Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hemingwayova proslulá drsná povídka The Killers z roku 1927 se dočkala tří filmových adaptací. První, která patří po všech stránkách mezi nejlepší snímky filmu noir, natočil Robert Siodmak, druhou spolurežíroval v rámci školního cvičení na podzim 1956 Andrej Tarkovskij a třetí vytvořil v roce 1964 Donald Siegel.
Již v povídce je s neopakovatelnou opravdovostí zachycena atmosféra nelidského násilí: dva bledí, stejně odění pistolníci svou mluvou i pohyby věští tak intenzivní hrozbu a naprostou lhostejnost k ostatním mužům v lokále, kde se děj odehrává, že všichni pokorně naslouchají jejich rozkazům ještě předtím, než zabijáci vytáhnou zbraně a je odhalen jejich vražedný úmysl. Všichni jsou jakoby zmrazeni slovy pistolníků a instinktem děsu. Tuto základní situační strnulost a chlad s lakonicky cynickými dialogy Siodmakův film s velkým půvabem zachovává, slouží mu však jen jako prolog k postupnému osvětlování důvodů, proč ústřední postava boxera (debutující dvaatřicetiletý Burt Lancaster) postupně ztrácí vůli k životu. V dlouhých flashbacích je minulost zkoumána z několika hledisek: komplex akcí a skrytých motivů, který se odhaluje, má charakter labyrintu příznačného pro noirové filmy 40. let. Scenáristé navíc připisují postavu osudové ženy (v elegantním podání třiadvacetileté herecké hvězdy a Hemingwayovy osobní přítelkyně Avy Gardnerové), jež dává boxerově životní krizi zřetelný erotický podtext. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (65)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Další z výborných noir filmů své doby, na kterém je vidět, že ani tolik nevadilo, že násilí není zobrazováno až tak uvěřitelně a případně není zobrazováno vůbec. Když máte v hlavní roli dobrou postavu, tak snesete i nějaké ty slabiny v pojetí, které je dáno dobou. Příběh samotný ale dokáže strhnout, a to i pro neustálou nejistotu toho, jak to vlastně je. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Nepříliš zajímavé postavy, slabá chemie mezi "ním" a "ní", žádné pamětihodné dialogy, překombinovaný závěr. Pokud něco stojí za zmínku, tak je to scéna loupeže zmáknutá v jednom dlouhém propracovaném záběru ( zdaleka ne tak impozantním jako v Touch Of Evil Orsona Wellese, ale na rok vzniku úctyhodným ) a kamera vůbec. Povídku Ernesta Hemingwaye lépe a přímočařeji zpracoval Don Siegel v zatraceně stylovém "hitmanovském" béčku z roku 1964 The Killers. A také Andrej Tarkovskij ve své prvotině - kraťasu Zabijáci ( 1958 ). ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Odhaľovanie skutočností a retrospektívy sa mi v tomto filme páčili. Bolo to dosť drsné, neidealizujúce, proste taká tá atmosféra, ktorá mi v tomto žánri Film-Noir nevadila. Dej a príbeh si ma však veľmi nezískal, aj keď motív falošnej a zvodnej ženy má niečo do seba. Inak ten box bol kedysi niečím ako je dnes futbal, proste dosť veľký fenomén, ani tu nechýbal. Možno to bolo občas ozaj prekombinované, no nie je to zas niečo, kde by ste sa úplne ľahko stratili, treba trocha dávať pozor, lebo na mnohé dnešné filmy to nie je zložité, akurát mňa to už ku koncu akosi nebavilo. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Škoda, že zabijáci, po kterejch je film pojmenovanej, se ve filmu objeví jen v úvodní scéně a pak už jen tak okrajově. Byla to totiž nejlepší scéna a úplně jsem v nich viděl Julese a Vincenta, podle těch jejich keců. Úplně chápu, proč se tím Tarantino inspiroval. Taky ta vrstevnatost děje byla dobře vymyšlená... ale to je tak asi všechno. Pravej opak všeho dobrýho bylo třeba pochybné blouznění umírajícího komplice, kterej byl celej žhavej vyžvanit všechny podrobnosti. Dál to prostě nebyla žádná sláva. Ale jinak docela solidní noir. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Na dobu vzniku určitě neobvykle vyprávěný příběh, zároveň však těžkopádně a překombinovaně. Ani můj oblíbenec Burt Lancaster zde nemá moc prostoru a už vůbec ne aby vynikl. Jinak je to stylová noir detektivka s perfektní úvodní scénou v bufetu a nádhernou Avou Gardner, ale (nejen) z dnešního pohledu (nejen) díky výše vyjmenovaným faktorům nikterak výjimečná. 50%. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (15)

  • Ocenění: Cena Edgara Allana Poea 1947: scénář (A. Veiller), producent (M. Hellinger) a režisér (R. Siodmak). [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Natáčení probíhalo v Universal Studios na adrese 100 Universal City Plaza v Kalifornii. (Terva)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno