Odpor

Zwick velice překvapivě selhává tam, kde je jinde nejsilnější. Celý snímek se nese v prapodivně patetickém a klišovitém duchu a velké zklamání jsou bojové sekvence samy o sobě. Jsou poměrně nepřehledné, bez dávky syrovosti a krve. Jakožto historická rekonstrukce je film tím pádem značně nefunkční. Byl znát menší rozpočet. Kulisy a výprava celkově nejsou tak špičkové jak je na Zwicka zvykem. I přes všechno ovšem stále platí, že Edward nedokáže natočit vyloženě špatný film. Je to kluk vychytralá, protože si vždycky vybere tak zajímavou látku, kterou i když zmrší, pořád tam bude alespoň hutná dějová kostra. Odpor není vyloženě špatný, ale nikterak zajímavý a extrémně koukatelný rovněž není. (12.07.2009)

Po V Bruggách další příjemné překvapení. I přesto že se pravděpodobně jedná o ještě větší finanční neúspěch než Krvavý diamant, tak mě ty pohyblivé obrázky z "běloruských" lesů vtáhly dovnitř a já se během sledování cítil jako v sedmém nebi. Tentokrát se nestali herci, ani režie ba ani hudba mou nejoblíbenější složkou, tentokrát to vyhrálo prostředí, ve kterém se celý film odehrává. Hluboké hvozdy, které ještě nestihly zničit výdobytky lidské civilizace, vrzání smrkových větví a šumění stromů, přesně takhle to vypadá v lesích v místě, kde jsem vyrůstal. Ale zpět k filmu, Edward Zwick si opět bere na svá bedra látku, která už jen na papíře chytne za srdce a rozehrává před očima diváka divadlo na city plné sentimentu. U Edwarda mi to narozdíl od jiných režisérů nevadí, i když nám schéma Defiance říká: teď přijde romantická scéna, teď přijde akční scéna, teď na poslední chvíli přiběhne záchrana..., tak i přesto jsem oči z obrazovky nespustil (také zčásti díky výborné kameře). Já byl spokojen jako už dlouho ne, jen více takovýchto filmů. (17.02.2009)

No jo, Zwick proste umi a stejne jako jeho predesly kousky, i tohle je paradni filmarina. Pribeh mi sice ze zacatku lehce pripominal Zelary, ale nastesti to pak slo jinym smerem. Takze se dva hlavni bratri rozdeli a zatimco Craig vede tabor vsech uprchliku, obstarava jidlo a snazi se prezit, Schreiber se pripoji k sovetum a rozhodne se nemcum nakopat prdel. A obe linie jsou zajimavy, v prvni neni nouze o spoustu patosu, ale to k tomu tak nak patri a i kdyz jen vetsinu casu sledujem unaveny zubozeny lidi schovavajici se v lese, presto film nenudi. Linie se Schreiberem je o poznani akcnejsi a taky se mu film venuje min. Coz ale nevadi. Co se tyce hercu, Craig se tady vytah a jediny co me rozptilovalo, byly jeho odstaty usi. Co se tyce Schreibera, ten hraje stejne nadprumerne, ale presto Craiga v spolecnejch scenach zastinuje, coz je ale dany hlavne jeho postavou, ktera nema problem vse resit nasilym. Celkove se jedna o spickove natoceny drama z druhy svetovy, s originalnim pohledem na dany tema a zajimavym pribehem podle skutecnejch udalosti, ze kteryho by slo sice nakou tu scenu vyhodit, ale presto tech 140 minut ani na chvily nenudi. (11.01.2009)

Utrpení židovské komunity za druhé světové války, tentokrát pod taktovkou Edwarda Zwicka dopadlo přesně podle očekávání. Nulové výchylky od stylu pro amerického diváka, to je hlavní kámen úrazu. I samotný režisér tentokrát povolil a atmosféra už není tak intenzivní jak tomu bylo v předešlém Krvavém diamantu. Na druhou stranu hlavní protagonisté se snaží ze všech sil, hudba je také velmi povedená a skromné finále neurazí, naopak potěší. Krásná ukázka tříhvězdového filmu. (30.08.2009)

Typický Zwick. V tomto případě bohužel. Hrdinná story o neskutečném partyzánském dobrodružství s biblickou paralelou v druhém plánu, vystavěná na několik let dávno obnošeném modelu ze sekáče ‚based on true story‘, totiž potřebovala pořádnou dávku syrovosti a nikoliv kýčovité obrázky běloruského lesa. Zwickovi unikají postavy, což za předpokladu, že na nich příběh stojí, je zásadní problém, ze kterého jej nevyhrabou ani špičkoví herci. Chybí tomu jakákoliv osudovost při těžkém rozhodování (a že jich scénář nabízí požehnaně), která je nahrazena skládáním klišovitého puzzle z dílků dávno ohmataných jinde. Že se tak (zřejmě) dělo doopravdy mi bylo jedno, protože je to servírováno formou standardního bijáku na ukojení sentimentálních diváků. První půlku mě to strašně sralo, v té druhé už mi to bylo úplně volné. Věřím ale, že v závěrečném zúčtování na louce museli někteří fandit ve stoje. Já chtěl Zwicka nakopat do koulí. (21.01.2009)