Sůl nad zlato

Československo-západoněmecká variace klasické pohádky od B.Němcové s krásnou Šafránkovou ve vrcholné princeznovské formě. Kdybych neznal klasiku s Werichem, která je daleko hravější a vtipnější, dal bych hvězdu navíc. Tato verze je více vážná, napínavá s atmosférou místy hororovou, ale ve výsledku poutavá, svižná a nadprůměrná. Těžká vražda je ovšem DABING, a to jsem si myslel, že se slovenské věci dabují až od rozdělení v roce 1993 , ale on už tento nešvar byl za komunistů. ( ale možná to jen vzali z čisté vody najednou, když už museli dabovat zápaďáky ) (23.12.2019)

Nebyť tej príšernej "elektronickej" hudby, smiešnych kostýmov s plexisklami, bolo by to za 5. Hviezdami nabitý film, skvelý scenár a dialógy, ktoré sú veľmi racionálne aj na to, že ide o rozprávku, a temná atmosféra, temnejšia než v iných slovenských rozprávkach, si nezaslúžili byť pokazené takými hlúposťami Škoda. (27.12.2006)

Horší než Byl jednou jeden král..., ale i tak jde o slušnou pohádku. Celkové zpracování bylo sice poněkud zvláštní, než klasický standart, ale musím souhlasit, že hudba, texty a herecké výkony většiny zúčastněných se vcelku povedli. Na druhou stranu jsem tuto verzi viděl ve svém životě snad jen dvakrát, protože já přeci jenom dávám přednost filmu Byl jednou jeden král... a to i přesto, že mám Šafránkovou coby herečku opravdu rád… (25.12.2018)

V roku 1982 odštartovala spolupráca slovenskej Koliby so západonemeckými filmármi a vzniklo zopár celovečerných rozprávok. Soľ nad zlato je všeobecne známa rozprávka, prím určite hraje vo filmovom svete Werichova neprekonateľná verzia, ale i Hollého snímok sa môže pochváliť slušnými kostýmami, výpravou a dobrým výberom hercov. Šafránkovú nahovorila Jana Nagyová a na prekvapenie Kukuru Štefan Kvietik. (23.03.2020)

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. (27.12.2006)