Ágora
Agora
Režie:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrají:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (více)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (764)
Zase jsem si jednou u filmu pořádně zabulil. Nejproradnější světové náboženství zde je znázorněno v celé své krvelačné kráse. Je tu jasně ukázáno, kterak křesťanští bastardi zničili všechnu moudrost a umění antiky. Jak zabili nesmírně krásnou a inteligentní ženu jen proto, že byla prostě chytřejší než oni. Skvělý výkon podala Rachel Weisz, zdatně ji doplnil Oscar Isaac, který si zahrál velmi rozporuplnou postavu, což umí. Původně jsem chtěl dát 4*, ale závěr mě natolik dojal, že dávám 5*. P.S. Jednou přijde den, kdy bude křesťanství, nejsprostší náboženství, poskvrněné krví miliónů nevinných, zničeno. Jednou si všichni inteligentní lidé musí říct dost. A ten den se blíží! ()
Gycove, opat historicky film tak, ako ho chceme dnes vidiet a nie tak ako to asi mohlo byt. ()
Prví kresťania boli teda riadne zvieratá. Každý sa im musel podriadiť a hoci boli spočiatku utlačovaní, nakoniec si vydobili svoje miesto krvou. Čo ma asi najviac prekvapilo je fakt, že film nieje ani tak biografický príbeh Hypatie, ale jedná sa tu o boj náboženstiev, kultúr a nezmyselného zabíjania. Ukážka doby, kde ženy slúžili len na jedno, je realistická a ľahkosť ovplyvnenia ľúdí je až zarážajúca. Poučné. 75% ()
Velice inteligentní historický film, který předčí i ty vysokorozpočtové velkofilmy. Nenajdete zde žádné bitvy plné hrdinů s meči. Ale skutečně surový pohled na rané křesťanství, které ne náhodou je zde vyzobrazeno ve své počáteční formě tak jako současní muslimové. Proti sobě v tomto filmu nestojí hrdinové s meči, ale věda a inteligence vyspělého starověkého Říma proti zpátečnickému smýšlení o světě, kde země je placatá a vše dobré rovná se bůh a špatné rovná se satan, čarodějnice "UPÁLIT, ROZTRHAT, ZABÍT, ZNIČIT!". Pokud jste milovníci historického žánru a zajímá vás, jak mohla vyspělá civilizace se svou inteligencí a pokročilou higienou tak najednou zmizet na celá staletí a uvrhnout svět zpět do temnoty, pak film Agora vás jisto jistě potěší. 85% ()
On je to film vlastně vcelku průměrný, ale je tam s naprostou bravůrou a hrůzností ukázáno, co dělá nenávist, neporozumění a strach. Weisz, jako silná a uvědomělá žena, které proto muži, dychtící po moci, podkopnou nohy, to zvládla skvěle. A zničení Alexandrijské knihovny je vskutku emotivní. ()
Historických filmů, které by se pokusily ukázat nějakou zajímavou představu o mentalitě, nazírání na svět člověka z jiného období či si nějak s těmi historickými fakty a mýty originálně pohrát, není mnoho a Agora jejich řadu nerozšiřuje. Opravdu mě unavují filmy, v nichž pobíhají pořád ty stejné postavy postpostmoderního (nebo jakého) typu ve vystajlovaných kostýmech a řídí se pořád stejnými postpostmoderními vzorci. „I believe in philosophy.“ Blah. ()
Hypatie je pravým reprezentantem oduševnělého učence, snad i díky tomu, že ji ztvárňuje Rachel Weisz. Tvůrci kápli na velmi zajímavou osobnost v lidských dějinách. Ženu, která se vymanila z prokletí svého pohlaví a vyrovnala se mužům, a to prosím bez nějaké filmařské licence, ale podle různých dostupných pramenů skutečně byla respektovanou astronomkou a matematičkou, která ve své práci těsně navazovala i na příslušné výroky filosofů a vedla učení, jemuž se podřizovali i muži. Jediné, co i sami tvůrci otevřeně přiznali jako vlastní dodatek, je láska jejího otroka, kterou obecně spolu s láskou a pokornou víru v její vědomosti jiného muže využívají jako tragický obluk hodný antických děl. Ovšem podstatné a vydělující jsou na tomto filmu dvě věci. Jednak to, jak jasně a dramaticky vykreslují její měnící se pozici v době, kdy jedno náboženství válčí s druhým, jedno vítězí, druhé prohrává a křesťanství z toho nevychází lidumilně a ona stojí mimo to a uvědomuje si pomíjivost takových idelogických sporů. Druhak je to její studium věcí nebeských, dokonalého výtvoru božstev, kteréž se ani v nejmenším nestará, co se děje na zemi a že Amenábar důsledně poukazuje na to, že tato historie, stejně jako jiné, je jednou z mnoha na té velké planetě. A jen hěvzdy přetrvávají nad tímto lidským chaosem a hemžením. ()
