P.S. Miluji Tě

Solidních romantik je pohříchu málo. Tahle začíná hádkou (živelnou, zábavnou, naprosto pravdivou) dvou manželů kvůli naprosté malichernosti a v tu ránu i nečekaně pohřbem. Jednoho z partnerů. Čerstvě ovdovělá Holly se tak z čista jasna loučí s milovaným Gerrym, kterého měl každý rád a který se nepříjemně srazil s mozkovým nádorem. Chvíli to vypadá, že to nějak půjde, jenomže vzápětí klepe na dveře období stesku a izolace od zbytku světa, dokud se Holly do rukou nedostane dopis, jenž osnuje ďábelský plán, který Gerry zkonstruoval těsně před svým odchodem. Cestou k loučení s milovaným Gerrym tak za zvuků libého soundtracku naskáče řada odboček, příjemných retrospektiv, mezižánrového balancování a nečekaných dobrodružství, které nejen divačky náležitě ocení. Občas to sice nefunguje (jednou tu tečou slzy proudem, záhy jakoby se zas tolik nestalo) a skutečně pálivé emoce tu chybí, pokud však na Gerryho laskavá gesta přistoupíte, budiž vám filmový zážitek přán. Brooklynského režiséra Richarda LaGraveneseho jsem už pomalu odepisoval (u jeho předchozího projektu Mezi řádky jsem trpěl), nicméně vypointovaný scénář několikrát uhodí na hlavičku a vážné téma hravě zapadne do sledu vyprávění. Bez větších zádrhelů fungují i komediální situace. Pochválím Hilary Swank, kolísající v několika výrazových polohách, překvapivě vynikajícího Gerarda Butlera, Harryho Connicka Jr. i věčnou „showgirl k sežrání“ Ginu Gershon; naopak mi nesedla Lisa Kudrow (pitvoření v Přátelích možná, tady to chtělo vzít za jiný konec). Korunu tomu všemu dává konec, který vám definitivně připomene, že s přihlédnutím k divákově vstřícnosti není romantiky nikdy dost. Rozhodně chválím.. Pečte perníčky, rozsviťte stromeček, k P.S., I Love You se to hodí.. (24.02.2009)

Pokud se chcete společně s přítelkyní podívat na nějaký film a nechcete, aby se vedle vás nudila, zatímco vy si budete vychutnávat zpomalené kamerové oblety okolo Megan Fox a souboje obrovských robotů, a pokud se na druhou stranu zase nechcete vy nudit u jejího oblíbeného Hříšného tance, udělejte kompromis a sáhněte po P.S. Miluji Tě. Přemíra cukru obsaženého v tomto slaďáku udělá vaší drahé polovičce zajisté dobře, přiměje ji promočit několik kapesníků a vám to film na oplátku vynahradí celkem nápaditým scénářem (víceméně...) a humorem, který některé scény mnohdy zachraňuje od přemíry patosu a většinou v poslední chvíli utne právě začínající citové vydírání páchané na divákovi. Nebudeme si nic nalhávat, P.S. Miluji Tě je film určený hlavně pro ženy, takže spousta mužů asi těžko rozdýchá přetvoření Geralda Butlera a čistě ženské nahlížení na něho jako na "pana dokonalého" a hezouna až za hrob (doslova), ještě že je tady Butler skoro stejný sympaťák, jakým byl v testosteronovém bijáku 300, takže se to dá přežít. Zato postava Hilary Swank, která půlku filmu prakticky probrečela, mi byla naprosto ukradená a o nějakém soucítění nemůže být ani řeč, ale jak jsem už psal výše, tohle je spíše ženská záležitost. Mě film emocionálně celkem minul, ale věřím, že pro něžnější pohlaví by mohl být film P.S. Miluji Tě událostí roku. Sice jsem se nenudil, párkrát jsem se dokonce i zasmál, ale i tak dám příště přednost takovému Pokání nebo nějakému z korejských majstrštyků, pokud dostanu chuť na nějakou romanci. Solidní film, nic víc. 60% (25.07.2008)

