Důvěrnosti

Uzasne napsano,skvele odehrano snad vsemi herci,velmi zajimave natoceno-hlavne zacatek.Ke konci se u me uz trosku objevovala nuda(stopaz by klidne mohla byt o par minut kratsi)ale itak pro me slusne prekvapeni a velmi silne 4*.Vypada vsak bohuzel,ze film velmi zapadne a ani se moc nedivim-ja se o nem dovedel nahodne na internetu (29.12.2008)

Hľadám nejaký 2 * komentár a nič nevidím. Zo všetkých hodnotení sú 3 2*, inak všetko nad. Som presvedčený, že krátke komentáre sú účinnejšie (vďaka Roberte), ale tu to proste inak nejde (prepáč Roberte). Čo sa nám pán Ball, scenárista fenomenálnej Americkej krásy, snaží povedať ? Ďalšia otázka - čo a akým sposobom ? Americká krása je len jedna a na jej úspechu a výnimočnosti má zásadný podiel pán Mendes na stoličke režiséra a jeho oko. Pretože hoc má scenár Nothing is private potenciál AK, musel by byť, podľa mňa, uchopený úplne inak...toto bude fakt dlhé...13ročná Jasira chtiac nechtiac funguje medzi šialenou matkou a až psychopatickým otcom ako zvláštny katalyzátor frustrácií a dogmat ich oboch. V satelitne posobiacom mestečku, kde sa usadil jej otec, nájde viacej vzrušenia všetkého druhu a tu sledujeme zopár mesiacov jej života. Odpanenie, opakované (nechcené i ponúknuté oholenie), niekoľko faciek, neskutočne veľa orgazmov (lucky her). Pán Ball nemal moc šťastia v rozhodovaní, čomu dať prednosť a /ne/vedome do toho zatiahol i nás. Neviete, či sa máte smiať, či máte byť znechutení, či máte Jasiru ľutovať, či to myslí autor vážne alebo si z Vás robí srandu. Čo v AK fungovalo, a že tu boli všetky tieto roviny, tu sa rozpadá práve v tieni svojho predchodcu, na ktorého tak výrazne titul odkazuje - hudba T.Newmana je identická, kamera snímajúca prostredie, kde sa príbeh odohráva taktiež. Summer Bishil je heavenly creature, dokonalá vo svojej zmätenosti, dostatočne rajcovná, ale stále - je život 13ročných takýto ? Čím to je ? Prostredím, z ktorého pochádza, matkou ktorá nevie čo so sebou, bigotným otcom (mimochodom skvele zahraným S.Headleym) ?? A tu mi napadá ďalšia vec, film sa tak naliehavo chce dotýkať témy odlišností národov, v tejto dobe, prečo teda "provokuje" jednostrannosťou, prečo otec nemá jediné pozitívum? Takmer všetkým postavám chýba prepracovanosť, a tak ako najdoveryhodnejšia ostáva postava Aaarona Eckharta, ktorý ale nedostáva dostatok priestoru ( ČO JE ale z podstaty jeho "miesta na slnku" DOBRE kvoli nevyrovnanosti a zmätenosti scenára a dramaturgie). A Toni Collette s postavou, ktorá nám hovorí čo? Že i vo svete divností existujú proste čisté duše, ktoré chcú mať istotu, že si nebudú musieť nikdy v živote nič vyčítať? Jasné, ale nech nie sú tak biele. Fakt nevyužitý potenciál že až...takže moje sumárum: príliš zmätku na jeden film, som zvyknutý na iné divnosti, mám pre ne pochopenie a viem si ich užiť ( napr. Happiness), ale myslím si, že pán Ball mal prenechať réžiu niekomu inému a mohol som hviezdičkovať úplne inak. Vo všetkej tejto zmätenosti ale verím v svetlé filmové zajtrajšky (čo je očividne i prípad autorov, ten záver je gýčovina sama). Prepáč Toni, prvá 2 Tvojej filmografie ! PS: A ak chceme byť "politickí", prečo nie sposobom, akým nám to predkladá film The Visitor. Všetky výhrady, ktoré som našiel v komentároch k tomuto filmu mi prídu po tejto 2hodinovej skúsenosti neadekvátne ! (02.06.2009)

