Dracula

Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". (31.10.2009)

Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. (20.03.2021)

Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... (12.07.2015)

Mí nejbližší a známí mě často označují za (ne)kulturní hovado a neznaboha – možná oprávněně, ale já prostě nemám čas ani moc příležitostí, abych se „napravil“. Divadla i lepší kina jsou od nás na kilometry vzdáleny a popravdě svůj volný čas raději trávím jakožto náruživý cestovatel mimo svůj domov a poznávám svět, nebo se dívám na filmy pěkně z pohodlí domova. Díky youtube jsem však využil možnost shlédnout tento mnohými označovaný „nejlepší muzikál“ a trochu jsem si rozšířil své obzory. Já moc na opery, muzikály a divadelní hry nejsem – ale nelituji času, který jsem tomu věnoval. Doba kdy si Hůlka nebo Genzer ještě přes své báchory viděli na pindíka a sklízeli zasloužené uznání, už je sice dávno v tahu, ale jako celek se mi tento muzikál docela líbil. Hlavně tedy co se textů interpretovaných písní týče. Machálková, Bílá a Korn taky ostudu rozhodně neudělali a čert vem, že se známým příběhem to má společného jen velmi málo. Hlavně když se lidé v „sále“ bavili. I já to přežil ve zdraví (i když po letech a z domova) a to je hlavní. Možná někdy v budoucnu najdu odvahu i na novější verzi… (12.01.2018)

Měl jsem ve svém životě období, kdy jsem poslouchal hlavně muzikály. A na jeho začátku byly české premiéry Jesus Christ Superstar a pak taky Draculy. Od těch jsem se pak dostal k západní produkci a vzhledem k postupující bídě české muzikálové scény u ní pak také zůstal. Dracula (taky myslím tu původní verzi v Kongresáku) může děkovat svému vzniku díky setkání kvarteta neskutečně talentovaných lidí: Svoboda - Borovec - Hes - Bednárik. Hlavně posledně jmenovaný a jeho úžasná imaginace dovedla obsáhnout jak velké jeviště, tak tolik "hvězdných" účastníků. Pro mě zkrátka Dracula znamená devadesátá léta. A přeberte si to jak chcete :) (03.07.2012)