Jasná hvězda

len kvoli ´pianu´na keatsa nemas, pani sampionova. (14.09.2012)

Campion je tak romantická až to už romantické není. Sladké, ploché prázdno. 2* za použití krásných veršů. (07.04.2016)

Tento příběh by si opravdu zasloužil být pojat poněkud dynamičtěji, tvůrci mu, kdyby chtěli, mohli vytvořit velice silnou atmosféru... ale nestalo se tak, alespoň podle mě ne. Jediná postava mi nebyla sympatická (jen švadlenčina matka byla moc milá, že se na to všechno dokázala s takovým pochopením celou dobu koukat), ve filmu bylo neuvěřitelně moc tichých (= hluchých :)) míst a i závěř zklamal, čekala jsem alespoň nějakou pointu... Hodně slabé 3* (03.04.2010)

viděla jsem jenom půlku, dál jsem to nezvládla. proč? protože příšerná hlavní herečka + dost divná (do děje nevtahující) režie + nuda nuda nuda. (27.10.2011)

Převelice POCITOVÉ ... v upřímné snaze o zachycení zjitřené, až bolestně tklivé atmosféry zasněných básní Johna Keatse - v přímé spojitosti s jeho krátkým a nepříliš šťastným životem. Ne nepodobné bezmocnému třepotání motýlů mezi čtyřmi zdmi dívčina pokoje. Těžko říct, zda své vězení lépe snášejí ti, kdož se v něm už narodili - nebo ti druzí, kteří poznali každodenní zázrak pozvolného svítání, třpytivé kapky ranní rosy, lehký dech svěžího vánku, oslnivou záři poledního slunce, jasné barvy a omamnou vůni lučních květů i měkké stíny večerního soumraku. Ať tak či tak, svůj osud změnit nedokážou, stejně jako mladý zamilovaný pár: Básník, odsouzený svým nadáním k nekonečnému skládání romantických veršů ... a jeho dívka, lapená v síti své doby - a donucená k pasivitě a trpnému čekání ... na zázrak ? Nic pro chlapy, ale ženská duše čas od času nějakou tu srdceryvnou unylou romantiku potřebuje, takže to vidím na trochu slabší 4*. P.S.: To ovšem nic nemění na tom, že někdy byli na pěst ... oba dva. Na druhou stranu - kdo z nás není, že ano ... (11.04.2016)

(V komentári sa nachádza spoiler. Ten sa ale nachádza aj v obsahu tu, na csfd...) Zvláštny film. O čom vlastne bol? To ani srnky netušia. Spisovateľ a čierna ovca sa do seba zamilujú-chvíľami sa riešia nepodstatné hlúposti len preto, aby vznikali nejaké dejové zvraty a charakterové citové výlevy a aby Abbie Cornish mohla vykrikovať a získať za to Oscarovú nomináciu, ktorú aj tak nezíska, vzhľadom na to, že jej výkon nebol natoľko presvedčivý a má aj obrovskú konkurenciu-a potom on dostane smrteľnú chorobu odíde a zomrie. Keď vám toto stačí na dobrý film, tak prosím, ale ja teda rozhodne chcem niečo viac... (31.01.2010)

Kamera tohoto filmu je dokonalá, obrazy úchvatné, kvetové polia závideniahodné, modré motýle, krásne kostýmy, len nejako popri všetkej tejto vizuálnej nádhere sme stratili dej. Film nás hneď po úvodnom aaáaáá vhodí rovno do príbehu, ktorý nechápeme, pretože sme ho nezažili. Chýba mu nejaký ten úvod-uvedenie do problematiky, či aspoň dáky náznak toho, prečo sa začína diať to, čo neskôr tvorí celú dejovú líniu. Všetko v tomto filme je tak strašne noblesné, až je to nudné. (20.02.2014)

Láska pronášená veršem múz. Láska květnatě pěstěná, provoněná rajským procesím šepotů, do všech míst, koutů a zátočin. Porozuměj a setrvej ve slokách many poezie. Nebraň se okusit rtů velkého poety. Blahodárný doušek citu. Ryzí číše, z níž křehké štěstí pít, je známosti nakloněn spanilý ryk. Básník – žebrák, srdcem bohat. V prosté kytlici prochladl, churav. Ohlušen andělskou melodií. To zápalem nitra lákán, volán. Už odplul na druhý břeh. Slyšitelný bolesti nával. Milá se souží, pláče. Nelze odejmout, slíbat ten žal z její slzavé tváře. (09.04.2016)

