela. Z námětu mohla vzniknout patetická ptákovina, ale Bierová se k tomuto jednoduchému receptu na získání diváka neuchýlila. Místo toho nabízí sofistikovaně stupňované drama plné emocí. Libuje si v extrémním detailu, který používá nejen pro zastření zbytku scény, ale nahrazuje jím i stmívačku pro oddělení další kapitoly. Tento způsob zřejmě nebude vyhovovat všem divákům, ale já konstatuji, že velice obdivuji herce, kteří byli v pravidelných intervalech vyváděni ze své komfortní zóny, s jakou grácií tuto situaci ustáli a dokonce se s touhou po detailu sžili natolik, že vzniklo dílo velice homogenní. (30.08.2020)

"Film patří k tomu nejlepšímu, co nám současná skandinávská kinematografie může nabídnout." A já se k tomu určitě přikláním. Základním elementem snímku, který vše drží pohromadě, není v žádném případě scénář (který je, co si budem, trošku přitažený za vlasy), nýbrž herecký tým. Vyzdvihnout musím typově přesně obsazeného Rolfa Lassgarda, který ve filmu předvede několik hereckých poloh a jeho výkon je dá se říct strhující. Na vařený nudli by mě utáhl i Mads Mikkelsen, jehož zjev volá po charakterních rolích, ale zde vystihl vyléčeného alkoholika/dobráka naprosto přesně. Film je natočen "napínavě" - nejsou tu žádné větší akce, ale kamera je neustále v pohybu, zabírá detaily a mění polohy. Celkový dojem z filmu je ale trošku rozpačitý. Scénáristé si vyhráli, ale přece jen to všechno působí trošku neuvěřitelně (což v kontrastu s civilní formou snímku příliš nepasuje). 70% (15.09.2007)