Zelená zóna

Než jsme spolupracovali při likvidaci Kadiče, bylo nutno sundat i Sadiče. Vzpomínáte? Pro mnohé z Vás doba žužlání maminčiných terčů, ale ve škole Vám k tomu snad něco nalhali.....Nic není černobílé, nešlo jen o export demokratických principů do Iráku, ale ani o pouhé ošéfování trhu s ropou. Jediným motivem nebylo zastudit tyrana, ovšem ani snaha vystřílet munici, která se ve skladech nebezpečně blížila datu spotřeby, zatímco u Kruppa zaháleli. Pěkně se nám pohnutky sešly, k tomu se přidala touha Jirky Křovíčka potěšit (či předčít) vysloužilého prezifotra a už to lítalo. Óesen to posvětilo, Mocnost přibrala pár podřízených polomocností a šlo se vybudovat nový trh. A zlikvidovat ty fuj zbraně masivního úhynu. Dodnes přemýšlím nad tím, proč si Bush nenechal do pouště poslat malinkou zásilku yperitu, kterou by následně za uječeného mediálního humbuku vyhrabalo pár Mattů Damonů. A mohl být klid. Buď propaganda zachrápala, nebo nejsou usíci až takové svině, jak jsme doufali. Rozhodně to však byla chybička. K samotnému dílu - spekulativní záležitost, která se klidně může v některých bodech potkávat s realitou. Asi k nim nepatří to, že by nějaký jednoročák a šéfik humra svižně přebíhal mezi armádou a CIA, lítal po Bagdádu s miliónem dolců bez stvrzenky a informačně vytěžoval prominentní novinářku, libovolného vězně nebo generální štáb při předzápasovém soustředění. Pardon, při briefingu, vedeném na téma - kde zase vyčutáme ďurku do země, abychom mohli nic nenajít. Dovolím si i zapochybovat o existenci soldátů či jednonohých postperšanů, kterým peníze neříkají nic, zatímco láska k hroudě a principům humáčnismu je pro jejich ega vším. Ale jinak pěkně filmařsky zvládnuté, tempo nepokulhává. Někdo přirovnával k Bournovi s tím, že se jedná o jeho slabší, ale přesto vydařený odvar. Nezbývá, než souhlasit. Tedy - děkujeme za nastolení a těšíme se na popravu Kimiče, kterému snad nepomůže ani to jeho Čučche. (03.01.2013)

Jinak filmařsky dobře zvládnuté, ale nepamatuji si, kdy naposled mě takto rušila až přespříliš roztřesená kamera...Paul Greengrass má svůj osvědčený film a když mu to s Mattem Damonem klape, budiž, zde je celkem sympaťák a na vojáka se hodí. Film není pro fandy Black Hawk Down, kteří vyhlíží plno akce a nekompromisního zabíjení, to opravdu ne. Greengras akční pasáže odsouvá v podstatě na druhou linku a jede si to své, osvědčené z Bourna. Jedná se tudíž o takové umírněné válečné drama, ne nepodobné novějšímu 30 minut po půlnoci. A jelikož délka stopáže nepřesahuje dvě hodiny, tak jako u zmíněného filmu, dá se to celkem snést, aniž byste se začali nudit...75% (22.01.2015)

Opožděná, levicově-partyzánská antiautoritářská paranoidní agitka propojující velice nešťastně Greengrassovy nekompromisní dokumenty, přesněji dukudramatické rekonstrukce, s hravými bourneovskými žánrovými světy, která vůbec nepočítá s tím, že skutečnost, že vojenské jednotky Spojených států nenašly zbraně hromadného ničení, byla sama o sobě pozitivním signálem: skutečně „totalitní“ mocnost by udělala to, co obvykle dělávají policisté – podstrčí drogy a pak „objeví“ důkazy zločinu (stejně tak nezapomeňme, že samotná skutečnost, že mučení ve vězení Abu Ghraib přerostlo ve veřejný skandál, který zahnal americkou vládu do defenzivy, je také kladným signálem – ve skutečně „totalitním“ režimu by se tento případ jednoduše ututlal). Na druhou stranu třeba přiznat, že Greengrass nebojuje proti americko-britské invazi do Iráků jako takové, ale bere si za téma hrubě nezvládnutou po-válečnou situaci, která nastala po okupaci a která zkomplikovala, či úplně znemožnila přenesení pravomocí do rukou Iráčanů. Symbolicky byl film natočený bez podpory americké armády, protože Greengrass je přece jen političtější režisér než pan blockbuster Majkl Bay, se kterým armáda spolupracuje ráda, kolportujíc přes něj náborové letáky mezi texaské hochy. (11.09.2010)

Pokud má někdo za to, že opětovné spojení Paula Greengrasse s Mattem Damonem (za přispění přepečlivě snímek rytmizující hudby Johna Powella) je pouze opakováním postupů známých již z posledních dvou bourneovských dobrodružství a opožděným příspěvkem k otázce války v Iráku, tak se nemůže víc mýlit._____ Samozřejmě že výchozí konstrukce v podobě výrazně individualistické a profesiální postavy po právu nedůvěřující autoritám a užití šouflkamery zůstává, ale jinak se vyprávění a dílčí stylistické postupy výrazně liší. Na místo téměř neustálé dvousekundové délky záběrů snímaných převážně v polodetailech či detailech, kdy každý další přináší narativně důležitou informaci, se pohybujeme někde kolem pěti vteřin ve velkých celcích či amerických plánech s mizanscénou přeplněnou dílčími podněty, které odvádějí divákovu pozornost od narativně podstatných prvků. (S přibývajícími minutami se mizanscéna vyprazdňuje, což má svůj význam.) Neliší se ale pouze způsob, jakým jsou dávkovány informace, nýbrž i jejich samotná povaha, kdy se nejde za jednou jasně vymezenou a spolehlivou stopou, protože ty se několikrát během filmu ukážou jako nestálé (identita zdroje, zprostředkovatel informací od zdroje, zdroj samotný...). Přehled tak máme jenom díky diegetickému zvuku, jako tomu bylo v bourneovkách, což ale neplatí do úplného konce, kdy je vysílačka rozbita a my se tak ztrácíme v nočních scénách, které nejsou uměle dosvěcovány, což spolu s ruční kamerou s výrazným zrnem přináší zdání realističnosti. (A opětovně: svícení zde má svůj význam, viz začátek a konec.)_____ Tato odlišná práce s informacemi, jejich dávkováním a spolehlivostí vede k tomu, že v závěru hlavní hrdina motivovaný touhou přijít na to, jak se to se ZHN má, vyjádří jasný názor, že nejenom důvod, proč došlo k válce, ale i samotná válka je pouhou vějičkou. (K čemu, vyjádří předtitulkový záběr.) Přesto si film zachovává určitou mnohost pohledů, což je geniálním způsobem vyjádřeno v závěrečném válečném střetu, kdy odlišná motivace postav odpovídá i jejich (směru) pohybu v prostoru. (30.05.2010)

Film vypráví příběh Roye Millera, praporčíka americké armády, který slouží v Iráku, jakožto předsunutá jednotka pro zajištění ZHN (Zbraní hromadného ničení), bohužel již nekolik misí prochází jen opuštěnými sklady a je mu jasné, že tu není něco v pořádku. Po bližším pátrání a shodě náhod se zaplétá do zpravodajských intryk a hlubších záměrů této války. Srovnání s Jasonem Bournem je zcela zcestné, děj i pointa snímku je zasazena zcela jinam Nepřeba poukazovat na dynamickou kameru a dobrý hudební doprovod, který podtrhává Akčně Dramatickou složku filmu. (08.08.2018)