Ben Whishaw opět udivuje svým velice působivým a sympatickým subtilním zjevem, a Abbie Cornish nabízí divákům postupné proniknutí do podstaty její přirozené krásy. Jsme tak svědky, kolikrát až moc, citově zabarveného dialogu, který vlastně oslavuje lásku cudnou, či staromódní, chcete-li. Spojte si Finding Neverland, Piano, Pýchu a předsudek, Pokání a výjde Vám tahle historická lovestory, která sama o sobě není originální, což nejde ani tím nejnajivnějším způspbem očekávat, avšak v samotném důsledku ukňourané zamračené východočeské neděle, to nehrje pražádnou roli. To vše se děje za přítomnosti skvěle naexponovaných obrazů anglického venkova (především jednotlivé obrazy měnící se v závislosti na ročním obdobím), které dávají ostatním divákům jásný impuls, dát si tuto exkurzi do citově čistých, ale v jistém směru přehnaných vod lidského milostného spojení, spíše na plátně, větších rozměrů, než na obrazovce s malou úhlopříčkou... (06.02.2010)

Určité klady to má, částečně poetiku, sem tam z toho umělečno i čiší. Dívat se na tento film je ovšem utrpení. Zdlouhavé, nudné dialogy o hovnu. Úplně nejvíc mě tam iritovaly postavy těch dvou otrapů, co dělaly hovno, válely se u krbu na břiše a údajně psaly poezii. Proč náš František Gellner činil jinak? No a abych to shrnul: Frantu Gellnera mám rád a Frantu Villona taktéž. Ti činili poezii jiným a dramatičtějším způsobem. Tito dva čuráci mě neiritovali, oni mě přímo srali a ta šlapka(Abbie Cornish), též! (15.12.2011)

Žensky senzitivní a zasněný film, věrně přibližuje ideál romantické lásky. Pokud nemáte rádi kostýmní dramata a lásku chápete jako zásun 3x týdně, tak na to prosím nekoukejte. Nebo alespoň následně nepište komentáře ve smyslu, že film je pomalý a příliš emotivní. Je to jako vytýkat akčnímu filmu, že je příliš rychlý a moc se v něm střílí.... (30.03.2010)

I když je Fanny Brawneová (Abbie Cornish) veskrze praktická mladá dívka (její největší zálibou je vyšívání volánových límců), z nějakého důvodu ji učaruje muž vskutku nepraktický - mladý básník John Keats (Ben Whishaw). Ač Fanny poezii nerozumí ani co by se za nehet vešlo, díky svému milému začne více číst a do tajů poezie začne pronikat. Jenže mladé lásce se stále staví něco do cesty - ať už Keatsův blízký přítel, pan Brown (Paul Schneider), nebo Keatsova nemoc ... Z první hodiny filmu jsem byl docela nadšenej, výborné prostředí (Anglie, počátek devatenáctého století), výborné kostýmy (nominace na Oskara) a docela zajímavě rozehraná zápletka. Jenže pak se děj jakoby zastavil a druhá hodinka filmu mi přišla nekonečná (a vcelku o ničem) - Fanny stále řeší své pocity, Keats pochrmlává a pan Brown je pořád stejně otravnej. Takže s hodnocením zůstávám někde na půl cesty - ani špatný, ale ani nikterak úžasný film ... (19.04.2010)

Přestože mám vystudovanou literární historii - poezii opravdu nesnáším. Ale doufám, že u mě v životě někdy nastane ten okamžik a já ji dobrovolně a s úsměvem otevřu ;) Příběh na motivy života Johna Keatse byl pro mě oříšek, jelikož jeho tvorbu znám, ale tento film je spíše z pohledu dívky, která se do něj hluboce zamilovala a on její lásku opětovat, ale je tu jedno veliké ALE. Film je hodně silná romantika, ale stojí to za to. Milostné dopisy a i mluva ve filmu je prostě okouzlující a prostředí, v kterém se to odehrává, už i jen to samotné připomíná dobu Jane Austen, která se ve své tvorbě zaměřuje na hodně podobná témata. Kostýmy a hlavní herci - to jsou tahouni celého filmu a musím říct, že některé momenty jsou ve filmu opravdu silně emotivní a snad každý, kdo někdy v životě miloval a vcítil se do postavy, ať už dívky či chlapce ve filmu, ucítil alespoň mrazení po těle, husí kůži či slzu stékající po tváři. Z celého filmu mě také dost zaujala postava, kterou ztvárnil Paul Schneider, u kterého jsem celou dobu čekala, zdali se nějak projeví, jelikož si o jeho pocitech k hlavní ženské hrdince od počátku filmu myslím své a zajímalo by mě, zdali své city někdy projevil... (13.04.2012)

