Režie:
Takaši MiikeScénář:
Šógo MutóKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Naoki ÓcuboHrají:
Šun Oguri, Takajuki Jamada, Meisa Kuroki, Júsuke Izaki, Hisato Izaki, Jú Kojanagi, Šunsuke Daitó, Haruma Miura, Gó Ajano, Kenta Kiritani, Júsuke Kamidži (více)Obsahy(1)
Příběh začíná zhruba osm měsíců po skončení prvního filmu. Genjimu se blíží promoce na Suzuranu, ale věc, kterou musí vyřešit, je konkurence jiné školy - Housen Gakuen. Neboť příměří, jež do té doby přetrvávalo, bylo zrušeno. V čele s dravým Taigou Narumim Housen Gakuen zahajuje totální útok na Suzuran. Navíc Genjimu se stále ještě nepodařilo sjednotit vlastní školu kvůli tajemnému Linda Manovi. Jak si tedy poradí s tímto útokem? Stejné obsazení jako v jedničce nás vítá do dalších krvavých bitek! (Zíza)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Ten finální souboj je neskutečná pecka, má skvělou choreografii, a i když je velmi dlouhý, rozhodně neztrácí náboj. Takashi Miike je neskutečný šílenec a nebojí se výzev. A je to dobře, protože mu to prostě vychází. Ano, je to dost podobné prvnímu filmu, ale ten mě nedokázal tak skvěle strhnout jako druhý díl. Miike je prostě šílený génius a já mu to žeru. ()
Odvrácená tvář Japonska aneb Země vycházejícího slunce není jenom o slušnosti a o klanění. Dvojka Vran se mi líbila, i když už mě nebavila tolik jako jednička. Bylo to v podstatě to samé jenom s tím rozdílem, že tady už nešlo o boj v rámci jedné školy, ale válka mezi školami, která vedla k předvídatelnému konci. Oguri byl stejně skvělý jako v jedničce a vždycky znovu mě udivovalo jak je ohebný a pružný. Občas jsem měla dojem, že má místo kostí a kloubů nějakou pružinu. :^) Co mě ale zase znovu dostalo byla muzika. Poslouchala bych ji pořád dokola. ()
Zklamání? U mě se nekoná. Ano, je to o něco horší než jednička, ale jen o malinkou píď. Hudba, souboje, lidé - všichni tu jsou. A mají stále ty své kvality. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že jsem se pořádně nevyznala v některých soubojích; zřejmě roztržitou kamerou, ale jinak? Pořád je to pro mě adrenalinový film, kterej to umí pořádně roztočit. Pěkně se všichni vykoupali v krvi. Navíc se mi líbí, jak si muži vyřizujou účty, jak jim stačí rvačka k uzavření přátelství, k vyřešení problému. "Není nic špatného na tom být vrána. Když to porovnáte s chudáky ptáky v kleci, kteří zapomněli létat, Vrány jsou mnohem lepší. Být Vrána je dost dobré i pro mě." První a poslední písnička, ta samá písnička, suki desu! :-) ()
Pravdou je, že první díl byl revoluční a dary (...legendary), nicméně nesouhlasím s tím, že by byl o tolik horší. Konkurenční bitky se přesunuli z prostředí Suzuran na a vůči vedlejší škole Hausen. Připouštím, že film ztratil na dynamice oproti jedničce. Skvělé je, že všechno (jako v jedničce) dobře dopadne. Nicméně celková atmosféra a Japonská věrnost a choleričnost mě opět uchvátila natolik, že jsem nucen dát 5 *. (Víte, podle mě není nic špatného na tom být vránou) ()
Stará známa parta je späť. Na jednu stranu je fajn, že Miike vie vytvoriť prostredie a stále spraviť postavám dostačujúci background a vytvoriť si tak vlastnú japonskú verziu Fight Clubu. Ale mimo hlavnej motivácie, ktorá vlastne ťahá celý film a ktorá je sama o sebe veľmi slabá a prostoduchá, film nemá čo ponúknuť. Vzťahy sú mdlé, presahy takmer nulové a celá ta akcia je tiež po chvíli pomerne ťažkopádna. A aj tá dĺžka tomu veľmi nepridá. Je to škoda. Páči sa mi veľmi súčasná japonská kinematografia, ktorá má tendenciu prekračovať klasické žánre a ukazovať odvrátenú stranu japonskej kultúry. Čoraz viac si ale myslím, že tým, že je Miike tak všestranný a že točí ako na bežiacom páse, tak sa mu vo filmoch strašne stráca osobitosť. Ťažko dopozerateľný priemer. ()
Galerie (8)
Photo © Toho Company
Reklama