Ježíš je normální!

Nejlepší dokument poslední doby. Nedává odpovědi, neodsuzuje, jen ukazuje a dává subjektivní důraz tam, kde cítí tu potřebu, nutí se ptát a zamýšlet se nad duchovním úhorem nás, tedy těch, jejichž karmou je bloudit po těchto polobarbarských končinách... Je lépe zůstat nedotčen? Projít si katechezí a udělat si vlastní názor? Přimknout se k víře jako nepostradatelnému průvodci životem? Bravo, Terezko! PS. Trochu se směju nad zdejšími výlevy těch, co zklamaně hlásí: tak tenhle dokument mě neoslovil... Až se chce zlomyslně poznamenat: Ale milánkové, jak by VÁS mohl oslovit? (23.12.2009)

Podívá-li se na tento dokument soudný člověk, nebude moc chápat, co dokáže lidi takhle zblbnout, že naslouchají vyšinutým fanatikům. Určitě se naštve, když uvidí, jak se manipuluje s dětmi. A nakonec bude zklamaný, že se mu dostalo jen velmi povrchního pohledu na dost závažné téma. Škoda, že se do toho režisérka nedokázala pořádně ponořit. (03.12.2010)

Tento dokument natočila slečna, která je o čtyři roky mladší nežli já, z tohoto pohledu považuji tento snímek za její velký úspěch. Co k obsahu - víra je mocná čarodějka a dle mého existuje tolik typů víry, kolik existuje lidí. Ale jen těch lidí, kteří jsou schopni vlastního názoru. Triumfální centrum víry je pouze další výstavní skříní, která láká ostatní lidi na pozlátka, ostatní, kteří nejsou schopni kráčet tímto životem sami. S dětmi je to naprostá manipulace a sezení dospělých se hodně podobá drogovým večírkům, v tom má víra stejnou sílu. To dokládá i závěrečný smích a poznámky typu, že my, diváci, to nechápeme. Ale já to chápu a jejich víru jim brát nebudu, jen je poprosím, pokud jste schopni léčby, neuzdravujte věřící důchodce na svých konferencích, ale zavítejte někdy na dětskou onkologii, děkuji. (02.05.2010)

Odpad za mizernou kameru, odpad za můj odpor k fanatikům, odpad za plačícího chlapce, který nevydržel nátlak psychického teroru, Haleluja, odpad za sto tisíckrát zopakované slovo Haleluja, ale především, především odpad za tu paní, která po filmu naběhla na pódium v duchu propagandistickém, a za paní rozdávající letáčky s pozváním na seanci církve... Haleluja... Haleluja... Bůh je reálný... ale v pekle mi bude přece jenom lépe... (30.03.2009)

Z hromady poznámek vyberu jen podstatné: Dokument, který řekl bych nevnucoval ani nevyvracel konkrétní názory (ikdyž částečně negativně to naladili ve střižně). Jako křesťan jsem sice né se vším zcela souhlasil, ale jak je to správně, na to už se zeptám "Táty"... Z pohledu křesťana ukázka živé církve, pro ateisty ukázka "šílenství". V případě že se při filmu sejdou oba tábory, je sqělý pro rozhoření diskuze... K OVLIVŇOVÁNÍ DĚTÍ: Myslím, že každý milující rodič chce pro své děti jen to nejlepší. Pokud uzná, že je to PC, dá mu PC. Fotbalový táta učí dítě fotbalu. A kdo uzná za to nej Ježíše, dá mu poznat Ježíše. A že malé dítě nemá svobodu volby, když tomu ještě nerozumí? Pak to chce dítě zavřít do klece, aby nebylo ovlivněno ničím, dokud se samo nebude moci rozhodnout. Co třeba takoví čerti v pohádkách? Má dítě svobodu volby? A když se může seznamovat s čerty, proč né s Ježíšem? Jednoho dne doroste do věku, kdy se samo bude moc rozhodnout, jestli bude nebo nebude akceptovat dosud nabyté informace... Samozřejmě - jisté extrémy existují, ty ale přisuzuji selhání jedinců, viz můj komentář u filmu Zbav nás všeho zlého TIPseznam dalších křesťanských filmů. (20.06.2012)