O dívce, která šlápla na chléb

"Nikdo z nás nemá štěstí přidělené navždycky…" Tahle studiová pohádka Jiřího Stracha je natočena v pěkných kulisách a má hned dvojí morální poučení (z nichž to o nevážení si jídla může být i dnes víc jak aktuální). Mladičkému Janu Cinovi bylo těžko uvěřit jeho cit k pyšné Brigitě. To Bára Hrzánová sehrála onu bahenní žínku vskutku excelentně. Co jsem moc nepochopil byl samotný závěr. Brigita se měla domů, podle svého vlastního přání, vrátit původně jen na hodinu, a tak moc nevím o jaké "správné cestičce," kterou se dotyčné mělo podařit najít, to pak Hrzánová v závěru mluví. Za mě nesrozumitelné a jak jsem vyčetl z některých komentářů, asi to souvisí s tím, že se zde pohádka odchyluje od původního námětu Hanse Christiana Andersena. (26.12.2021)

Molnárová podruhé (a postsynchron opět Elsnerová, proč to radši nemůže hrát sama), zašpiněné jí to skoro sluší víc. Jinak je to ovšem šlápnutí ne do chleba, ale do něčeho mnohem nepříjemnějšího. A o tom samém to i celé je. Konášová psát neumí! V současných pohádkách už si zvykám, že mužská postava působí naprosto nechlapsky, ale tenhle cucákoidní přerostlej Harry Potter bylo moc i na dnešní poměry. (25.12.2007)

Pohádka na motivy Christiana Andersena. V první půli je velmi dobrá, jenže od chvíle kdy se Gita propadne k Bahenní žínce, tak se to zbytečně odkloňuje od dánské předlohy směrem k našim reáliím. Scénáristka Lucie Konášová začne jen trapně recyklovat "Ježíškovský" humor ze svého Anděla Páně a tím to jde celé do kytek. Konec je pak již pouze nedostatečnou tečkou za promarněnou příležitostí. (25.12.2007)

Strachova pohádka podle Andersena o pyšné dívce, která se styděla za svou chudou maminku a nevážila si chleba jako Božího daru. Za trest se propadla do „polepšovny“ k Bahenní žínce do kanálu. Vážné téma, zvláště aktuální pro současnost, kdy se zbylé pečivo hází do kontejnerů nebo se povaluje mezi plivanci na chodnících. (04.02.2008)

Na této pohádce oceňuji zajímavé historické kulisy, kostýmy a především námět. Pohádka je to nadčasová a splnila i výchovnou roli, co se zacházení s chlebem a úcty k rodičům týče. Děti by se neměly stydět za rodiče, kteří jim poskytují lásku, ale nemohou jim poskytnout hmotný blahobyt. Pyšná dívka, která se vetřela mezi bohaté, když zapřela svou matku a ani pak si toho nevážila a chovala se povýšeně, byla potrestána, jak už to v pohádkách chodí. Příběh měl kouzlo a dobovou atmosféru starých časů. Herecky vynikla Bára Hrzánová jako šéfová polepšovny, ústřední dvojice byla nevýrazná. Cina nebyl přesvědčivý ve svých citech k herecky stejně nepřesvědčivé namyšlené BriGitě. Oceňuji jistou originalitu. (26.12.2017)