Nezlomná vůle

V životopisných filmech nezřídka ustoupí invence přísným faktům, jindy naopak pro experimenty nevíme, čí že životní peripetie jsme to vlastně sledovali. Film, v němž se William Wilberforce s hrstkou přátel neúnavně, klopotně, často s pocity marnosti a ještě s podlomeným zdravím snaží o zrušení obchodu s otroky, je podle mě ten první případ. Tím nechci říct, že spadá do kategorie "zabitej čas", nikoli - je to poctivé každým coulem, na podívání velmi vděčné a nepřehlížím ani fakt, že jsem teď o jednu historickou informaci chytřejší, ale jako bych majzlík, který vytesává do mramoru velká slova, slyšela až příliš zřetelně. 3,5 * (17.09.2007)

William Wilberforce bol rozhodne veľký muž, ktorý toho zmenil veľa, a to bez zbraní, len so svojim slovom, trpezlivosťou a buldočou zaťatosťou. Vzácny príklad toho, že niekedy sa dajú písať dejiny aj mierovou cestou. Ioan Gruffudd sa tejto náročnej postavy zhostil na jednotku, už z Hornblowera som si akosi navykol, že mu historické prostredie konca 18. a začiatku 19. storočia padne ako uliate. Samotná výprava a réžia boli tiež vynikajúce, menšie výhrady mám len k pár slabším miestam akoby bez tempa, ale to sú len také maličkosti. Ide o jeden z tých lepších historických životopisných filmov, ktorý stojí za to vidieť. 80/100 (28.07.2015)

Zajímavý a velice působivý snímek s plejádou skvělých herců, kterým jasně dominuje vynikající výkon Ioana Gruffudda, který zde ukázal, že jeho pitvoření v komiksové Fantastické čtyřce byl jen nějaký omyl. Je sice pravda, že téma otroctví není moc atraktivní a pro někoho i nezajímavé ale film je natočen tak dobře, že zaujme i diváka, kterého anglická historie nezajímá. (01.12.2008)

Příběh Anglie a její cesty ke zrušení otroctví stojí za pozornost a tento film je opravdu nádherně vypraven co do lokací, herců i kostýmů. Kamera i hudba jsou velkolepé. Vychází z toho krásný film s poselstvím, který mě natolik okouzlil, že jsem na něm okamžitě začala hledat chyby. Malou vadou na kráse jsou trochu neobratné skoky v dějových linkách, kdy až tak v třetině filmu pochopíme, komu je příběh vyprávěn. Osobu, které William Wilberforce (Gruffudd) svůj boj za zrovnoprávnění otroků vypráví, teprve v průběhu vyprávění musí potkat a pak je vyprávěcí tój bez zjevného důvodu opět opuštěn (jak brilantně je podobné zadání zvládnuto např. v Amadeovi). Tato nejednotnost trochu podráží nohy vyprávění nebo alespoň snadné orientaci v něm. Možná by příběhu slušelo trochu zeštíhlet (např. co do počtu postav), aby vynikl pozoruhodný osud pozoruhodné muže a i více vynikla jeho vnitřní motivace jako člověka. Ioan Gruffud mě velmi mile překvapil a jeho portrét až horečnatě zapáleného či unaveného a zklamaného muže byl herecky pozoruhodný. Pohled na jeho dojatou tvář v závěru mě dostla. Ač jsem se vnitřně trochu bránila zrežírované patetické závěrečné scéně, Gruffudd si s tím poradil s takovou citovou autenticitou a přitom uměřeností, že jsem smekla. Škoda, že nedostal více prostoru k tomu, aby mohl vyjádřit i ty méně svaté stránky své osobnosti. To je ale spíše věcí scénáře, protože nad tmavou kšticí William Wilberforce se skvěla nepopiratelná, nenapadnutelná, ale i trochu neživotná svatozář, která trochu zabránila, abych ho měla opravdu ráda. Romola Garai u mě má další pozoruhodný důkaz své herecké tvárnosti, charismatu a pracovitosti. Její postava je také dokonalým prototypem manželky velkého muže. Její postava měla ale takovou vnitřní pružinku, takovový neustálý otazníček nad hlavou, že tu jsem si naopak oblíbila okamžitě. Michael Gambon, Albert Finney, Rufus Sewell mají každý svou velmi zdařilou minifiguru, jen Ciarán Hinds je trochu zkratkovitě negativní. Pro mě to je téměř dokonalý příběh, jen cítím, že to mohlo být uděláno lépe. (05.09.2007)

Nechutné otrokářské praktiky zpracoval S.Spielberg v Amistadu formou soudního dramatu, M.Apted na to šel s inteligentním (historickým) dramatem politickým (podstatná část děje se odehrává v britské Dolní sněmovně), bohužel nosné téma (v Nezlomné vůli pod ním probublávají ještě mnohá témata aktuálnější) asi nenajde většinovou diváckou odezvu v zemi, kde je soudnictví plné podivných praktik a poslanecký mandát snadnou cestou ke kapsám plným úplatků. (03.07.2008)