Odsun

No nič, žandári zo Saint-Tropez boli rozhodne ľudskejší ako žandári z okupovaného Francúzska. Silná udalosť a výborne herecky zvládnuté, no emočne jednoznačne víťazí iný film, ktorý pokrýva tú istú tému: Klíč k minulosti. Viac sa film nedá kritizovať. A nesmie. Režisérka Bosch povedala, že každý, kto pri filme nezaplače, je ako Hitler. Tak už radšej pšt. (19.03.2024)

Silný v detailech, hodnověrně zpracovaný, co do intenzity předání hrůz holokaustu, která je u podobných filmů s předem nalinkovaným dějem a malým prostorem pro scenáristické fantazie snad nejpodstatnější, ale rezervovaný. A to hlavně díky skutečnosti, že gradující utrpení židovské komunity zdaleka nekončí největší bídou, které se semité dočkali. I když to tak není rána syrovým masem mezi oči, jako vyprávění se zajímavými střípky solidarity a důrazem na napětí z toho, co přijde každý další den, pořád velmi dobré. Alternativa: Courageus Heart of Irena Sendler, Pianist, Anne Frank: The Whole Story. (05.07.2011)

Na Zatah jsem se zacal tesit zhruba v momente, kdy jsem zjistil, ze ma film asi 95% a v hlavni roli Renoa. Nez jsem se k nemu dostal, spadlo to sice na 75%, ale i tak jsem se docela tesil. Prvni, co me zarazilo, Reno tu vubec nebyl. Respektive byl, ale rozhodne ne v hlavni roli a do deje vstoupil az nekdy v polovine filmu. Coz je taky tak zhruba doba, kdy zacne bejt film zajimavej. To predtim je jen takovy lehce o nicem, kde se ruzny skupinky deti a celkove lidi jen tak motaj, sledujem nekolik ruznejch pribehu a vse smeruje k onomu Zatahu. Jakmile se ale dej presune na stadion a pozdejc do koncetraku, uz tu mame kvalitne zvladnuty valecny drama, opet lehce odlisnej pohled na valku, tentokrat ocima francouzskejch zidu. A tady me zarazila druha vec. Film nema zadny zvraty, proste jede od zacatku do konce bez jedinyho prekvapka. Cekal jsem, ze se z Renoa nebo sestricky Laurent stane nejakej zachrance, kterej pomuze minimalne detem na svobodu a on se tu zadnej zvrat nekona. Ale i pres smutny cisla v zaveru film nevyzniva vylozene depresivne. Po nudny prvni pulce to nakonec suprova druha polovina a fajnovy herci vytahli na slabsi 4*. (25.07.2011)

Kdyby to celé udělali jako docu-drama, dal bych tomu asi plný počet. Vlastně ne, nedal, protože u docu-drama člověk čeká historickou přesnost a tu - jak i sami tvůrci přiznávají v závěrečných titulcích - se tu nepodařilo udržet. Každopádně největší problém tohohle filmu je až příliš mnoho postav, přičemž žádná z nich vlastně není hlavní a mně se nepovedlo se s ní a s jejím příběhem silně ztotožnit. Měla to být ta zdravotní sestra? Nebo ti židovští kluci? Nebo jejich máma? Atmosférou to ale vůbec není špatné, ani ztvárněním role Francouzů v tom celém, a to jak těch, kteří škodili, tak těch kdo pomáhali. A vlastně i těch, kteří si tak nějak mysleli své a jen dělali, co se po nich zrovna chtělo... Z historického pohledu je vlastně ten film docela fér. Frantíci mají důvod si házet popel na hlavu (protože pod tlakem vlastními silami dodávali Němcům své občany na smrt), ale i být na sebe hrdí (podíl lidí, které se jim povedlo nevydat nebo schovat je v evropském kontextu velmi solidní a svědčí o dobré povaze spousty lidí). Celkově to není špatné, jen tomu chybí něco, co by člověka víc vtáhlo a vzalo za srdce. (07.02.2020)

Scénář: Roselyne Bosch .. Film silný zejména z mateřského pohledu. Pro zbylé kategorie diváků pak jde spíše o průměrnou a přes hrůzy činů nikterak působivou a docela zdlouhavou podívanou. Obohacena až karikaturním Hitlerem (nešťastná volba) a především hereckými výkony dětských představitelů (šťastná volba). Každopádně, Francouzi mají na holokaustu vlastního židovského lidu nemalý podíl a je nutné (si) to přiznat. Příště však snad filmařsky lépe. (24.11.2010)