VALL-I

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... (22.08.2008)

Úvodní scéna projíždění odpadky zasypaným velkoměstem s puštěným magnetofonem mi strašně připomínala scénu rozbořeného města, kterým se z gramofonu linula překrásná hudba Edith Piaf v Zachraňte vojína Ryana. Takových nenápadných citací je zde povícero (Vesmírná odysea, Číslo 5...) a ve spojení s celkovou roztomilostí a dnes nejlepší animací vůbec je takové pomrkávání na starší obecenstvo příjemným zpestřením v animáky tolik zamořeném světě filmu. Zamořeném tak, že se většina animáků stává jen spotřebním odpadem, kterým je kinematografie zasypávána stejně jako zde planeta Země. Díky bohu pak za takovéto animáky, které krom zábavy pro všechny věkové kategorie přinášejí těm mladším i něco víc. (18.01.2009)

Wall-E je neskutečný tahoun. Na animovaných filmech je nádherně najednou vidět, jak z nevinné tvářičky dokáží udělat oblíbence davů. On vlastně nemá, co by jiného nabídl, nemluví, jen tak trochu, a díky jeho očím, ukápne nevinná slzička snad každému, kdo se na něj podívá a bude mít pro něj pochopení. Vznikl další animák, který se zasloužil být sledován, s propracovaným scénářem dokázal, že i bez textu se z něj dokáže stát velký film. Hezky se na to všecko koukalo, moc hezky. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Přemýšlím, ale jediný rozumný důvod vidím v tom, že jsem takových animáků, a lepších, viděl poněkud líp, ale zas tak patrný důvod to není. Mám takové tušení, že se na něj podívám znova a tu pátou mu tam vlepim, protože tenhle animák, měl být něčím naprosto jiným od ostatních, odlišný, svým nápaditým scénářem a i samotným zpracováním. Jasné je, že se na něj znovu podívám s radostí, protože s radostí on přichází ke mně, s radostí, která pohladí na duši i na srdci. Líbilo se mi jak si Pixaři pohráli a vrazili do tohoto filmu takových nenápadných nápadů, které musí být trnem v oku. Asi tak jako když koukám na originál a jako kdyby roboty namluvil robotický hlas Stephena Hawkinga, nebo jak se vedoucí robot vesmírné lodi plné lidí s nadějí snaží připomenout Hala z Kubrickovi Vesmírné odyssey. I roboti, platonicky připomínající iPod, v dnešní době takový hit, není jen tak. Všecko má svůj důvod a proto je to tak hezké a příjemně se na to kouká. Wall-I je prostě příjemný film od zhora až dolů. (19.08.2008)

Skutečnost, že malí pískající robůtci jsou v módě, víme už do dob Hvězdných válek. A chlápci z továrny na (především dětské) sny jménem PIXAR tento fakt vzali a dovedli ho k absolutní dokonalosti. Jistě, někteří by mohli namítat, že VALL-I je jen kombinací robotů R2D2 a Čísla 5, jiným by zase mohlo vadit, že snímek podkresluje dosti silné ekologické poselství. Jenže mně ani jedna z těchto dvou věcí nevadila. VALL-I je totiž jeden z nejkrásnějších animáků, jaký jsem kdy viděl. Je to zábava opravdu pro celou rodinku, kdy děti budou zírat a prožívat vše, co prožívá ten malý robůtek na plátně, dospělí si zase popřemýšlí a pobaví se při narážkách na různé filmy (Star Wars, 2001: Vesmírná odysea) a možná i nějaká ta slzička ukápne. Je to sice zbytečné psát, ale PIXAR je v tomhle prostě jasná jednička. Jen tak dál, hoši, už teď se těším na další animák! (12.08.2010)

Scénář: Andrew Stanton, Jim Reardon .. Pixar (nadále) miluji. Nejen za to, že jejich produkovaná díla jsou v jádru zábavné filmy stavěné na progresivní animaci. Oceňuji především jejich přístup - veskrze originální, experimentátorský a novátorský. Takový je i WALL-E. Byť má vlastně jen potenciál krátkometrážního snímku s poloviční stopáží, i tak předložený děj nakonec pozornost udrží, dojme, pobaví i poučí. Rozehrání příběhu je impozantní - seznámení a úvodní průběh děje, kamera, excelentní hudební/písničkový doprovod a především špičkové zvukové efekty v hávu vizuálního kabátu nadčasové kvality. Prostě snoubení s dokonalostí. Následná vesmírná odysea sice sklouzává do dramaticky nevyvážené taškařice na způsob Monsters Inc., protnutá moralizováním nad environmentálním úpadkem. Sice se dala druhá polovina více propracovat, ale Disney v tomhle směru prostě pevně drží otěže a tak dostanou především děti to, co je třeba. Celkově - pošmákl jsem si více než posledně ve francouzské kuchyni a především jsem si po tragediích jménem Horton či Kung-fu Panda konečně zase pošmákl u animovaného filmu. 90%. (14.08.2008)