Nouzový východ

Sice už vidím, jak se tady postupem času množí nářky nad tím, jak jedni druhou Americkou krásu dostali a druzí zase nikoliv, ale sám za sebe mohu říct, že Sam Mendes ze mě vycedil takové emoce, jako dlouho nazpět nikdo jiný. Jemný, ve všech ohledech citlivý a přesný (Oscara pro Rogera Deakinse, prosím!) a přitom stále hluboce opravdový a upřímný. Leo (zde se rovněž přimlouvám za sošku) s Kate dokonalí natolik - v mnohém mi připomněli Paula Newmana s Liz Taylorovou v Kočce na rozpálené plechové střeše - až jsem si v jejich dialozích nacházel tolik ‚svého‘, že mě z toho mrazilo, i když snubní prsten ještě nenosím. V kině si budu muset vybrat nějaké odpolední promítání s minimem diváků, nemusím brečet před plným sálem. Nevím, jestli jsem to někdy do komentáře napsal, ale tohle je jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy v životě viděl. (29.12.2008)

Já nevím, proč se na ty filmy o vztazích vlastně dívám... Jo, už vím! Abych o tom jednou mohla napsat a všechno to zesměšnit. Tak krutě, nekompromisně zesměšnit, až z toho budou kritikové šílet radostí a já budu brečet v koutě, jak jsem krutá a nekompromisní a nikdo mě nemá rád. Ou jé, už se těším. Abych pravdu řekla, už jsem s tím psaním začala. A pro ty z vás, koho by zajímalo, co to má SAKRA společného s Nouzovým východem... Inu, znamená to, že film je zřejmě velmi inspirující, mysl odemykající, necudné myšlenky podněcující, ale zároveň velmi křehký, uzavřený, komplikovaný a vůbec všeobecně filmovatý. Jo, a taky bych měla ještě dodat, že samotný film mě ani nijak zvlášť nebavil, jen mám v sobě něco, co se touží dostat ven. (15.08.2010)

Kate! Je nadpozemská. Leo dobrej, ale v mých očích za ní jen povlává a nejsem si jistá, jestli by bez ní tak trochu nepovlával i film. Každopádně látka je to hustá a neni potřeba bejt sto let v manželství, aby to pocitově dalo, stačí nebejt dub, stačí nechat na sebe působit tenzi ženský postavy, která chtěla změnu, protože "kdo řekl, že to takhle musí být? kdo stanovil ta pravidla?", a je ochotná jet do tramtárie a neznáma, nechat muže hledat se a sama s láskou makat, jen aby jim to nechcíplo, aniž si všimnou, zatimco muž je posera, což mu nevyčítám, strach je lidskej, ale on nejen že nemá koule ani křídla, on je pokrytec. A nakonec musí přijít blázen, aby to řekl jim a aby to řekl i nám - jak se věci mají. Bolavej a silnej zážitek a do knihy jdu, i kdybych u ní měla vypustit duši. PS: kniha desetihvězdičková, doporučuju! (27.01.2009)

Nádherný dům venkem je lemován plotem z bílých latí, všechno však marné jest, když uvnitř vězněná, rozum i příčetnost postupně ztratí.. Hrotící se manželskou krizi dvou rozmarných sobců snících noční můru zvanou americký sen, umí zase ne až tak překvapivě nejtrefněji zanalyzovat chorobomyslný člověk. Minimální účinkování dětí Wheelerů beru jako režisérův záměr zdůraznit právě ono sobectví obou jen na povrch perfektních partnerů, kteří neuměli vyplnit tu "beznadějnou prázdnotu", kterou kolem sebe uměle vytvořili. Kameraman Roger Deakins zdařile navázal na práci legendy Conrada L. Halla z Road to Perdition (především ty záběry na postavu přes okenní tabuli s odrazem venkovního světa na skle) a taky Mendes dle očekávání předvádí precizní, dá se říct až strojovou filmařinu, při které však po hříchu zanevřel na opravdovou vášeň, kterou nacházím třeba v Kubrickově Eyes wide shut. Začíná to vypadat, že nejoblíbenějším reprodukčním prostředím Kate Winslet je sedadlo osobního automobilu.. (16.06.2009)

Trochu jsem měl obavy, jak ten přeslazenej páreček z Titaniku bude do týhle Americký krásy z 50. let pasovat. Obavy byly zbytečný. Leonardo DiCaprio obstál celkem se ctí a Kate Winslet byla podle mě výborná. Příběhy o frustraci ze zkurvený práce, kterou nesnášíte, z nudnýho stereotypu každodenního života a touze to změnit mam rád, protože mam pro takový téma pochopení. Filmu bych vytknul, že se zejména v první polovině dost vleče a já se chvílema nudil. Navíc se přímo nabízí srovnání s Americkou krásou a ta je podle mě minimálně o tu 1 hvězdičku lepší. Nicméně Mendes na mě udělal dobrej dojem, takže se teď na jeho tvorbu zaměřim. (22.01.2010)