Amenábar má zrejme rovnaký postoj ku kresťanstvu ako ja .... Je to proste nástroj na ovládnutie más. Slovo "božie" je tu vykladané podľa toho, ako sa to práve hodí. Cyril je podľa mna zápornák roku 2010 a postava Davusa krásne ilustruje pozíciu vzdelaného jednotlivca v extrémistickej organizácií. Jediná postava ktorá ma roozčulovala bol Orestes a jeho politická nečinnosť voči stúpajúcej hrozbe zo strany Cyrila. Možno by jeho motívy pomohlo objasniť aspoň stručné zakomponovanie vztahu Cyril vs. cisár (vysvetlenie že zdielajú rovnakú vieru mi proste nestačilo). Celý film som sa totiž nemohol zbaviť pocitu že ako prefekt by som cisára požiadal o vojenskú podporu a Cyrila i jeho čiernokapucínov proste vyhlásl za nepriateľov štátu a žil štastne až do smrti. ()
Film na úrovni. Myšlenkově bohatý, moudrý, citlivý ovšem i krutý a smutný. Neblahá doba po Kristu to byla (vůbec jako celé dějiny světa až po současnost jsou protkány krví). Moudrost a vědění jako pohanství té doby bylo slabé vůči moři nevědomosti. Film barvitě líčí historické události, herci jsou výborní, vše podbarvuje jímavá hudba. Trhák to není, film Agora však rozhodně není ztátou času. ()
Agora je krásný film. Agora je ošklivý film. Agora je zkrátka netypický film. Amenábar přišel s tématem z dosti netradiční a pro filmařinu nepříliš používané doby a trefil se teda ohromně. Hypatie v naprosto uhrančivém podání Rachel Weisz je pro mne jednou z nejzajímavějších ženských postav v historii filmu a popravdě mi dosti vyrazilo dech, když ze závěrečných titulků vyšlo najevo, že film popisuje skutečné události. Hypatie v nesmyslném světě pomalu se hroutícího impéria zmítaném ještě nesmyslnějšími náboženskými spory (jedna paradoxní situace je tu vršena za druhou) představuje miniostrůvek, který je oslavou lidské jedinečnosti, rozumu a osobitosti a její postavu z pohledu diváka snad nelze nemilovat. .A jak to všechno skončí? Však jistě víte sami... ()
1441. hodnocený film: ()
Ano, sice tam bylo krásně ukázáno, jak špatné ve své podstatě náboženství je a jak i křesťanství je vlastně strašně militantní demagogie, ale příběh jako takový (hodně rozvláčný) byl velmi prostý. A to u takového filmu prostě nejde prominout. Bylo sice hezké na to koukat, ale po skončení jsem neměl dojem, že kromě výše zmíněného tam bylo cokoli zajímavého. 70% ()
Doteraz zrejme najvelkolepejsi Amenábarov film. Agore vsak mozno len tazko hladat pribuzneho v hollywoodskej mainstreamovej produkcii. Obsah tohto filmu je totiz mimoriadne nehollywoodsky a za to patri Amenábarovi odo mna obrovska vdaka. Scena plienenia Alexandrijskej kniznice je absolutne genialna, vohnala mi do oci slzy a na ruky zimomriavky a to sa uz velmi dlho ziadnemu filmu nepodarilo. Agora je extremne inteligentnym "malym velkofilmom", ktory rozprava velky pribeh prichodu doby, ktora zatemnila na niekolko dlhych storoci rozum a oci celej vyspelej Europy. 4,5/5* ()
Ackoli mi jsou kuzelosecky dost cizy a trebaze predevsim druha polovina snimku znacne ztraci na tempu, bylo mi cti tuhle historickou velkoradustku videt. Moc prijemny, Weiszova super. ()
A prečo nie, dávam päť hviezdičiek, proste sa mi to páčilo. Normálne by som dal iba 4* ale za ten príbeh v pozadí, ten o astronómke a filozofke Hypatii dávam jednu navyše. Takéto veci ma naozaj zaujímajú. A hlavný príbeh bol tiež nemenej pútavý, aj keď filmy s náboženskou tématikou veľmi nemusím. (86%) ()
Celkem i překvapení, čekal jsem něco povrchnějšího. Ze začátku mě to možná trochu nudilo, ale časem si mě film začal získávat tim jak donutí diváka přemýšlet o všech těch vírách a vyznáních. Další věcí je filozofie, je zajímavé jak byl někdo ochotný zemřít pro něco co ví dnes každý a stále je to minimum. I tenhle film mě utvrdil v tom, že nejdůležitější je víra v same sebe a všechno to dělění a ideologie je jen cesta do pekel". 70% ()
Z mého pohledu opět diskutabilní dílko. Na jednu stranu hezký historický a naučný pohled na zdejší dobu, na náboženství a strasti s ním spojované. Na druhé straně nechápu, proč musí všude strkat lásku a souboje o srdce dámy. Mě to přišlo jako rušivý element. Celkový příběh byl také takovým hledáním o čem film vlastně je...věda, náboženství, láska, nepochopení, krutost, nebo všechno dohromady? ()
