Sin nombre
Sin Nombre
Bez mena
Režie:
Cary Joji FukunagaScénář:
Cary Joji FukunagaKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Marcelo ZarvosHrají:
Paulina Gaitan, Edgar Flores, Memo Villegas, Gabino Rodríguez, Diana Garcia, Héctor Jiménez, Gerardo Taracena, Tenoch Huerta, Noé Hernández, Kristyan Ferrer (více)Obsahy(1)
Syrové drama o mladém páru, který se snaží uniknout svému osudu na střeše vlaku z Mexika do vysněných Spojených států. Willy „Casper“ žije v mexické Tapachule a patří mezi členy zločineckého gangu Mara Salvatrucha. Pravidla gangu jsou pro něj vším, brutální násilí a smrt vnímá jako přirozenou součást svého života. Jeho celý dosavadní život se ovšem změní ve chvíli, kdy vyjde najevo jeho utajovaný vztah s dívkou Marthou Marlene. Ta během potyčky s jedním z členů gangu tragicky umírá a Casper se rozhodne její smrt pomstít a tím se postavit svému gangu. Jedinou šancí na přežití se pro něj stává střecha vlaku mířícího do Spojených států. Tam se setkává s běženci z dalších zemí Střední Ameriky, mezi nimi je i mladá honduraská dívka Sayra. Jejich rozdílné životní osudy se tím protínají a společně míří vstříc nejisté budoucnosti... Filmový debut amerického režiséra Caryho Fukunagy je spletitým příběhem o vyděděncích, kteří touží po naději na únik z bezútěšného prostředí Střední Ameriky. Snímek vyniká realistickým a věrným zachycením prostředí pouličních gangů a života běženců. Při svém uvedení v roce 2009 na filmovém festivalu v Sundance získal snímek ocenění za nejlepší režii a kameru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (280)
Neskutečné ponoření do směsice problematiky sužující celé Mexiko, od bídy, chudoby, touhy emigrovat až po gangy s jejich hluboce zakořeněnými pravidly života a smrti a s jejich válkami napříč. Příběh o lásce, konečnosti bytí a celkově konci světa. Po shlédnutí filmu s mohutným volně plynoucím, ale - sakra moc - dramatickým příběhem, si říkám, že moje problémy jsou vtip. Gang je navždy, kámo. ()
Když už tu musí být to procentuální (nebo chcete-li hvězdičkové) hodnocení, tak možná bych Sin Nombre ty 4 hvězdy dal, ale ... Ale příjde mi to celé trochu přeceněné (= no jo, Karlovarské haló a vděčné tleskání tamějšího publika za cokoliv alespoň trochu snesitelného). Samozřejmě je Sin Nombre vyvážený film s délkou tak akorát aby nezačal nudit. Příběh má smysl, vykreslení uprchlické reality je (asi) dobré - viděl jsem už nějaké dokumenty o této problematice ... Jenže pouze dobré, nikoliv vynikající a strhující. Povídačky o úžasném vizuálu jsou zcestné, jelikož jde pouze o pár záběrů na (pro středoevropana) exotickou přírodu. Každopádně držím panu Fukanagovi palce a těším se na jeho další, třeba americké, projekty. 70% pro film, jehož návštěva je rozhodně smysluplnější než návštěva téměř čehokoliv natočeného letos "zlatými českými ručičkami". ()
LA MARA SALVATRUCHA..... /// ON je součástí rodiny plné bratrů a ONA je ráda, když si pro ni jednoho dne přijede otec. Jejich osudy se protnou, byť cíl jejich cesty je rozdílnej. Opravdu velmi zajímavá směsice žánrů, která vůbec nepůsobí divně. Film o tom, jak to TAM opravdu chodí, jak novodobí potomci Mayů a Aztéků sní o lepším životě. Jejich snem jsou USA nebo alespoň členství v dobrém gangu. Emoce vzbuzuje hlavně Sayra, ale napětí je téměř neustálé, protože čekám, že se NĚCO nevyhnutelnýho stane. Je asi dobře, že se režisér nesnaží vytřískat maximum ze života gangů, a filmem spíš vyvolává ,,jiné“ otázky. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Otec chce zavést pravidlo ,,13 vteřin za lhaní“. 2.) Chystám se odjet z Hondurasu do USA. Vlakem (což je snad jasný, kdo by dneska lítal..). 3.) Chci se stát šéfem party a hledám inspiraci, jak trumfnout Timura. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Latinská Amerika se svou exotickou přírodou, etnickou a kulturní pestrostí, obrovskými sociálními kontrasty a složitou konfliktní politickou situací mě vždycky fascinovala - i se všemi kontroverzními jevy a extrémy. Sin nombre je sociální drama a zároveň kriminální příběh z prostředí nechvalně proslulých gangů, které se svou početností, krutostí a vlivem vymykají středoevropským představám o organizovaném zločinu. Nejvlivnější gangy, jako je Mara Salvatrucha nebo 18, čítají hodně přes sto tisíc členů a kontrolují čtvrtě v řadě amerických velkoměst. Sin nombre je vhodné spojit se sledováním vynikajícího dokumentu La Vida Loca. Za ideální považuji zhlédnout oba snímky v jeden čas. Režisér Fukunaga má schopnost zachytit sociální realitu všedního dne i atmosféru periferie latinoamerických měst, kamera je brilantní a herci jsou obsazení typově přesně. Nemám důvod si na cokoliv ztěžovat. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (59)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (8)
