Effi Briestová

Udivuje mě relativně nízké hodnocení, které patrně vyplývá z neznalosti historických a kulturních reálií, včetně románové předlohy. Musím vysoce ocenit, jakým způsobem jsou právě tyto reálie spolu s historicky podmíněnou psychologií postav (v čele s Effi) respektovány. Dneska se nepoučenému a neuvažujícímu divákovi může jevit hlavní hrdinka jako naivka, nicméně v jejím společenském postavení (+ nezkušenosti mládí) nebylo možné, aby si vůbec všimla např. poměru svého muže s hospodyní. Závěr přesně vybalancoval motivy původní předlohy a dnešního pohledu, aniž se zpronevěřil výše uvedenému historickému přístupu. Skvělá výprava, skvělá atmosféra. Navíc miluji pobřeží Baltu!!! Výborné herecké obsazení. A Julia Jentsch, nepříliš půvabná, avšak o to více zajímavá, se své role zhostila skvěle. (02.01.2011)

Už předloha Theodora Fontana bylo čtení u kterého jsem převracela stránky ve snaze posunout se o kousek dál. Nějak jsem doufala, že film by mohl dopadnout lépe. Bohužel, scénář se držel vcelku věrně své zdlouhavé nezáživné předlohy. Hned na začátku žádá baron o ruku dvacetileté dcery, zatímco v knižní předloze bylo Effi pouhých 17 let. Výraznou změnu vidíme v závěru filmu, kdy Effi nepřijímá návrh rodičů a odchází takříkajíc se vztyčenou hlavou. Fontán nechal svou hrdinku zemřít, i když skutečná Effi přežila a nezemřela jako třicetiletá. V tomto ohledu se vrací film ke skutečné hrdince. Jak už to bývá, při čtení knihy pracuje fantazie. Moje Effi byla o dost víc křehčí, zmatená a nevyrzálá, zatímco Julia Jentsch budí dojem dobromyslné selky, kterou jen tak něco nerozhází. Přesto se své role zhostila se ctí. Zklamalo mě setkání matky s dcerou která měla být vyvrcholením celého příběhu, dojemným momentem, kdy měli všichni vytahovat kapesníčky. Nemohu odhadnout reakce jiných, u mne se dojetí nekonalo. Vznikl pouze průměrný film, byť podle předlohy uznávaného německého spisovatele. (17.12.2014)

Zde dávám úplně jinou radu než u zfilmování z roku 1974. Pokud jste knihu nečetli, klidně se zkuste podívat a třeba na filmu něco najdete. Pokud jste knihu četli, ruce pryč! Přesto že se mi kniha nelíbila, jsem toho názoru, že už jen z úcty k autorovi by mělo být trestné takovým způsobem zprznit hlavní postavy, natočit s nimi už sám o sobě špatný romantický film a nakonec ho prodat pod originálním názvem. Se vším respektem tedy nemohu souhlasit s IdaHutt. Historické reálie možná, původní předloha bohužel ne. (04.02.2011)

Původně jsem měl v úmyslu podívat se na "ženské" zpracování Fontaneovy knihy, jako přípravu na Fassbinderovu verzi. Bohužel jsem ale k němu přistoupil s mnohými předsudky (téma, způsob vypravování, režijní řešení, herečka aj.), a na kterých se podílely i komentáře na čsfd. A ty byly spíš potvrzeny, než vyvráceny. Viděl jsem tak další film na téma "paní Bovaryová", ve kterém Emma (zde Effi) nezemře, protože se dokáže emancipovat. (Vizuálním potvrzením: je "kouření v restauraci", spíš trapné, než humorné - novodobé Effi však mají smůlu, kouření v restauracích není povoleno, emancipace v oblasti zákazů ztratila smysl.) Pozn.: troufalka *** popisuje obtíže se čtením knih, které napsal Theodor Fontane. Přestože čtu německou literaturu téměř denně po mnoho let, od Fontanea jsem nedočetl ani jeho román o jezeru Stechlin, u kterého jsem prožil mnoho příjemných dní. A tak i zde můžeme opět porovnávat s brilantní Paní Bovaryovou Gustava Flauberta. (18.10.2015)

Sice kostýmová a dobová romantika, ale bohužel německá. Po romanci by člověk mohl pátrat, divák voyer si však aspoň může dopřát pohled na Julii Jentsch rouše Evině. Občas záblesk slušné dobovky, zajímavá zápletka s vraždícím Číňanem a tajemným tanečním sálem vůbec nedořešena a zcela zapomenuta, celkové vyznění filmu a jednání hlavní hrdiny pochopitelné, ale nevěřitelné. Prostě německá snaha o Janu Eyrovou, která se těžce nepovedla. (19.08.2017)