Precious

Povedené depresivní drama o holce které život nachystal jednu překážku za druhou a ona se statečně prala. Herecké výkony jsou osobně pro mne velké překvapení, protože většina protagonistů moc zkušenosti s hraním nemá. Trošku přehnané mi přišla diagnóza pro Precious a připadalo mi, že pan režisér hrál na city diváků přehnaně moc a zbytečně. Na porotu to zabralo a to byl asi původní záměr. (16.05.2010)

Opravdu silný příběh, který může napsat jen sám krutý a nevyzpytatelný život. Zajímavý námět a prostředí. Skvělé ženské herecké výkony - zejména Mo´Nique, která měla dost velký podíl na celkovém dojmu. Neuvěřitelně kvalitně sestříhané a prostříhané scény. Kvalitní práce s kamerou a opravdu pikantní scénář. Je to jeden z těch filmů, nad kterým budu ještě dlouho přemýšlet a budu si ho v duchu přehrávat ... 80%. (25.02.2010)

Oči vytřeštěné, čelist padá k zemi, mozek se zdráhá uvěřit, že je ve vyspělé společnosti něco takového ještě vůbec možné... jen to srdce se bohužel nepodařilo zcela zapojit. Ale možná je to moje vlastní chyba - ten příběh je tak strašně odpornej, že jsem neměl odvahu si jej s Precious odžít na vlastní kůži. PS: Matku Precious považuju za jednu z nejhnusnějších filmových postav, a to počítám i Vetřelce a motoličího mutanta z Akt X (2x02). (18.01.2010)

Nemuzu si pomoct, ale prislo mi to "vynuceny". Neprirozeny. Jiste, soucitila jsem s hlavni hrdinkou, fandila jsem pani ucitelce, nenavidela matku, ale nijak me to nezasahlo. Jako by film jenom kricel "dejte mi Oscara, dejte dejte!!". A takovy ja vazne nemusim. Hvezdicka navic za Mariah Carey, kterou jsem tu bez sminek nemela sanci poznat (jeste zpetne jsem se musela koukat, koho ze to hrala). (05.02.2010)

Tohle rozhodně není film na první rande. Svoje první dítě porodila na podlaze, zatímco jí její věčně nasraná matka kopala do hlavy, oznamuje obézní černošská dívka sociální pracovnici. Okolní společnost na ní zapomněla. Její děti přišly na svět poté, co na ní lehl vlastní otec. Žije v tmavé díře pouze s matkou, která chlastá, zneužívá sociální dávky, čumí na bednu a dceru obviňuje z odloudění partnera. A často po ní něco hodí nebo do ní strčí nad schodištěm. Ještě, že je tu nová možnost alternativního vzdělávání s chápavou učitelkou a andělskými křídly. Jenže výsledek si toho na svá bedra bere moc a u ničeho se příliš neohřeje. Máme tu obezitu, děravý sociální systém, chudobu, téma negramotnosti, rasismu, pak i homosexuály, dítě s Downovým syndromem, hrozbu HIV. A trochu té dívčí fantazie (tyhle „veselé“ vsuvky nicméně pro samotný vývoj příběhu nemají výraznější opodstatnění). Nejvíc se sice věnujeme vztahu dcery s tyranskou matkou, ale i tady bych si prosil víc péče. Tíživý sociální podtext je cítit, ale ve skutečnosti by nezaklepaly na dveře hodné víly v podobě učitelky a holek ze třídy a nevytáhly negramotnou těhotnou černošku, která zvládne tak akorát vařit a žrát ve fast foodech, z bryndy. Respektive vytáhly, ale co dál? Prostě když už jsme ve sračkách, přitlačil bych na pilu a šel na kost. A nevytahoval bych obláčky a všeobjímající scény. Sic se nějakého velkého moralizování nedočkáme (díky bohu), ale jednoduše by mě potěšily i ty mezistupně (určitě není tak snadné postavit se na vlastní nohy, když jsem v ne úplně fungujícím americkém sociálním systému „nobody“). Nemocniční sestra Lenny Kravitz a sociální pracovnice Mariah Carey vůbec nevyčnívají, mile překvapují tím, jak hrají nesmírně věrohodně. Obě hlavní představitelky jsou na jedničku, hlubší emoce (ať už jakékoliv) jsem však v jejich osudech (ač byly velmi pohnuté) tak úplně nenašel. 70% (20.02.2015)