• Turiec
    *****

    „Věř, ale komu věříš měř!“ alebo dôveruj, ale komu veríš preveruj. Skvelá komédia s výbornými hereckými výkonmi všetkých hlavných predstaviteľov. Z každej scény cítiť, že sa musel celý štáb výborne zabávať. Vytvorili úžasnú kritiku socializmu a komunistických praktík. Takmer každá veta je „perla“ parodujúca našu nie veľmi vzdialenú minulosť. Je to karikatúra toho, čo tu bolo a tak trochu aj je a možno i bude. Alebo nie? Dnes však už „nepotřebujeme strašidla, když máme Národní Výbor.“ Nemôžem inak, musím dať *****.(8.12.2003)

  • Adam Bernau
    *****

    Podskalský natočil řadu vynikajících i řadu aušusových komedií. Bílá paní nejenže patří k těm nejlepším, ale navíc si určitým způsobem zasluhuje jedno z nejpřednějších míst v síni slávy českého kina (nejen) 60. let. Tak dokonalé a tak silné spojení sice chytré, ale přece jen lidové komedičnosti s pronikavou a miořádně ostrou až odsuzující satirou prázdné totality (přenesené do malých rozměrů) těžko hledá konkurenci. Jestliže se ale po celou dobu přece jen spíš smějeme než bychom upadali do vážných úvah, tak závěrečný "přechod" neexistujícího mostu nám dá takovou ťafku, že nás smích okamžitě přejde (aspoň mne přešel). Musím přiznat, že u Podskalského, přes řadu jeho děl, které hodnotím superlativně, bych takovou sílu nečekal. Podobně jako Radka99 (jehož komentář doporučuji) i mne zaráží, že něco takového vzniklo už v pětašedesém, tím výše Bílou paní hodnotím. Jedním z pilířů, na nichž tento film stojí, je ovšem herecké trio Brodský - Hrušínský - Kopecký, což jsou jednotlivě prvořadé veličiny (zvláště oba prvně jmenovaní), ale nevybavuji si, že bych je někdy zažil v této konstelaci, rozhodně ne v takové síle. Brodský a Hrušínský tady mají roli přímo na tělo. A Kopecký, sice vynikající herec, ale u mne přece jen trochu jinak zaškatulkovaný, k nim nečekaně skvěle zapadá. Ale abych nebyl netaktní - paní Kačírková je jako Bílá paní okouzlující.(25.2.2011)

  • kaylin
    *****

    Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat.(28.12.2013)

  • Šandík
    ****

    Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85%(10.11.2011)

  • Parlay
    *****

    "Bilé paní" režiséra Zdeňka Podskalského si vážím stejnou měrou, jako Menzelových "Skřivánků na niti". Oba snímky jsem zhlédl s týdenní prodlevou, velmi se mi líbily, oslovily mne, hodně jsem se u nich nasmál a občas mně naopak nepříjemně zatrnulo ve chvílích, kdy jsem si uvědomil, že takhle nějak to doopravdy v naší zemi kdysi vypadalo... Oba snímky mají společnou ještě jednou věc, které si vážím snad úplně nejvíce - kritika režimu zde nikdy nepůsobí samoúčelně, slouží příběhu a nikoliv naopak.(15.1.2009)

  • - Katelán (Vlastimil Brodský) si bere v 16. minutě filmu při noční procházce zámkem halapartnu s plnou čepelí, o chvíli později drží ale v ruce halapartnu s čepelí proděravělou vzorem. (rakovnik)

  • - Film byl natočen podle povídky "Jak Pupenec k štěstí přišel", která je součástí povídkového cyklu Karla Michala "Bubáci pro všední den". (Terva)

  • - Film se promítal do roku 1970, načež zmizel na téměř dvacet let v trezorech tehdejších politických představitelů. V obnovené premiéře zazářil v roce 1989. (sator)