Občan Havel

Vzdělaný. Zdvořilý. Vstřícný. Vtipný. Rozzlobený. Unavený. Zoufalý. Smutný. Šťastný. Život Václava Havla během deseti let (1993 – 2003) je plný emocí, nálad, vzrušení a vypjatých okamžiků. Kouteckého filmový dokument je nesmírně cenným otiskem doby, je prostředníkem, který odhaluje mnohé z politických i osobních dilemat člověka, jehož postoje a názory formovaly českou společnost. Tehdy i dnes. (03.08.2019)

Skutočne fascinujúci autentický dokument, ktorý vo svete prakticky nemá obdobu. Najmä ak ide o trinásť rokov zachytávajúce časti zo života prezidenta republiky, tak ide o skutočný megaprojekt v minimalistickom ponímaní, o ktorého pripravovaní som predtým nemal ani potuchy. Inteligentne natočené a hlavne zostrihané. A myslím, že hodnotiť by sa tu mal film ako film, nie osobnosť, ktorú zobrazuje. Aj keď sčasti aj tu je názor ovplyvňujúci. A keďže ako Slovák, nepoznajúci elementy Havlovho vládnutia a peripetie, ktorými ako prezident prešiel, objektívnosť je myslím si na mieste. Nakoniec, predsa len v '93-ťom roku som ako sedemročný som politiku nesledoval našu, nie to ešte zahraničnú. Navyše názov hovorí za všetko, prezident je tiež len občan, obyčajný smrteľník, často obyčajnejší než 'bežní' smrteľníci. A mrzí ma, že v televízii nevysielali dlhšiu verziu, ktorú si s radosťou pozriem. 90%. (10.05.2008)

Občan Havel je neskutečně nepolitický film, plný názorů hlavní postava, pana Václava Havla. Jako relativně mlaďas nemůžu řadu z opravdu politických věcí, které se v tomto dokumentu řeší ani postřehnout, jelikož jsem se o politiku začínal, teda o trochu více než předtím, tedy nijak, zajímat relativně nedávno, i tak jsem si tento dokument opravdu s radostí užil. Věděl jsem jak na tom pan Havel byl, jak se se životem popral a i jak prožíval svá léta za prezidentským stolem, to co se stalo mimo oko bulváru, co bylo utajeno, odkrývá tento snímek, ne tedy politicky, ale spíše opravdu, a hodně osobně. Václav Havel, je jedna z mála těch opravdu sympatických postav, které se v naší politice mohli objevit, měl své nepřátele ale i přátele a rozhodně si vždy stál za svými názory, které měl zajímavé a s řadou z nich s radostí souhlasím. Že je tento dokument více osobní už jsem jednou říkal, ale že bude také tak vtipný, to jsem opravdu netušil. Nejhorší je, že to je opravdu všechno myšleno vážně, ale tak nádherně a apoliticky, že se nejde tomu všemu pro jednou nezasmát. Vždyť politika je jen hra, na kočku a myš, tak jak to už ukázali v anglickém seriálu Jistě pane ministře, kde to všechno bylo obdobným gestem řešeno, tak jako se za poslední dobu řešila volba nového prezidenta. Vše je to jen o sympatiích a každá osoba si najde své protivníky. Respektuji také pana Špačka, že s ním za tu celou dobu držel strunu, že mu se vším pomohl, za to jak sympatický, pohledný a příjemný člověk na první pohled je. To vše zabaleno do opravdu groteskního podtextu, kterému korunku na hlavu dává dialog Havla se Zemanem. Rád bych to tady napsal, ale to nejde, ztratilo by to ten moment překvapení. Každopádně na tuhle scénu bych se rád těšil pokaždé, kdy bych měl možnost tento film opět vidět, a fakt je, že bych se na něj s radostí znovu podíval. Jako český počin, má tento u mě úspěch neskutečný, byl jsem na něj v kině, poprvé, ve Světozoru a jsem za to rád. Fakt je, že jsem se dlouho od srdce na českém filmu nezasmál, i když je tohle opravdu spíše dokument. (24.02.2008)

Zajímavý a obdivuhodný počin, který byl točen více než 13náct let. To je asi tak vše a proč? Drobnosti ze zákulisí jsou většinou vtipné, ale samotná osobnost Václava Havla pro mě nikdy nebyla tou, o které bych chtěl vidět nějaký podobný dokument. Civilní vzhled a snaha o ukázání "našeho civilního prezidenta" se povedla, ale možná šla až moc do hloubky, kdy prezident ztrácí všechno to "kouzlo" výjimečnosti muže na vrcholu politického systému. Ani časové upevnění není příliš zvládnuté, protože kdo nežil a nezajímal se o události v dokumentu bude zpětně jen těžko odhadovat roky a období, na které odkazuje právě samotný dokument bez nutnosti "ukázat datum". Z dokumentu bych opravdu chtěl dostat více než pár vtipných okamžiků, několik vysvětlení historických zajímavostí a neustále opakovanou myšlenku, že i prezident je prostě jen obyčejný člověk na neobyčejném místě. Nijak tím neshazuji kvalitu, která je svým způsobem nepopiratelná, ale mě nedokázala dostatečně oslovit. (17.11.2008)

Ze všech stran jsem slyšel jásot nad tím, že se film věren svému názvu nevěnuje Havlovi Politikovi. Proto jsem se pak nestačil divit při zjištění, že primární dokumentární nit sleduje Člověka Havla a jeho konflikty a názory v souvislosti s, ehm, politikou. Ale i tak se k pozitivním ohlasům přidávám, protože tahle podoba zábavně-vzdělávací formy mi bezmála učarovala, jakkoli se dalo tematicky rozkročit mnohem dál. (28.09.2008)