Půlnoční vlak

Sice je to hloupě jednoduchý film s prapodivným koncem, ovšem městský feeling a brutální mordy tento kousek pozvedávají minimálně na průměrnou úroveň. Kitamura by s kamerou mohl vyučovat, jelikož z jeho hrátek by se zamotala hlava i Michaelu Bayovi. Pro příznivce hororu, hektolitrů krve a "off the record" děje je to naprostá povinnost. Pro zbytek populace čistokrevná "WTF" záležitost, kterou někdo odhodí do kouta, jiný slupne jako malinu. (19.03.2009)

Dnes jsem viděl dva horory s úplně opačným průběhem, a tenhle jednoznačně vítězí. Začalo to nízko, vypadalo to na bezmyšlenkovitý krvák se zbytečně explicitními scénami a s minimem napětí - přesně typ krváku, co nemám rád. Jenže ono se to vyvíjelo a končilo to naprosto monstrózním... ano, strachem. Já se bál, a že se u krváků nebojím prakticky nikdy. A proč bych hororu, který mě k sobě přikoval - a to i přes to, že je z žánru, který běžně nemusím - nedal plnou cenovou? Nevím. (28.10.2008)

Po Candymanovi, natočeném na motivy povídky Zapovězené, tu máme další zdařilou adaptaci jedné z Barkerových urban legends. Tentokrát jde o Půlnoční vlak smrti. Povídku jsem před lety párkrát četl, a pokládám ji v Knihách krve za jednu z vůbec nejlepších. Kitamura ji zpracoval poměrně věrně tak, jak ji mám v paměti - navíc přidal jen pár (dle mého většinou vcelku zajímavých a oživujících) věcí. Vše podstatné je ale stejné jako v předloze. Některé gore scény na mě zpočátku působily až rušivě, ale vzhledem k tomu, že Barker je jednou provždy otcem splatterpunku, můžu je režiséru Kitamurovi vyčítat jen ztěží. Nebýt několika drobných nesmyslů, které příběhu ubíraly na věrohodnosti (a tím rozhodně nemám na mysli závěrečné, předlohy se striktně držící vysvětlení, proč se to celé děje) a také toho, že MM Train postupně ztrácel svou zpočátku vládnoucí strašidelnou atmosféru, nemusela by ta čtvrtá hvězdička být nakonec až tak protekční. [Závěrem ještě poznámka: Brečet nad špatnými adaptacemi Barkera (a v tomto případě obzvlášť) nemá smysl. Sám Barker totiž není zrovna nejlepším převaděčem vlastních námětů na filmové plátno. Samozřejmě s čestnou vyjímkou Hellraisera.] (25.07.2009)

Velké sklamanie. Niekedy gore nestačí. Midnight Meat Train mi nič okrem nadpriemerného gore nedal a len som pozeral kolko nelogických vecí sa dá do jedného filmu vopchať. Priemerné, občas nudné, ale koniec(i ked hrozne klišé a úplne odveci) trochu film zachránil. Námet fajn, ale to spracovanie je slabé. 65% (05.10.2008)

Ryuhei Kitamure. Jeho Aragami byl film, v jehož prostředku jsem si připadal stále jako na jeho začátku, protože se dějově prakticky nehýbal. Midnight meat train je tak posun vpřed. Příběh jednoduchý, avšak zajímavý. Konečně je tu horor, který se nebojí vizuálních nápadů a krve. Skvělá atmosféra, kterou možná kazí jen občasné utíkání "mimo prostory metra", kde už to není tak žhavé. Samotný Vinnie Jones pochopitelně nemá chybu a jeho "řezník" ve spojení s Kitamurovými nápady a kamerou je ozdobou filmu. Co na tom, že některé vizuální lahůdky jsou naprosto povrchní a ignorují například postavení postav v minulém záběru nebo směr jízdy metra. Tyhle lahůdky si divák prostě musí užít, aby ho ve ve strachu dovezli do podivuhodného závěru, který dává divákovi vzpomenout na to, že autoři si "vzali" pár nápadů z krátkého příběhu Clivea Barkera. Závěr je totiž docela tvrdá rána do oka divákovi a někdo po ní bude nadávat na zhovadilost a jiný si prostě řekne "Barker je Barker" a bude klid. Tak jako tak jde o jeden z vizuálně a kamerově nejzajímavějších hororů minimálně tohoto roku. Vždyť jen ta scéna s hlavou ... (31.12.2008)