Koktejl

Na film jsem se podívala po mnoha letech, v paměti s nejasnou vzpomínkou slušného romantického filmu, ale celé téměř dvě hodiny jsem čekala marně na nějaký zázrak. Tom Cruise mě nikdy jako herec příliš nezaujal, tímto filmem se mé mínění o něm jen potvrdilo, děj nudný, film nemá tah, jediné, co je na tomto filmu pozitivní a působí věrohodně, je výkon Bryana Browna. A to je trochu málo... (08.02.2007)

Tom Cruise v začiatkoch svojej filmovej kariéry využíval prevažne imidž a až na druhom mieste herectvo a natočil veľa snímkov, kde si zahral sympatického fešáka, ktorý láme dievčenské srdcia. Či už ako pilot, vodič závodiakov, brat autistu alebo v tomto prípade barman. Podľa mňa sa jedná o jeden z tých lepších Cruisových filmov, ktorý síce nevidel každý, ale rozhodne stojí za pozretie. Film má však mnoho hluchých a teda nudných miest, ale za to skvelého Bryana Browna, ktorý skvele konkuruje výkonu Toma Cruisea a mužské oko poteší krásna Elizabeth Shue. (03.02.2015)

Kazdy chlap vi, ze pred "doternym zivotem" se da nejlip schovat na baru. Je to misto kde muze clovek na chvili slozit ruce, vypnout a restartovat se. A prave z tohoto krasneho prostredi je tento snimek. Koktejl je vlastne prozatim jeden ze dvou filmu ve kterych se me cruise libil. Naprosto bezbolestne me spolu se sympatakem bryanem brownem provedl stylovou atmosferou doznivajicich osmdesatek a pobavil perfektnimi dialogy. Film je to take trochu o tom jak lide dospivaji a meni sve hodnoty. Jooo zivot je bonbonera :) (05.04.2006)

V podstatě takový instruktážní film své doby pro ty, kdo nestíhali chodit na večerní školu. Kapitalistická propaganda s dost nesympatickým hlavním hrdinou (je to prostě debil, jehož prozření vyznívá jako znouzectnost). Jako by někdo napsal příběh na papír, pak ho uznale zmačkal, zahodil do koše, někdo jiný ho vytáhl, vyrovnal a předložil zájemcům. (09.05.2017)

Cruise je za barem překvapivě sympaťák a jeho básnické eskapády navodí nejednomu divákovi příjemný pocit lehkého úsměvu. A ačkoli je příběh (jak nula k penězům a štestí přišla) značně provařený, za zvuku osmdesátkového diska, příjemné nostalgie a spousty alkoholu, ho nemůžete odepsat úplně. Romantická linie vztahu je průhledná až běda, samotné jednání hlavního hrdiny leckdy lehce přiblblé a celé je to až příliš sentimentální a plytké. Přesto všechno je Donaldsonův výtvor nebývale sympatický a ačkoli dotyčný recipient kroutí hlavou každých 5 minut, nelze si při závěrečných titulkách nepostesknout, jaký Hollywood tenkrát býval. (25.11.2006)