Film plný úchylov toho najhrubšieho zrna, rasizmu (nie vždy len zo strany bielych), a jednej 13ročnej dorastajúcej libanonskej nymfy v rozpuku. Celé sa to akosi nikam nehýbe, nič sa nerieši, len dlhé 2 hodiny vlečie. Neviem, možno tak mať dorastajúcu dcéru tak ešte hviezdu prihodím, takto len priemer. (03.08.2009)

Po včerejších reprízách, jsem k té dnešní přistupoval s krajní opatrností a ve finále jsem si oddechl, protože nešlo o další katastrofu, které jsem před lety mocně nadělil. Je to sice k neuvěření, ale i já si ještě pamatuji na období dospívání... Ehm, pamatuji si i na dobu před dospíváním, kdy jsem byl sexuálně zneužit (svým způsobem) o tři roky starší dvanáctkou, která si chtěla vyzkoušet pár chvatů z otcovy sbírky pornokazet. Tato "drsná", nezapomenutelná zkušenost ve mně sice nevyvolala celoživotní trauma, ale poznačila mě jiným způsobem. Od té chvíle se cítím být silně přitahován ženami, což naprosto zruinovalo mou šanci stát se gayem a být tak v dnešní době in a nestát se odporným bílým heterosexuálem a celosvětovou sexuální hrozbou. No, zpět k tématu. Dospívání nebylo jednoduché, a to jsem nebyl třináctiletou míšenkou ve Spojených státech, kterou "vychovávají" matka na baterky a bigotně pokrytecký otec a jejíž zájem o sex je jaksi intenzivnější, než je obvyklé. Tím myslím spíš tu praktickou část. Naštěstí je kolem ní stále někdo, kdo je ochoten nezištně pomoci; od pedofila ze sousedství, přes spolužáka až po těhotnou sousedku (ale ta je v tom nevinně). Film mě i dnes bavil, a přestože nesnáším militantní feministky, tady se musím postavit na jejich břeh řeky. Jasira sice začala poněkud předčasně, takže je hbitě označena visačkami: nymfomanka, děvka, štětka nebo běhna, ale kdyby šlo o kluka, byl by to v očích minimálně mužského publika borec a chlap, jak se patří, takže v tomto případě kopu za genderovou rovnost. / Poučení: Hlavní rozdíl mezi pedofilem a učitelem je v tom, že pedofil má děti opravdu rád. (29.07.2022)

Ha. Alan Ball, to je panečku kapr. Jen si vemte co namíchal - pubertální holku, co objevuje tampóny, porno a sex, pedofílii, Nabokovovu Lolitu, rasismus (arabové, černoši, běloši), pokrytectví, zrcadlo americkému předměstí...a vše dokázal ustát s bravurou. Když totiž točí nebo hlavně píše, Alan Ball, po většinu času budete jen s otevřenou pusou hltat každý další dialog. A do toho herecký koncert Eckhart/Bishil a především a hlavně Peter Macdissi v roli přísného otce. Scénář je velmi nepředvídatelný, napětí mezi lolitou a jejím svůdníkem roste do obřích rozměrů, stejně tak vaše napětí, kdy už se to všechno provalí. Každých deset minut vám Ball nadhodí malou kůstku, nějaký střep, nějaký "ale", kdy si říkáte "a kurva, jestli tam teď vejde její otec, všechny zabije"..ale ono nic. Katarze se nakonec dostaví, výborně načasovaná a poskládáná mozaika zapadne a scéna na návštěvě u Meliny a Gila vám zastaví krev v žilách. Na můj vkus byla katarze, po tolika kotrmelcích a proplétačkách, trochu "soft" (mám rád krev, ale jinou, než tu poševní), ale přesto výborně padnoucí a logickou vzhledem ke všem zmíněným charakterům. Alan Ball si hraje a umí připravit hřiště tak, že se na něm ztratíte, ale i přesto a právě proto vás bude jeho navigování bavit. Když na konci třináctileté děti rozjímají, jestli mají nadále provozovat sex...už už to zavánělo nějakým morálním poselstvím, vstyčeným ukazováčkem "děti sex je špatný"..ale to by nebyl Ball .." když já nechci přestat. Mě baví to s tebou dělat"...Ball vám neukazuje návod, ale realitu. (01.01.2009)