Nebezpečně výbušná trhavina

Predstavenie dvoch vynikajúcich dánskych hercov a taká kuca paca medzi nimi. Raz ťahal za kratší koniec jeden, potom zase druhý. Niektoré humorné momenty sa vážne vydarili, najmä keď sa Tonny domáhal spravodlivosti. Samozrejme, pre okolie nič príjemné, no výraz tváre a celková pointa nedala inak, len sa tomu zasmiať. 70/100 (29.08.2019)

Tak nějak nevím, co si o tomhle myslet. Podle popisu jsem čekala prdlou komedii a ona to byla jakási kritika nepoužitelnosti artovejch filmů a zároveň s tím snad i kritika mainstreamu nebo asi (a tak to spíš bude) kritika obojího. Ale i když jsem čekala, že se budu víc smát (ale smála jsem se, viz. pád smrtky, režisérovy záchvaty, pokus o snědení "onion ringu", návštěva ZOO atd.), film mě bavil. I když teda musím říct, že jsem kolikrát trochu nechápala chování postav, v tomhle bych uvítala menší chaos. Jinak ale dobré, inteligentní, vtipné (ovšem né "řachavým" způsobem). Plus sehraná dvojka Lie Kaas trpící typickým syndromem umělce a Thomsen s naprosto šíleným kníro-vousem. 78% (27.10.2011)

Pobavilo, zajímavý scénář a krapet černého humoru ala Denmark. To já můžu. Asi tak nějak by to dopadlo, kdyby běžný fanoušek chtěl natočit svůj film. Ale ono to nakonec vyznělo lépe než Kill Bill na což je to parodie. Ted aten film ve filmu. Doporučuju. Nikolaj Lie Kaas ma slušně nakročeno do mých oblíbených herců. (24.01.2011)

Jako satira funguje film i přes svou neadresnost velice dobře, protože není problém si dosadit konkrétní osoby, jejich mediální image a filmařská hnutí či poetiku. Problém nastává, když se začne řešit, co nám chce snímek říct, jestli si jenom nezávazně utahuje a míří na egoistické tvůrce uměleckých filmů nesnesitelných pro měšťáckého diváka, nebo se strefuje do obou táborů a záměrně nám představuje nesympatické postavy, s nimiž se nelze ztotožnit a kterým nejde fandit, a okázale v montážních sekvencích vynechává informace, kvůli kterým se závěrečná třetina uzpůsobuje žánrovým konvencím, ale nedrží pohromadě a fikčnímu světu chybí vnitřní logika. Přijde mi, že vlk se nažere a koza zůstane celá; jinak napsáno: neustále vyvádět z konceptu a přitom bořit žánrové konvence a vybízet k aktivnímu diváctví zvládá lépe ten, jenž byl nejspíš největší inspirací pro Nikolaje Liea Kaase. (05.03.2010)

Není to sice tak dobré jako Adamova jablka, která se pro mne stala normou na posuzování čených komedií, ale i tak je to jedna z nejlepších dánských komedií, které jsem viděla. Takový dánský Trhák pana Bowfingera. Nejsem si jista, zda se dá označit za parodii Larse von Triera, spíš si dělá srandu z intelektuálských filmů obecně. (11.07.2013)