Milý Johne

I když stokrát okopírujete jeden koncept, bude pořád stejně tak silný jako minule. Láska na dálku je nevyčerpatelné téma, které dokáže svou jednoduchou premisou vždy vydolovat to pravé emocionální rozpoložení. Milý Johne disponuje sympatickou ústřední dvojicí, chytlavými songy a bezvýchodnou situací a Hallstrom ji jako vždy dokáže přenést na plátno tak hřejivě a nenuceně jako z omalovánky. Ale jedná se o pozitivum, když víceméně ohlodává nejen svou předchozí (a lepší) tvorbu, ale i podobně zaškatulkované filmy, které jsou v podstatě naprosto o tom samém? (18.04.2010)

Svatá šnorchlino! Celkem dlouho jsem byl ušetřen takovýchto citově vypjatých pokřivenin a parodií na romantické filmy a stejně tak jsem tušil, že jednou to zas přijde, jako se vrací rýma nebo komáři. Milý Johne je tak předvídatelný a nehorázně tupý, až to skutečně bolí. V jistých chvílích jsem opravdu čekal sitcomový smích, čestné skautské. Tatum, ta krychle s ušima, je absolutní neherec a Amanda Seyfried vypadá, jako by jí někdo vrazil násadu od smetáku do řitního otvoru. Lásce dvou takto poškozených a vyšpulených lidí sice je lehké uvěřit, ale ne okolnostem, jakými se to přihodilo. Protrpěl jsem to peklo až k závěrečným titulkům a zapřísahal se, že tohle dobrovolně už nikdy pouštět nebudu. 30% (12.05.2014)

V posledním vydání Torquemadova bulletinu „Autodafé a jiné katolické slavnosti“, v článku zabývajícím se nejnovější kategorizací tortury, je mezi palečnicí a natahováním na skřipec uvedeno sledování romantických filmů s čuníkem Tatumem a mně nezbývá nic jiného, než tohle zařazení potvrdit. Zaplať pánbůh za numismatickou linku s Richardem Jenkinsem, ale i tak jsem se rozhodl, že panu režisérovi napíši pár řádků: „Milý Lasse, rád bych ti poděkoval za nádherný romantický zážitek, ale to by mě střídavě fackovali vkus a hanba. Vlastně jsem ti chtěl do obálky vložit dvacku, abys přestal točit tyhle uměle působící srdceryvy, ale byla už bohužel zalepená. P.S.: Nikdy ti neodpustím, že si ten krásný pár na konci nevzal Hačika z útulku.. (29.01.2018)

S Hallströmem máme poněkud chladný vztah. Jeho filmy považuji za řemeslně zručně natočená, ale dějově ne moc odvážná melodramata. Ne jinak je tomu i v případě Milý Johne. Příběh se odvíjí v rámci žánru poměrně otevřeně a vždy je několik možných variant, jak se bude vyvíjet dál, ale zkušený divák je všechny zná předem a ani jednou není překvapen. Hallström to jako šikovný režisér mohl jistit určitou nadsázkou, bohužel ale svůj film byl nucen natočit pro americké diváky, a tak vše bere nesmírně vážně, ale přitom povrchně. Napadlo mě, jak by asi vypadala verze, kterou by natočil ve Švedsku - hutné drama o lásce, jejíž štěstí ústřední pár tak dlouho pokouší. Jako film pro příjemný večer s vaší drahou polovičkou ovšem můžu patálie prkeného Tatuma a zastydle pubertální Seyfriedové doporučit. (09.03.2010)

Nicholas Sparks je král kýčařů mezi ženskými romány a přesně takové jsou i jeho adaptace. Tuto alespoň trochu pozvedává vcelku schopná Amanda Seyfried, ale Channing Tatum zřejmě nedokáže pracovat s mimickými svaly ve svém obličeji a chodí celý film jako panák. Na papíře to může být asi méně otřesné, ačkoli ani tomu příliš nevěřím. Nevěrohodná přepálená historka s tolika slzopudnými vějičkami... (01.02.2020)