Režie:
Pascal LaugierScénář:
Pascal LaugierHrají:
Morjana Alaoui, Mylène Jampanoï, Catherine Bégin, Xavier Dolan, Patricia Tulasne, Louise Boisvert, Juliette Gosselin, Anie Pascale, Jean-François Boudreau (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein majitel práv pro americké území se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného neprozradili, pak lze pouze říct, že vše začíná v 70. letech ve Francii, kdy je nalezena bloudící pomlácená dívka neschopná vyprávět o tom, co se jí stalo. O patnáct let později ta samá dívka Lucie vtrhne do honosné vily a nemilosrdně vyvraždí všechny její obyvatele. Hned za ní přijede její jediná přítelkyně Anna. Pak by slabší povahy měly opustit kino, protože začíná krvavé peklo. Při sledování filmu si rychle uvědomíte, že nic není tím, čím se zdá být. Vila se stane strašidelným domem, v jehož útrobách se obě dívky pokusí dobrat pravdy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (832)
Scénář: Pascal Laugier .. Fritzlfactory na profesionální úrovni, ale nakonec ne tak velké martyrium. Řemeslně výborně natočené s perfektní dokreslující hudbou. Dramatickou stavbou děje se scénář nijak nepáře, od úvodu se něco děje a příběh postupně rázně mění polohy - sestupně, kdy religiózní motivy dojem patřičně srážejí. Místy jsem tak zaskřípal zuby, ale nijak razantně, byť nad ledasčím tradičně kroutím hlavou. ____ Dále možné spoilery: _ Různá náboženství přináší spousty pohádek o posmrtném životě – dobrých či špatných. Co rozkrývá tahle mučednická pointa? Prostě té vůdčí důchodkyni Anna řekla, že po smrti nic není! Nečeká naši duši nekonečné radování (nuda, ne?) ani nekonečná muka (taky nuda, protože přijde apatie a byl bys i ty trpitel, který si může vysnít ráj:-)). Prostě přijde jen klid (=nic). Tak si ta bába rovnou vystřelila mozek, protože konečně dostala relevantní odpověď a v kontextu nesmyslného mučení zjistila, že její dosavadní život postrádal smysl a nemá ho cenu dále prodlužovat. Že se nepodělí s ostatními je taková hořká pilulka pro pokračovatele (anebo jim tím naznačí, že je to „na druhé straně super“ tzn. oni se také postřílí a nebude žádných pokračovatelů tohoto nesmyslného experimentu). Stejně totiž nic nenajdou a nikam po smrti (kromě tlení ve studené zemi) nedojdou. __ Protože: 1) pokud by byl život po smrti super, dojdou tam nakonec všichni a že si ona zkrátí čekání bez prozrazení „pointy“ ostatním stejně nic neřeší. 2) pokud by byl život po smrti peklo, nechápu, proč by si tam akcelerovala cestu. Ještě že tyhle varianty neexistují ;-)) Tím pádem je konec pesimistický, pohádka se nekoná. Režisér asi bude taky naivně v něco pobožného věřit, proto tomu konci říká optimistický, ale není. ____ Slova jsou na nic, všichni lžou. ()
Hádejte, jaká je režisérova oblíbená barva? Vím, nebylo to těžké. Je horor a horor, je drama a drama. Martyrs je jednoznačně těžké sledovat. Hlavní představitelka tu uteče ze spárů trýznitelů, kteří jí roky mučili a týrali. O patnáct let později je z ní dospělá žena, stíhaná stíny z minulosti. Až se pěkně nasupená objeví u dveří čtyřčlenné rodinky, jejíž matka má jednoho velkého kostlivce ve skříni a odplatou to celé jen začne. A bude toho hodně, co chce divákům, kteří vydrží do konce, režisér Pascal Laugier říct. Výtečně načasované scény, pozvolně odhalující celou tuhle krvavou cestu, skvělý vizuál i herecké výkony hlavních představitelek. Jenže zbytek už je o tom.. vlastně ani nevím. A naprosto chápu hodnocení od 5* po odpad! Nesmyslně brutální experiment coby mučednická pointa asi leckoho naštve a i když má děj jakous takous kostru, není to nic jednoznačného, včetně faktu, že si Mademoiselle udělá do hlavy díru. Takže u mě je mírně nadprůměrné *** hodnocení zejména proto, že nikdy nevíme, do jaké polohy nás režisér natlačí. Závěr není hloupý, ale asi nedolehne jako v případě podobně laděného Inside (rovněž od kolegů z Francie). Bezpochyby tu ale máme s nebývalou otevřeností natočený projekt, který rozvíří nejednu diskusi.. ()
