Režie:
Tay GarnettScénář:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrají:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (více)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
S tímhle námětem to mohl být klidně nejlepší noir všech dob, ale ta strašlivá prkennost na všech úrovních je naprosto likvidační. Garnett je směšně teatrální a jediné, co jakž tak zvládá, je nabízet sexy pohledy na Turnerovou. Vést k pořádnému výkonu už ji ale nedokáže. Skutečné zklamání, na tenhle film jsem se těšil dlouho. ()
Keď som zistil, že to celé bude mať 113 minút, s tušením, že to bude vlastne stále o tom jednom ( tramp sa snaží zbaliť šéfovu ženu ) a na tom istom mieste, nemal som veľké očakávania. Ale ono to vlastne nieje o tom jednom. Snímok plný zvratov a zmien atmosféry ( film-noir, romantický ), s pravdepodobne jednou s najpríťažlivejších herečiek filmového plátna a animálnym herectvom hlavného mužského predstaviteľa. ()
Zo začiatku som si vravel, aká je táto verzia oproti Viscontimu plochá a jednoznačná. Manžel Lany Turner bol takmer dôchodca a rozdiel medzi nimi tak markantný, že by si ho všimol asi aj slepec. Prvý bozk s novým mužom, ktorý jej skrížil cestu pôsobil dosť strojene a ja som sa začínal lúčiť s (neo)realizmom, ktorý som si pamätal z predošlého spracovania. Veľkú časť filmu som sa v podobnom rozčarovaní utvrdzoval, až kým sa nerozbehla pravá Film-Noir atmosféra s vrstevnatou zápletkou, ktorá pred rozložením vášne medzi dvoch hlavných hrdinov uprednostnila kriminálnu časť, plnú zvratov, intríg a ambivalencie. To je to hlavné slovo. Nebolo ľahké rozlíšiť vypočítavosť od túžby a naopak. Až tu som si navyše uvedomil ten metaforický význam názvu filmu. A dokonca o niečo skôr ako ho vysvetlili. :) A to pokladám za správne vyznenie, preto som si bol na konci tiež istý so 4*. Teraz už len počkať, čo na to povie Jack... ()
Hlavní atrakcí filmu je bezpochyby rajcovní Lana Turner, moc nechybělo a začal jsem si skoro až neslušně cucat palec ( no nic, necháme to bejt, skalní fanoušci jednoho filmu vědí :)). Ale protože znám remake Boba Rafelsona S Nicholsonem a Langeovou ( a mám ho rád ), tak mě vývoj děje neměl šanci překvapit a ve druhé polovině ( u soudu ) začíná ztrácet dech....Ale přihlédnu k filmu jako samotnému a půjdu na 4*... -- Rozleželo se mi to v hlavě a vidím to spíše na 3* :))) ()
"Pošťák vždycky zvoní dvakrát" podruhé…¬ Krimipříběh "Pošťák vždycky zvoní dvakrát" marylandského spisovatele Jamese M. Caina z r. 1934 patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto literárním genru napsáno. Traduje se, že český překlad Jaroslava Kořána je lepší anglického originálu Cainova; faktem je, že tento překlad (z r. 1987) se vydává dodnes a jeho četba je opravdovou lahůdkou pro milovníky krimi či noir příběhů.¬ Znám a viděl jsem — přiznávám že v různých obdobích svého života, což je na úkor věrohodnosti mého porovnávání — celkem čtyři filmové zpracování tohoto mého oblíbeného a v pravdě silného příběhu o lásce, vášni, neřesti i zradě, s vhledem do USA právního systému své doby. Žádné z nich nesahá ani po pás prožitku z četby; přes to alespoň některá z nich stojí za pozornost do té míry, že není od věci je shlédnouti, třebaže po četbě bude umělecký účinek na diváka dozajista otupen.¬¬¬ 1. "Posedlost" Itala L. Viscontiho z r. 1943 je žel pouze volným zpracováním literární předlohy; důraz klade Visconti na jiné stránky — neorealistické ztvárnění tehdejšího života chudých vrstev, čímž samotný příběh trpí, odsouván do pozadí. Pro milovníka noir snímků asi nejméně vhodné ke shlédnutí — byť nátočet nepostrádá uměleckých kvalit Viscontimu vlastních a byť oba hlavní představitelé příběhu v podání Clary Calamaiové a Massima Girottiho typově k předloze velmi dobře sedí.¬¬¬ 2. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" v režii T. Garnetta a scénáři N. Busche americké produkce z r. 1946 je nátočtem ke knize dobře přiléhajícím, částečně i slušně budovanou dramatickou linkou. Toto zpracování považuji za předloze nejlépe odpovídající a divácky nejvděčnější, také Lana Turnerová a John Garfield v hlavních úlohách odpovídají předloze velice dobře a dobře své úlohy také hrají.¬¬¬ 3. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" americké produkce z r. 1981 režíroval B. Rafelson a scénář napsal známý a kvalitní scénárista D. Mamet. Toto zpracování je záměrně syrové, stavějící do popředí sexualitu; tím se odlišuje od zpracování z r. 1946, které staví na typech a ne na živočišné akci. Herecké umění J. Nicholsona můžeme vynášeti jak chceme vysoko. ale pravdou je, že se na úlohu mladého tuláka Franka vůbec nehodil — věkem, vzhledem, vystupováním. Scénář lze hodnotiti velice sporně, podle mé mínky jeho živočišné pojetí předlohu zabíjí a jí neodpovídá, což s nevěryhodným obsazením Franka Nicholsonem tomuto zpracování nejvíce asi ubližuje a staví je na nejzazší místo ze všech čtyřech, které tu porovnávám.¬¬¬ 4. "Vášeň" je dílo (mimo jiných) maďarského režiséra a scénáristy G. Fehéra, natočené r. 1998. Nátočet je nepříznivě poznamenán spoluprací s lidmi pohybujícími se okolo maďarského tvůrce Bély Tarra, který se také, žel, podílel na scénáři. Vzniklo sice dílo nejvíce umělecké po výtvarné a filmové stránce z porovnávaných, ale obdobně jako u Viscontiho "Posedlosti" dílo, u něhož je literární předloha dávána do pozadí, aby vynikly kvality jiné. K tomu ještě vybraní představitelé Řeka Papadakise a jeho manželky Cory (Ildikó Bánságiová a Džoko Rosič) jsou podobou, ale i herecky vzdáleni duchu knihy.¬¬¬ Z předchozího vyplývá tato sumace: Kdo nečetl knižní předlohu, taktéž kdo nechce ztráceti čas sledováním různých nátočtů a chce si vybrati pouze jeden, tomu doporučuji shlédnouti — pokud si může vybrati — Garnetův-Buschův snímek z r. 1946. () (méně) (více)
Reklama