Být ženou, vědkyní a pohankou během náboženských nepokojů, během nadvlády mužů a období odsuzování vědy jako čarodějnictví, je asi ta nejhorší kombinace, jakou může být člověk obdařen a jakou si člověk volí. Krutá a temná doba, ve které se vyplatí být průměrnou ovcí v davu, která se přizpůsobuje diskurzu. Pro mě se jedná o nádherný a ojedinělý snímek, který se zabývá opomíjenou dobou a tématikou. No kolik je filmů, které se soustředí na odvěké bádání o světě? Zpochybňování zavedených "pravd"?.....upřímně si nepamatuji, že bych viděla podobný film, který by se soustředil výhradně na tyto otázky, a to je veliká škoda, o to víc jsem si pak užila tenhle počin. ()
"Je to jen žena." Fascinující film, Rachel Weisz mě mile překvapila. Líbilo se mi, že se film zaměřil více na Hypatii než na roztržky mezi náboženstvími. Dobré herecké obsazení, zajímavý vývoj (jsem asi nevzdělanec, ale já o Hypatii nic nevěděla - tento obor mě nikdy moc nezajímal). Ze všeho nejvíc mě zklamala nevýrazná hudba a taky bych za tu délku filmu (zbytečné zdlouhavé protahování) režiséra občas trefila kamenem.. ()
Související novinky
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)
Amenábarův scenárista točí sci-fi
Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)
Iluzivnost, jinak řečeno nestálost krásy jakéhokoliv konkrétního jevu vede člověka k zásadní spirituální proměně nebo k logickému skepticizmu a stoicismu nebo k hédonismu nebo ke vzpouře. ___ V dnešních souvislostech Agora prvoplánově vyvolává představu osvícené tolerantní společnosti západního typu a tmářské nesnášenlivé společnosti typu muslimských fundamentalistů, konkrétně talibánců – chudých, neukojených, nevzdělaných – krátce řečeno frustrovaných vlastní bezvýznamností a bezmocí mužů, kteří lehce podlehnou vábení kohokoliv, kdo jim slíbí opak nebo aspoň ukáže viníka. Nicméně by se pod tou prvoplánovostí mělo hledat jádro pudla, a tím jádrem je společenský vztah mezi muži a ženami formovaný civilizačními faktory. Vezme-li se v potaz, že vzdělání, veřejné působení a hlavně zrovnoprávnění žen si vyžádala průmyslová revoluce, veřejné služby a stát, pak se stane jasné, že ženy mohou být více či méně svobodné pouze tam, kde je nutná jejich práce mimo domov a kde jsou vzdělaní a tolerantní muži. Potvrzuje to mimo jiné i ten fakt, že nejvíce násilí a bezpráví se koná na ženách a koná se to v uzavřených domácnostech, a to kdekoliv ve světě, i na tom osvíceném Západě. Je smutné až strašné uvědomění, že osud žen stále visí na dvou vláscích, které se mohou přetrhnout i při nejmenší civilizační krizi nebo katastrofě, a těmito vlásky jsou potřebnost veřejného působení žen a tolerantnosti mužů. ___ V podstatě celý obsah filmu je uveden na Wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypatia_z_Alexandrie), přičemž Wikipedie uvádí podrobnější a věcnější popis života, díla a smrti filosofky Hypatie. Jeden citát za všechny: Někteří badatelé se s ohledem na všechny nepřímé indicie domnívají, že Hypatia reprezentovala komplexní a vysoce sofistikovaný systém zahrnující epistemologii, ontologii a axiologii a v tradici alexandrijského Músaia spojující v jedno vědecké poznání s nábožensky neutrálním novoplatonismem a interpersonální transcendencí. Podle tohoto názoru byla její metoda dosažení pravého poznání ve své podstatě "nepopsatelná: vyžadovala duševní úsilí, etickou soudržnost a touhu po nekonečnu (v metafyzickém smyslu slova). Jejím vlastním cílem pak bylo mlčení, tichá extáze a kontemplace". (konec citátu) ___ Film se svým romantizovaným vnitřním i vnějším zápasem učedníků Hypatie, kteří se rozhodují mezi politickou, náboženskou i patriarchální mocí a úctou k ženě, jež je učila logice a lásce k vědění, je dobrý pro dvě věci: pro prvotní seznámení se s Hypatií a pro zvizuálnění příběhu. V ostatním film zůstal příliš podobný dokumentům BBC (což podle tvůrců byl záměr) a příliš idealistickým. Život ukazuje, že realita je vždy mnohem prozaičtější a drsnější než příběhy vyprávěné lidmi. ___ Dovětek: Samotné vědění je morálně čistší a ideálnější než uplatnění poznatků. To poslední sice vede někdy k navýšení blahobytu a pohodlí, ale právě prosazování poznatků a v důsledku toho přetvoření světa je zdrojem a příčinou toho, že se život zrychluje, příroda vyčerpává a konečná jistota stále uniká nehledě na sliby, že když ne dnes, tak zítra ji vizionáři jistojistě chytí za ocas a podnikavci všeho druhu připraví přímo ke spotřebě. Ehm ... () (méně) (více)