Takhle dobrý a současně inteligentní horor už tu dlouho nebyl. Martyrs nepřinášejí nic skutečně nového, jen umně kombinují a využívají prvků, které se v hororovém žánru za posledních deset let často objevovaly. Teoreticky by se tento film mohl stát vyvrcholením jedné etapy, protože skoro nevěřím, že s využitím všech těchto přísad by se dalo natočit něco ještě lepšího. První polovina se nese ve znamení strachu, krve a otázek, podobně jako jiná francouzská brutalita Haute Tension. Přelom mezi první a druhou půlí tvoří jedna z nejšokujícnějších a nejodpornějších scén, na které si vzpomínám. Druhá polovina je pak ve znamení toho nejhoršího psychického a fyzického teroru. Drze natočená a divácky nevděčná část připravuje půdu pro závěr, který ohromí. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu slova. Tohle je opravdu film jen pro vybranou skupinu lidí. Není to nejkrvavější, nejbrutálnější, ani nejstrašidelnější horor všech dob. Neřeknete si u něj "tohle se mi fakt líbí", protože minimálně takových 20 minut z druhé poloviny se snad ani líbit nemůže. Ale je zatraceně působivý. A pokud přijmete pointu (nebo "POINTU", nebo "pointu?"), nedostanete jej na nějaký čas z hlavy. Filosofický horor plný krve a mučení... Enjoy! Horror movie of the year ()
Né úplně chápu onu vyhajpovanou pověst Mučedníků (omdlévání v sále? alenotak) a né úplně mě tenhle snímek bavil (až na originální pointu zde není nic, co by nějak zvlášť překvapilo - navíc, empatie mám na rozdávání, až to mnohdy zdravé není, leč Laugierovi se ji ve mně nepodařilo vůbec aktivovat). Ale to dokonale deprimující (pro mě ne, já to vim už dávno) "poselství" na konci bylo vskutku velmi milé. (3,5*) ... Update: Tak jsem byla obeznámena s vyjádřením samotného režiséra (úplně opačný smysl, než jakého jsem se dobrala já), načež jsem došla k závěru, že je ten konec prostě jen nezvládnutý. ()
Rozhodně jeden z nejambicióznějších a nejzajímavějších hororů uplynulé dekády. Napoprvé nepříjemný a intenzivní zážitek, po formální stránce téměř dokonalý- od dráždivého gore a hutné atmosféře v první polovině až po krystalicky čistý psychický teror v půlce druhé. Film se viditelně snaží jít do hloubky a šokovat svým nepředvídatelným příběhem, což sice vytváří docela velký kontrast se všudypřítomnou a někdy až zbytečnou brutalitou (i když nejbrutálnější horor historie fakt NE), ale alespoň to dodává dění na plátně mnohem celistvější kostru, kterou na jednu stranu debilní, na druhou však výborná závěrečná pointa ještě utuží. Přiznám se, že v průběhu filmu se mi honila hlavou všechna možná hodnocení, a musel jsem se jít vyspat, abych si všechno v hlavě rozležel. Martyrs jsou náročným snímkem, na první pohled natočeným jen na efekt a pro peníze, ovšem uvnitř daleko vyspělejším než drtivá většina moderních exploitation hororů. Co tím ale bylo opravdu zamýšleno, to ví asi pouze Pascal Laugier. 60% ()
Galerie (35)
Zajímavosti (10)
- Film sa stal prvým francúzskym hororom, ktorý získal nechcený rating NC-17. Po lobingu francúzskych režisérov a filmových kritikov prehodnotila komisia svoje rozhodnutie a rating bol znížený R. (Raccoon.city)
- Film byl natáčen v Kanadě v městech Montreal a Quebec. (Rob Roy)
- Film bol zakázaný v Malajzii. (Paldiny)
Reklama