Od začátku do konce - a že je to štreka (DVĚ HODINY) - precizně na efekt vypočítané romantické koukání, jemuž nelze upřít fungující chemii mezi Gerardem a Hilary, na což navazuje velice dobré herectví filmové dcery (Hilary) a matky (kterou si střihla Kathy Bates). Bohužel jsou tu zásadní negativa, která rovněž pramení z chladné producentské kalkulace. Předně jsou tu "děsně funny" scénky s kamarádkami, přičemž by jen tak btw Lisa Kudrow už mohla pochopit, že na potrhlou Phoebe tu není nikdo zvědavý, a že je mrtvá jako "pro přátele Gerry" Butler. Pak jsou tu ještě takové drobnosti jako kdo koho kdy přefikne (protože to je jedno velké WTF odtržené od reality) nebo lehká předvídatelnost děje... nicméně pozitiva převažují, ačkoliv mi to úplně nejde z huby, protože představa, že někdo jako on by měl sahat na někoho jako Hilary je sice strašná, ale když se budete dost snažit být objektivní, nakonec si řeknete, že Gerard Butler to není, že je to ten irský "sympaťák", kterého hraje, a hlavně ten, kterého Hilaryina Holly miluje, takže je to vcelku OK:) A navíc tomu zmetkovi nejde upřít komediální talent, i když pořád trvám na tom, že to není žádný kvalitní herec... Takže, drazí moji, díky promyšlenosti, řemeslné kvalitě a chemii mezi hlavní dvojicí jde o velice slušný nadprůměr mezi romantickými "komediemi". A to je všechno, žádné historické úspěchy se nekonají, a navíc je tu ta pachuť nějak podivně vsouvaných scének rozbíjejících jinak velmi slušnou atmosféru, scének navíc zjevně cílených na určitou diváckou skupinu, do které rozhodně nepatřím. Výsledek je potom 70% s tím, že někdy za dlouhý čas bych se možná mohl podívat ještě jednou. (11.04.2010)

Príjemný romantický film natočený fakt skvele a to isté platí aj o žánri dráma. Celý film ma perfektne zvládnutú atmosféru, perfektných hercov (vynikajúci Buttler!), príbeh, skvelo natočené či už romantické alebo dramatické pasáže za doprovodu perfektnej hudby Johna Powella a celé je to sympatické, vtipné a uplakané. Film plynie ako voda, nuda nehrozí, žánre sa fajn prelínajú a vo filme nie sú skoro žiadne rušivé prvky. Určite jeden s tých lepších filmov v tom žánri. Oblúbený soundtrack: Kisses and Cake. 90% - 5* (27.02.2012)

Ronit slzy ... ani náhodou, pro mě je "PS Miluji Tě" lehce specifickou, nicméně předvídatelnou komedií, ale sic ... já jsem si to užívala. Dvě hodinky v modifikovaně kašírované a rádoby depkoidní filmové fantazii, která se snažila vykřesat jiskru autentičnosti, byť se ji to nedařilo, mě nezklamalaa ani nenadchla. Říkám si: vždyť je o tolik horších filmů a tenhle je natočen a oherečtěn docela obstojně. No a k tomu dezertík v podobě totálně nehereckého a lehce obloustlého buránka Harry Connicka Jr, mi vystačí k tomu, abych přidala navrch o půl star. Ale dobrovolně přiznávám, že ta první polovina, která to zvyšovala, byla za "Irčana jak poleno" Butlera. Nebýt těchto dvou mužisek (povrchě ženské, já vím) a zajímavého námětu, který mimochodem připomíná knížku Dívka s pomeranči od Josteina Gaardera (ne děj, ale princip komunikace se záhrobím, jinak nic samozřejmě), bylo by to za dvě. Takto mě to probavilo až na 65%. (03.06.2008)