Syn Růžového Pantera

S Růžovým panterem se nakonec stalo přesně to, co dříve či později čeká většinu filmových sérií. Vidina dalšího možného zisku na již osvědčené značce je totiž pro tvůrce natolik lákavá, že ztrácejí veškerou soudnost. Vznikají tak stále nová a nová pokračování, která se zpravidla vyznačují sestupnou tendencí, v nejhorších případech se dostanou až na pomyslné kvalitativní dno. A přesně tam skončil i Syn Růžového pantera, po jehož zhlédnutí jsem upřímně rád, že již nevzniklo další pokračování, k němuž závěrečné odhalení opět vybízelo. (04.02.2011)

Roberto Benigni jednou dostane Oscara. Kdyby tohle věděli diváci Syna růžového pantera rozhodně by se smáli do udílení Oscarů v 1999. Další panter bez Sellerse je další špatný film, který se snaží zkazit reputaci prvních Sellersových kousků. Nikdo nedokáže nahradit velkého herce. Na tomhle snímku není snad nic dobrého, krom Claudie Cardinale (ta se taky prodá kamkoliv). Smutný důkaz snahy dostat z dobrých 3-4 filmů dvojnásobek průměrných. (13.10.2007)

"Kreslený panter, v hrobě sebou mele... Četníku Gambrelli, jděte do prdele!" Filmová rukavice naruby, motokolo vtipu uvíznuté v betonu a růžový junior na pár pohlavků. Zatímco praotec všech obávaných inspektorů Jacques Clouseau byl milý nešika a zábavný popleta, ovšem gentleman každým coulem, navíc s neochvějným přesvědčením o svých vyšetřovacích schopnostech, jeho potomek je jen ubohý tajtrlíkující trapák. Herecká bohyně ve výslužbě Claudia Cardinale se nechala oplodnit zmraženým spermatem zesnulého Petera Sellerse zbytečně, jejich filmový syn se nepotatil. Život je krásný je krásný, o tom žádná, ale prznění klasiky je ošklivé. Co by asi říkal číšník Guido například na pokračování táborové hry na schovávanou, na jejímž konci by hlavní výhrou nebyl tank Sherman, ale německý Panther, růžový? Asi by i on dostal tik do levého oka. A šmytec, jen se rozčiluju a zbytečně si tupím komentátorský brk. Slovy z bolestně infantilní postelové scény, při hře na doktora: "Miluji ženy, všechny druhy." "Ach můj bože!" Naprostý souhlas. Bože můj... (24.05.2022)

Jasně, snaha oživit jinak komerčně úspěšnou sérii Růžového pantera tady byla zase a těch pokusů bylo několik. Neujal se žádný. Jacques sen opravdu podobá Clouseaovi, protože je stejný nešika. Stejný a přitom totálně jiný. Situace, do kterých se dostává jsou spíše na hranici trapnosti. Sám Roberto Benigni situaci nezvládl. Nevypadá na první pohled jako komediální herec a ani jednotlivé scénky nedokázal zahrát. Taky hlavní dějová linka není nijak zvlášť propracovaná. Zapojení Claudie Cardinale mělo být asi spíše tahákem pro diváky, jinak to žádný valný smysl nemělo, protože s hereckou úlohou, kterou dostala, si mohla poradit jakákoli herečka. Tam žádný prostor pro invenci nebyl. To je problém celého scénáře, že nenabízí nic objevného, nic nového. Že syn padá, zakopává nebo se snad mlátí Katem je už ohrané a ani to R. B. nedělá zábavně. I role inspektora Dreyfuse je zvláštní. Dříve se ze všeho Clouseovského mohl doslova pos.at a najednou mu nevadí, že syn je stejný packal a způsobuje mu nepříjemnosti a to i zdravotní. Naopak mu vlastně fandí. Opravdu by mě zajímalo, zda tyhle pokusy stojí producentům za to. (08.06.2022)

Druhým a posledním pokusem najít náhradu za Sellerse byl ve filmu SYN RŮŽOVÉHO PANTERA (SON OF THE PINK PANTHER, 1993) italský komik Roberto Benigni, jehož Blake Edwards nechal řádit podobným stylem, a přesto to není ono. Pokud pamatujete služebnou Marii z filmu Komisař Clouseau na stopě, zde ji hraje Claudia Cardinal. Opět se objeví princezna Lugaše, kterou již Claudia Cardinal nehraje, a když je unesena, jde po stopě únosců Dreyfus a mladý Clouseau. Film však neměl valný úspěch, i téma už se zdálo vyčpělé a bez špetky originality, a tak se již kromě jedné sezony nové animované série z roku 1993 THE PINK PANTHER (kde pantera namluvil Matt Frewer, známý z Faktoru Psí) dá říci, že život a doba růžového pantera definitivně odešla. (31.03.2012)