- Na konci filmu označené mesto ako "Reynosa, Tamaulipas" je vlastne "Monterrey, Nuevo Leon." (vander19)
- Filmovanie snímky prebiehalo v meste Torreón v mexickom štáte Coahuila. (MikaelSVK)
- V čase 1:09:30, kdy Casper (Edgar Flores) a Sayra (Paulina Gaitan) vlezou do vraku, si Sayra zapne bezpečnostní pás. V následujících záběrech pás ale nemá. (SniperG1)
Související novinky
Jana Eyrová jako gotický horor
Ano, všechno teď bude goth a emo. 260 miliónů za první víkend je 260 miliónů za první víkend (vy víte, o kterém filmu je řeč). Dokonce i klasika Charlotte Brontëové bude v nové filmové adaptaci… (více)
Představte si, že si určitá skupina mexických cinefilů dělá představu o České republice z filmů jako Roming, El Paso nebo Ulovit miliardáře. Podobné představy si děláme my na základě filmů Město bohů nebo tohoto. Je mi jedno, že je to debut a angažovaný. Je to ploché, jednostranné, neobjektivní a ještě blbě zahrané. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/sin-nombre.html Řeknu vám, do Mexika a nějaké jiné jihoamerické země bych nejel ani za nic. Podle těch filmů, co tam točí mladí, nezávislí debutanti, jsou ulice Mexika plné dětí s kvéry u pasu, je o strach vyjít na ulici, že vás někdo sejme a/nebo okrade. Pokud jste měli tu smůlu a narodili se zde, máte jen dvě možnosti - buď se dáte k nějakému gangu, který sice bude tvrdit, že vás nikdy nedá, ale bude vás ponižovat, tetování vám vyryjou na jazyk, a holku vám přeberou a znásilněj a zabijou a vás sem tam zkopou a zmlátěj, možná obviněj, že jste lhal a zabijou... Nebo se pokusíte zdrhnout, ale riskujete přepadení, okradení, že vás zabijou, že vás deportujou... Řeknu vám, do Mexika a do Národního nevkročím. Do Národního proto, že ty požáry tam bejvaj někdy hrozný. Sice jsem tuto větu sprostě ukradl Šlitrovi, ale jinak bych těžko vyjádřil tu marnost když podobné mexické nebo americké nezávislé filmy vidím. Jistě, kriminalita mládeže je velký problém. Ale nebují jen v Mexiku, jen se zkuste v noci projít po Žižkově nebo Nuslích kolem pár vybraných hospod. Jenže o podobné procházce nikdo filmy netočí. Asi proto, že tamtudy nešel žádný nadějný mexický tvůrce. O čem že tedy mexický film Beze jména (jak se dá přeložit původní španělský název) vypráví? O dvou kamarádech, kteří se dají k partičce MS-13 (viz Wikipedie) výše popsané v bodu a/, a o holce a jejích dvou příbuzných, kteří se pokoušejí o bod b/, tedy zdrhnout ze země. Jejich osudy se tragicky protnou - tak dobře, po asi 45 minutách jemně líznou a ke konci trošičku přiblíží. Ale tohle je trága, chápete?, tohle nemůže dobře dopadnout. A se jeden diví, kde se v Kalifornii teda furt berou ti španělsky mluvící imigranti, když z plného vlaku nakonec útěk vyjde jen jedné osobě? Prostě se omlouvám, chápu, že jde o angažovaný debut, ale stejně jako Město bohů mi i tenhle film přijde jednostranný, plochý, nic neřešící, s mizernou dějovou linkou (No řekněte, že vám nebylo jasné po 35 minutách, kdo koho zabije?), některé herecké výkony i na režijní debut z rozvojové země jsou moc amatérské a nedůvěryhodné. Příběh je pak jednoduché klišé o útěku. Bývalý zlý chlapec a hodná dívka prchají ve i na vlaku a pronásledují je na každé zastávce zlí členové bývalého gangu. A jestliže znáte pár podobných filmů, asi ani takto vám neunikne pointa po pár minutách filmu. Akorát to holt má jiné, dnes atraktivní nezávisle-rádoby dokumentaristické-angažované balení. Je to zkrátka stejné, jak s těmi českými filmy. Ne, že by na nich nebylo jisté zrnko pravdy, ale našinec ví svoje. Že je to krapet jinak. Občas úplně jinak. A o životě ve státě jako takovém to nevypovídá v podstatě nic. () (méně) (více)