Nemůžu si pomoct, ale přes veškeré možné historické nepřesnosti se mi tenhle film hrozně líbil. Abbie Cornish přesně seděla na svou roli Fanny, která ví co chce a umí to dát najevo. Ben Whishaw,který mi utkvěl jako trochu magor z Parfému, se zde překvapivě také autenticky zhostil role básníka...navíc film doplňovala krásně poezie a hudba a krásná kamera,zkrátka ideální na opuštěné dny, kdy je lehce pod mrakem, nebo už i tma, a člověk má chuť snít, jaké to bylo kdysi, jakou moc má láska a jakou sílu mohou mít slova. (11.11.2011)

Pure beauty. (18.05.2010)

Nádherné záběry (exteriéry, kostýmy, atd.), neuvěřitelná práce kamery, ALE druhou polovinu filmu jsem začala Fanny vážně nenávidět, jelikož měla buď hysterický výlev nebo k někomu drze lezla do pokoje nebo se chovala jako přerostlý rozmazlený fracek. Děj je neskutečně táhlý, ke konci jsem už měla problém film dokoukat. Chyba je primárně ve scénáři, herecké výkony jsou respektabilní. Za kameru musím dát tři. (11.11.2013)

Nakonec dávám hvězdy tři (ve skutečnosti tak tři a půl). Do půlky filmu jsem si byla jistá, že je to hodně průměrný film. Druhá polovina už je lepší. Najdou se tam skutečně hezké momenty (Fanny leží v posteli, okno je otevřené a vítr čechrá záclonu). No a hodně se povedl konec - ten na mě fakt zapůsobil. (21.03.2010)

Jane Campion točí filmy křehčí než pampeliškové chmýří. Zde je to zdůrazněno vztahem romantického básníka, jenž není v pozici, kdyby mohl naplnit své touhy a dívky, jenž silou svého citu překvapí sama sebe. Keatsovi zamilované verše jsou podkreslovány lehkými houslemi a hravou kamerou, jež nápaditě využívá roční období, náladu snímku i aktuální děj k nádherným barevným kompozicím. Jak je obsazení bezejmené, tak jsou jeho výkony vynikající. Scénář ladně přechází z intelektuálních přestřelek do citových výlevů bez velkých zaškobrtnutí. Jenom si myslím, že občas se mělo krátit, protože uprostřed film zpomalí asi tak, jako když se horský potok změní v proud stékajícího medu a rozjede se zase až půlhodinu před koncem. Celkově jde o velmi příjemnou dobovou romanci, která by se dala přirovnat ke květu růže - atmosférou, náladou i dějem. Abby a John se mají rádi, ale John je chudý jak kostelní myš a tak si zatím ti dva musí vystačit s vyjadřováním vzájemných citů ústně, když John konečně vydá svou sbírku básní, nešťastně onemocní... 80% (13.04.2010)

09. 11. 2011 (344.); láska, kterou dnešní teenegeři by těžko pochopili (09.11.2011)

Potřeboval jsem opět trochu otupit svůj bezbřehý pesimismus nějakou romanťárnou, ovšem tohle nebyla dobrá volba. Ani trochu! Nevím, zda při sledování Bright Star zaplesalo něčí básnické střevo (je to totiž o básníkovi, o němž nikdy nikdo neslyšel), já však žádné nemám, takže jedno potenciální plus bylo v hajzlu hned na začátku. Čekal jsem však, že film nabídne ještě něco dalšího, což se bohužel nestalo. Naopak to byla tak nechutná nuda, že kdybych šel místo této utahaniny sežrat pikslu chininu a udělal si dvouhodinový kávový klystýr, budu se bavit víc. Už nikdy nechci slyšet slovní spojení "básnická sbírka". (25.09.2016)