Poslední kanibalové

Stejné hodnocení jako u Cannibal Holocaustu. Velmi dobré co se týče surovosti a až exploitačního teroru, herectví samozřejmě dost mizerné - co by se taky dalo u Italů čekat jiného. Scéna se zabitím a vykucháním krokodýla byla tentokrát docela over the top i pro mne, a to rozhodně nejsem jedním z těch, kteří by za zabití opičky a želvy v Cannibal Holocaustu stínali režisérovi hlavu. Hudba se povedla, stejně tak gore (ale zas až tolik ho není) a tak mi nezbývá, než Ultimo Mondo Cannibale doporučit. Samozřejmě pouze těm, kteří vědí, co mají čekat. (18.05.2009)

Příjemný přírodovědný snímek s krásnou přírodou, působivými scénami - anakonda požírající varana, škrtič kaloně či krokodýl orla - a primitivním kmenem jako bonusem. Před lety se mi snímek líbil více a Cannibal Holocaust mám nejraději, i tak u 4* zůstanu. Kanibalské filmy buď berete, nebo ne, střední cesta asi není. C.H. je výpovědí o naší civilizaci, o současném člověku a jeho postavení v přírodě, jeho vztahu k druhým. Poslední kanibalové jsou z větší části cestopisným dokumentem natočeným na kvalitním materiálu, jak bývá u Italů zvykem (Technicolor je prostě jednička). Film nemá z pochopitelných důvodů dodatek, že žádnému zvířeti se během natáčení nic nestalo. Nejde však o nějaké týrání či nesmyslné zabíjení, jde o přírodu (no a ten krokodýl...tak u nás se zase zabíjejí a jí prasata, že). Filmaři si natáčení zajisté užili (pijavice, hmyz, vlhko...). Jen ta kobra v Amazonii mi nějak nesedla... (29.09.2015)

Vítejte ve světě neobyčejných možností. Máte jedinečnou příležitost odhodit zábrany a zasednout do školních lavic na hodinu anatomie. Rozčarování z lidské nahoty ze mě vyprchalo již po prvních minutách exkurze. Byl jsem poučen o prastaré skutečnosti, že obnažené lidské tělo je přirozeným zdrojem neutěšitelné fantazie v lidském životě. Milovníci zvířátek si přijdou na své. Uvidíte kozičky i ptáčky, ale až se vrátíte do své rodné vsi, nezapomeňte se zahalit, poněvadž příslušník policejního oddělení by pro to nemusel mít pochopení. (12.03.2009)

Zpropadené nitro džungle, srdce které nemá slitování, strach z noci a obava ze svítání. Ať už chci nebo ne, prostě mě pronásleduje jak černá ruka srovnání nechvalně proslulým Cannibal Holocaust, který se díky své pověsti, jakémusi zosobnění mezí lidského vkusu stal oním nejšokujíčtějším kanibalským hororem všech dob. Samotný předchůdce kultu (nebo chcete-li „kultu“) The Last Cannibal World je trošku jinde z několika ohledů. Prvně samotnou formou příběhu, který se neváže na linku jakéhosi pseudodokumentu a krom periodické kadence násilností snaží se i vyprávět, převyprávět hrůzné zážitky, snaží se o nápadnější dějové zlomy, o celkovou dějovou barvitost. Na to navazuje forma zpracování, naturalistická dokumentární surovost Cannibal Holocaust je potlačena na surovost obrazovou, stylem kamery, snesitelnějším provedením závěru, větší filmovostí. Co se složky „animal masakr“ týče, je velmi podobná svému následovníku, linku děje prokládají mnohé náhledy na potravní návyky pralesních predátorů, náležitě kvalitně ozvučené, stejně jako usmrcení nebohé zvířeny člověkem. Nemohu nezmínit hudební složku, ta která mě u Kanibalů totálně zmrazila, tady spíš v rukou Ubalda Continiella nenuceně rezonuje s dějem, jen ústřední plnější motiv děj umocňuje. Obraznost, nahota, sexualita, brutalita, tohle vše je díky tomu o něco více filmové, tudíž ne tak mocně znepokojivé jako Kanibalů (není tu tak tenká hranice mezi fikcí a realitou), byť samotné defilé graduje v hodně drsných otáčkách a nezůstává naturelu všech následných kanibalistických hororů nic dlužno. Shrnutí? Trochu opomenuté dílko, které jednoznačně svou povětší a znásobením všech výše zmíněných aspektů předčily Cannibal Holocaust (1980) a Lenziho Cannibal Ferox (1981), rozhodně není výrazně horší nebo propastně méně znepokojivé. Varany nežeru, nemám tak výběru [final rate: 55%] (26.01.2008)

Dříve, než Ruggero Deodato světu ukázal, co je to skutečný horor, natočil snímek The Last Cannibal World. Tedy film s kanibalskou tématikou, na který se, stejně jako v případě Cannibal Holocaust, valí vlna kritiky, popřípadě nadšení nad dobře odvedenou prací zobrazující teror, strach a nejistotu hlavního hrdiny v plné parádě. Leč z hlediska mého tomu tak není. Možná jsem očekával až přílišnou brutalitu, jež nám byla ukázána v již zmíněném Cannibal Holocaust, možná kanibalské orgie, možná více kontroverze, možná něco jiného, nevím... Výsledek však, podle mě, dopadl příšerně. Postavy se chovali jako idioti, hudba se k filmu absolutně nehodila (leda by se jednalo o porno ze 70.let), kanibalové byli k smíchu a strach a teror v nedohlednu. Oproti Cannibal Holocaust je toto jen obyčejná zívačka a jsem rád, že to bylo viděno teprve až po něm, protože kdoví, zda bych po této příšernosti dokázal dát Deodatovi druhou šanci. Ta jedna hvězdička za jednu dvě solidní scény (především pitva krokodýla) a krásnou kanibalku s prsy číslo tři. (18.08.2010)