Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1910 opustil mladý Adolf Hitler (Tom Schilling) své rodné město, nejjižnější rakouskou provincii, a odcestoval do Vídně. S cílem dobýt celý svět jako slavný malíř chtěl ukázat svůj talent na Akademii výtvarného umění. Mladý umělec si pronajal pokoj v domě pro bezdomovce a čekal na svůj velký den. Svůj pokoj sdílel s židovským prodejcem knih Schlomem Herzlem (Götz George). S příchodem zprávy z Akademie o nepřijetí se ukazuje, že Hitler přecenil své umělecké schopnosti a jeho malý svět se hroutí. Hitler se nemůže vyrovnat s takovým ponížením a se ztracenou důvěrou v sebe samotného, chce skoncovat se svým životem.
Paradoxně je to právě Žid Schlomo, kdo ho nakonec přesvědčí, aby zkusil své štěstí v politice. Netrvá dlouho a Hitler se stane vedoucím místní radikální skupiny, která je známá díky svému násilnému chování.
Hořko-sladký absurdní film Mein Kampf je natočen podle divadelní hry George Taboriho, která našla svou cestu na světová pódia po vídeňské premiéře v roce 1987. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (61)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Jenom dotaz. To měla být jako komedie?:) Geniální Chaplinova parodie Diktátor zde nachází možného konkurenta, bohužel však v tom negativním slova smyslu. Tom Schilling je sice skvělý, docela podobný Robertu Carlyleovi v Hitler: Vzestup zla, ale nevím, jestli to bylo českým dabingem, nebo tím, že film byl laděný komediálně, že mladý Hitler vyznívá jako naprosto groteskní a směšná postavička, u níž si jen těžko představíte, že by si o několik let později měla podmanit téměř celý svět. Tom se mi líbil v Napole, coby citlivý chlapec v Hitlerjugend. Kdyby byl Mein Kampf brán seriózně, mohlo se jednat o kvalitní snímek, který by stál na jeho výkonu. Scéna, kde ožralého a halekajícího Adolfa veze na dvoukoláku jeho přítel stojí opravdu za to:) ()

Terva 

všechny recenze uživatele

CITÁT - Všichni jsme si rovní, protože i černoši serou hnědý............ Každý člověk je něco jako Bůh. CITÁT - Notoricky patriotické......... Zajímavá byla ta část vzniku hákového kříže. Kniha Adolfa Hitlera Mein Kampf nemá s tímto snímkem vůbec nic společného. CITÁT - Debilové, jeden chce být Bůh a druhý Smrt a třetí tě Miluje. Umřu smíchy............ Závěrečné titulky nám dovolují nahlédnout do výroby klasické knihy Mein Kampf. Podivný pohled do života mladého Adolfa. ()

Reklama

Fiftis odpad!

všechny recenze uživatele

To čo som pozeral? Tu sa nedá nájsť štipka slušného slova. Napíšem najväčšie hlody a dúfam, že vás tým odradím od pozerania. Adolf Hitler sa v mladosti kamarátil so starým maďarským židom. Ten samý žid písal knihu menom Mein Kampf a ten samý žid tiež ostrihal Hitlerovi fúzy na tie jeho typické. Hitler mal na líci odtlačok hákového kríža po tom, ako sa mu otlačil v noci vankúš s podobnou nášivkou. Takto by som mohol pokračovať. Tento film je akousi paródiou na Hitlerovu mladosť, ale bež štipky vtipu. A tiež bez štipky pravdivosti. Tento film si ani nezaslúži takýto názov, snáď po druhej najznámejšej knihe po biblií. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Divadelní hra maďarského dramatika George Taboriho Mein Kampf (1987) není českému publiku neznámá, hrála se mmj. v Realistickém divadle na Smíchově (1990), na Národním divadle moravskoslezském (2004) nebo ve Švandově divadle (2012). Zdejší diváky geneze tohoto textu většinou zřejmě minula a přistupují k výsledné filmové adaptaci jako tabula rasa. Což mě osobně vcelku šokuje, ale bohužel nepatříme k zemím s tradicí denacifikace a velká část obyvatelstva dějiny 20. století na žádné úrovni neřeší. Na každý pád je nicméně užitečné se s tímto filmem setkat a reagovat na něj dialogem se svým okolím. To, že se jedná o adaptaci těžkopádnou (co do formálního převodu divadelního textu do filmové podoby) není až tak podstatné. ()

HMTD 

všechny recenze uživatele

Takže předem musím zmínit, že ten kdo napíše komentář vyjadřující nelibost s historickými nepřesnostmi bohužel, nedával pozor což nemusí být nutně jeho chyba, třeba film nebyl určen pro něj. Film se vůbec nesnažil být historickým, používá zpodobnění, pohrává si s fakty, dává postavám jiný rozměr a je na divákovi zda věří tomu, že postava je bohem či pouhým bláznem. Humor je zde spíš v tom jak Hitler přichází ke svým typickým znakům trochu jinak než se tomu stalo. Myslím že použitý termín hořko-sladký absurdní humor by byl bez toho sladký, přesnější. Herecké výkony obstojné, scénář i režie také, možná to není nejlépe odvedená práce, ale na převod divadelní hry do filmu je to dobré. A není z toho cítit snaha udělat z Hitlera co nejsměšnější figurku, jaká se dá vidět jinde. ()

Galerie (27)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno