Ten kluk

Jak já nesnáším cockney přízvuk! Což je věc, o kterou samozřejmě ve filmu vůbec nejde. Připomnělo mi to televizní film Svědek, kde hraje můj milovaný zubatý zrzek Toby Stephens. Oproti němu ale Chlapec A neskončí jako béčkový horor vhodný leda k tomu, aby u něj člověk žehlil puky na kalhotech nebo tak něco, nýbrž hrdě doklopýtá ke kompletně beznadějnému a ponižujícímu konci. Lidé jsou monstra. Neslyšela jsem to už někdy? (22.08.2010)

Britský Zločin a trest v duchu neorealismu. Stejně jako Dostojevského Raskolnikova i titulního „Boy A“ tíží břímě v podobě zločinu a i pro něho je navázaní heterosexuálního vztahu (v klasickém filmu doplňující příběhová linie ovlivňující tu hlavní) příčinou obratu v jeho životě/povaze. Boy A je převážně intimním dramatem s psychologicky propracovanými charaktery, kterým samozřejmě dominuje ústřední antihrdina perfektně zahraný Andrewem Garfieldem táhnoucím prakticky celý film. Hlavní linku obohacující flashbacky postupně odhalují podstatu hrdinova zločinu, zatímco filmová současnost dále rozvíjí jeho trest, který pobytem ve vězení rozhodně neskončil, neboť cejch kriminálníka se těžko smazává. Tento film je velmi působivým příběhem člověka snažícího se znovu socializovat a jako takový funguje skvěle. (10.02.2010)

Tenhle film výborně pracuje s tajemstvím. Dlouho před námi skrývá hrdinovu minulost a nutí nás se ptát, co je to vlastně zač? A kým byl? A může před tím utéci? A podobně. Režisér John Crowley jednak našel velmi dobrý klíč k uchopení látky, ale hlavně všechno vsadil na neznámého začínajícího Andrewa Garfielda, jehož herecký výkon je natolik přesvědčivý, že už jen kvůli němu stojí za to film vidět. (24.11.2011)

Velmi zajímavý britský počin. Film začíná z pohledu hlavního hrdiny téměř až pohádkově, ale nakonec stejně poukazuje na fakt, že minulost dostihne každého a bláboly o tom, že se člověk nemá dívat zpátky, nýbrž jen vpřed a nechat to co bylo za sebou, jsou jen báchorkami pro chytráky. Herecký výkon Andrewa Garfielda byl pro mě trochu zvláštní a chvílemi jsem si nebyl úplně jistý, jestli mu danou emoci opravdu věřím, každopádně s jeho hrdinou jsem plně sympatizoval a ve výsledku se mi tedy provedení jeho role zamlouvalo. Jen mně nesedl až moc idylický nástup, nepřišel mi zrovna uvěřitelný (na druhou stranu, se samotným koncem, přestože mohl vyznít sentimetálně a zkusit civotě tlačit na diváka, jsem neměl nejmenší problém). Boy A si podle mě zaslouží silné 4* a odnáším si z něho mnoho pohnutek k zamyšlení. (08.10.2011)

Hrdina stíhaný prohřešky minulosti již zaplnil dějovou prázdnotu nejednoho žánrového snímku. Většinou vyjde najevo, že buď žádný zločin nespáchal, anebo spáchal, aby zamezil zločinu horšímu, případně někomu zachrání život a z psance se stane miláčkem veřejnosti. Nežánrový Boy A na to jde jinak, je mnohem realističtější a společensky kritičtější. Jackovu vinu nezpochybňuje, na druhou stranu jeho zločin ani explicitně nezobrazuje, takže jsme až do konce nuceni čelit nepříjemným pochybám. Co když vlastně vůbec nic neudělal? Boy A představuje pevně sevřený, nelítostný psychologický film s naprostým minimem úsměvných okamžiků. 85% (18.12.2009)