Venuše

Moc příjemný lechtivý snímek, a i když trochu smutný, je zároveň i pozitivní. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nebavil a nebo, že bych měl po shlédnutí nějaké sklíčené pocity. Odlehčený pohled na stáří a touhu po mladé dívce s nadhledem, lehkou nadsázkou a humorem. Některé situace jsou hodně vtipné jako třeba stařešinská bitka v restauraci, kdy oba aktéry musí roztrhnou servírka :-) (09.01.2009)

Filmů s podobným tématem byly už natočeny snad veletucty, nicméně žádný z těch, které jsem já viděl, nebyl hlavním představitelem zahrán tak fantasticky, jako tento snímek, jehož ozdobou je herectví Petera O'Toolea. Málokterý film byl též tak výborně napsaný. Kdepak, neodvažoval bych se srovnávat tento skvěle vystavěný příběh s nádechem romantiky s Babími léty či Vratnými lahvemi, toto je jiná liga. Venuše je příběh nejen o vztahu starého muže a mladé dívky, je současně příběhem dvou různých (vlastně neskutečně diametrálně odlišných) světů, kde na jedné straně stojí vzdělání, kulturnost, přirozenost, zkušenost, charisma... a na straně druhé jednoduchost, povrchnost, křečovitost. Za vše hovoří scéna, v níž Maurice recituje Venuši Shakespearův sonet a ona jemu na oplátku text nějaké stupidní slátaniny "moderní" popmusic. Příběh starého herce a mladé ošetřovatelky má nádech romantiky, která však naštěstí nesklouzne v plytkost banálních příběhů červené knihovny, čehož jsem se coby největší katastrofy obával v první půlce filmu. Naopak jde o jemnou pygmalionskou variaci, která je duchaplná a skvěle vygradovaná. Venuše je film vtipný, plný krásné ironie, nadhledu, je to též emocionální lahůdka, která se nevyžívá v primitivních popisech mezilidských vztahů, jichž jsou plné televize, nýbrž do hloubky proniká pod povrch všech zůčasněných postav. Zkrátka vynikající film! (30.07.2007)

Na tento film sa mi veľmi dobre pozeralo. Prvá polovica je naozaj vcelku zábavná, plná seniorského, trochu čierneho britského humoru. Tá druhá už je značne vážnejšia, zaoberajúca sa životným bilancovaním, snahou o posledné, aspoň platonické potešenie (Maurice), či tým kam nasmerovať svoj život po zlej životnej skúsenosti, ktorá dokáže človeku vziať pevnú pôdu spod nôh (Jessie = Venuša). To, že film pekne skĺbil humor a komiku s pálčivou existenciálnou otázkou života a smrti, lásky a rozchodu je spolu so skvelými hereckými výkonmi najväčším plusom filmu. Ako kvázi nedostatok sa môže javiť nie príliš originálny príbeh (mladé dievča, ktoré vnesie zmysel do života starého muža). Na druhej strane je to opäť iný pohľad, ktorý je nesmierne pútavý. Výborne sú vo filme vykreslené aj charakery postáv. Predovšetkým Maurice, ktorý aj napriek svojmu vysokému veku nestráca ani kúsok so svojej bohémskej nátury. Takže carpe diem priatelia :-) (03.06.2008)

Vydestilovaná nuda - nevýrazná, otravná a trochu trapná historka, jejíž "humor“ mě vůbec neoslovil … Milé slečny, mějte se na pozoru před neškodně vyhlížejícími staříky - totéž platí i naopak: Je vysoce pravděpodobné, že váš protějšek vás chce především využít. Nepopírám, že takové cynické ponaučení ani v nejmenším není hlavní myšlenkou a poselstvím snímku, ale nechtějte po mně seriózní a hlubokomyslné rozebírání příběhu, jehož ústřední dvojice mně byla po celou stopáž poměrně dost nesympatická - přičemž DALEKO větší díl negativních emocí patří bezesporu vysloužilému Donu Juanovi jménem Maurice. Silně mě nebavilo sledovat, kterak se pokouší dvořit mladé, nikoli nevinné dívce, aby mohl pozorovat její lepé tvary - a pokud možno si taky sáhnout. Ona projevy jeho náklonnosti blahosklonně trpí a přitom přemýšlí, jak by z jeho zájmu o svou osobu něco vytřískala - a jelikož se nacházíme ve světě filmu, pochopitelně se v jejich vztahu najde i cosi hlubšího. Jsem nemístně krutá a jízlivá, ale nedá mi to, abych nedodala, že on v podstatě dostane, oč si koleduje … Vím, že moje hodnocení není zcela a úplně nestranné a objektivní, ale nejsem žádný profesionál - a tak si to můžu dovolit ... 2,5* (02.02.2011)

Žít si v každém věku dle svého, ale hlavně žít a neztrácet zájem o nic. A snad i hledat krásu tam, kde není na první pohled patrná, tedy zdaleka nejen tu fyzickou. Tak jsem pochopil pro mě lehce rozporuplnou scénu prvního setkání Maurice s Venuší, dvou zcela odlišných a přesto tak blízkých světů. Maurice těžko mohl vidět hned Venuši, kdo by ji zde viděl, k té musel dojít. Tedy spíš viděl to, co většina a řekl si, proč to nezměnit, proč ji neukázat jiný svět, o který přichází, proč nejen sobě neudělat radost a ještě naposledy prožít. Silný, z mnoha pohledů k zamyšlení vhodný příběh, ve kterém se mnozí najdou a jistě jim nemusí být ani přes sedmdesát, vždyť těch odkazů je tu tolik. Líbí se mi, že i když je téma svým způsobem vážné a závěr řekněme předem jasný, film zdaleka není pouze dramatem, naopak je zde mnoho komediálních dialogů, z nichž většinu zajišťují rozhovory mezí Mauricem a dokonale nevrlým Ianem. Celý děj potom táhne Peter O'Toole a Jodie Whittaker mu zdatně dopomáhá. Z hereckého projevu Petera O'Toolea mám ovšem pocit, že příliš hrát nemusí, že ony situace jsou mu dobře známé a jeho role mu dělá jen radost. 75% (23.05.2020)