Úhel pohledu

Zjednodušovnie na efekt - OK. Amerika je boh a prezident rovný chlap - zvykol som si. Černoch a dievčatko so zmrzlinou - WTF? Grc, ktorý ruší našlapaný stroj a degraduje síce naivne mienú, ale predsa len snahu o akúsi serióznosť. Ble. Zbytok je ale veľmi fajn, Travis odkukal z Bournoviek len dobroty a použiva stabilizátor, za čo mu udelujem plusko. 70% (26.06.2008)

V rámci žánru nikterak objevný, přesto ale pohodlně koukatelný thriller, který zaujme neuvadajícím tempem, ne zcela obvyklým zpracováním jedné události z několika různých pohledů a hlavně velice příjemnou stopáží. Pro mě příjemné překvapení, možná i proto, že už jsem celkem dlouho neviděl film, kde by byl americký prezident v ohrožení (což před nějakými 15-20 lety bývalo nosné téma celé řady tehdejších thrillerů, které jsem viděl :-P). (09.10.2013)

Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavý film, který ale funguje... eh, čo to tárám, leptá vaše mozkové jarní závitky jen jednou, totiž napoprvé. On si totiž zakládá na různém nahlížení na jeden kritický okamžik a tak z nepříliš zajímavého a náhodami propleteného vyšetřování učiní skutečně napínavou a zajímavou šou. Ale opravdu jen na poprvé. To kouzlo z druhým sledováním filmu rapidně zmizí. Jednak víte, kdo je ten zlý... eh, čo to tárám, kdo jsou ti zlí a jednak i ty různé úhly pohledu... eh, čo to tárám, různé pohledy zúčastněných přestanou být tou hlavní devízou filmu. Na poprvé čtyři na prodruhé tři, nechávám tři, protože ten hrdinný prezident to na konci filmu úplně poslal k šípku. To si pak člověk akorát řekne: "O čem to, doprdele, bylo? O tom, jakej je americkej prezident fuck kůl borec? Nebo šlo jen o akci?" No, můj dojem je, že nejdřív šlo nejspíš o akci, ale pak tvůrci ukázali karty a jasně dali najevo, že chtějí naznačit, že americký prezident je fuck kůl borec. (22.01.2013)

Na hromnice o den více se potkává s 24 hodin. Nic geniálního, ale prožívat teroristický útok stále dokola mě bavilo, je to správně traumatizující, stejně tak mě bavilo skládat si celou skládanku a řešit, který úhel pohledu byl nejvíc informačně obohacující, který nejzbytečnější a kdy se teroristům začal srát jejich plán. Zajímavý moment taky byl, když se zmanipulované kladné postavy v jednom okamžiku pustily do sebe. Plus pár dobrých zvratů a celkově slušné tempo. Závěrečná autohonička ucházející a traumatizovanému prezidentskému bodyguardovi Quaidovi jsem při ní držel všechny palce, co po těle mám. To člověk skoro i odpustí, jak na sílu se všechny postavy na konci sejdou na jednom místě. (15.09.2008)

Pakliže se mi někdo snaží hodinu tlouct do hlavy, jak moc inteligentní chce jeho film být, aby to pak v závěru úplně zmršil, tak zkrátka nemůžu nebýt na*raný jako capart, kterému někdo sebral strašně hezkou figurku na hraní. Neustálé vracení se na začátek mě napočtvrté začalo silně iritovat, abych ho pošesté s konečnou platností nenáviděl a když už se tvůrci konečně rozhodli, že Dennise Quaida pustí do ulic, aby těm šmejdů rozkopal obě půlky, vytáhnou pointu o vyměklých teroristech, za níž bych dal nejraději někomu do huby. Být to první epizoda sedmé sezóny "Dvacetčtyřky", vrněl bych blahem, takhle zklamaně vypouštím dým a doufám, že si Jack Bauer na Travise vzpomene, až začne likvidovat padouchy i na stříbrném plátně. Honička Salamancou totiž nemá chybu. 5/10 P.S.: Poprvé v životě jsem chtěl, aby Forest Whitaker zemřel hodně krutou smrtí. Damn it! (01.04.2008)