Effi Briestová

Zde dávám úplně jinou radu než u zfilmování z roku 1974. Pokud jste knihu nečetli, klidně se zkuste podívat a třeba na filmu něco najdete. Pokud jste knihu četli, ruce pryč! Přesto že se mi kniha nelíbila, jsem toho názoru, že už jen z úcty k autorovi by mělo být trestné takovým způsobem zprznit hlavní postavy, natočit s nimi už sám o sobě špatný romantický film a nakonec ho prodat pod originálním názvem. Se vším respektem tedy nemohu souhlasit s IdaHutt. Historické reálie možná, původní předloha bohužel ne. (04.02.2011)

Tak trochu aj cervena knihopvna, ale to mne nevadi. Zmysluplny pribeh o tom, ako zenska nie je v manzelstve stastna, taxa zamiluje do zenateho majora ..... ten kamsi postupne odchadza, do velkeho mesta /Berlin/ a tak zamilovana ide zanim. Tempo je v strede take kadejake, dialogy tiez sklzli do podpriemeru. Skoda, zacinalo to dobre, takto je to len dalsi film ustreleny do prazdna : 50 % (19.08.2017)

V podstatě mizerná režie i herecké výkony, jimž se vymyká jen Sebastian Koch, který sem spadl z jiné filmové planety. Stejně jako Fassbinderův předchůdce je i tohle nalajnové od začátku a dvě hodiny čekat, že to dopadne, jak to dopadne, je nuda. Julii Jentsch jejích 17 let skutečně nevěříte, navíc mi její nijaké herectví lezlo na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/effi-briestova.html------ Remake původního romantického filmu z roku 1974 podle německé románové klasiky Theodora Fontanea.   Podle tohoto románu natočil nejslavnější adaptaci v roce 1974 Rainer Werner Fassbinder s Hannou Schygullou v hlavní roli (kdo by řekl že to bývala taková čupr kočka, dnes působí spíš jako taková silnější domácká mamina, nic proti). Nejnovější adaptace se ujala Hermine Huntgeburth, z jejíž režijní tvorby u nás známe dva filmy o čarodějnici Bibi a Bílou masajku - ani jeden z těch filmů nebyl režijně moc dobře zvládnutý.  Už na pohled zásadní dilema hlavní hrdinky - byla ve svých 17 letech provdána za o hodně staršího chlápka, barona, a když do ospalého městečka přijede mladý major Crampas, holka se do něho zblbne - vypadá v tomto filmu podivně. Protože starší baron vypadá nejen pohledně, ale chová se víc jak chlap, než to napomádované stvoření s patkou a knírkem, do kterého by se zamiloval možná chlap, co má rád chlapy, ale těžko znuděná ženská.  Mnohé věci nejsou ve filmu dořešeny a dořečeny - politická kariéra barona, manželka a děti majora Crampase, baronova služebná a její "intriky" apod. Celá ta taškařice má jasně odsuzovat úzkoprsou a pokryteckou morálku, kdy podváděný chlap vyzve milence své ženy na souboj, ženu odvrhne a jejich dítě - holčičku vezme do vlastní péče. Vlastní rodiče záletnou dceru vyhodí z domova, takže ona se musí životem protloukat sama. A když si po 113 minutách na konci filmu zapálí cigaretu, je nám jasné, že její sebeuvědomění a odkrytí pokrytecké morálky a víra ve své vlastní já konečně dosáhla naplnění.  Jenže. Film je tak totálně bez emocí, bez nějakého pořádnějšího vysvětlení jednání jednotlivých postav, že když přijde konec filmu, spíše je člověk překvapen, působí hodně ploše, nevýrazně, slaboučce.  Jediný důvod, proč byl film natočen, tedy spatřuji v tom, že v současné době je o historické kostýmní snímky mírně zvýšený zájem.  Naví samotná realizace pokulhává i v konkrétnějších věcech jako výprava, skript a rekvizity. Julii Jentsch je 31 let a těch 17 jí fakt nevěříte - navíc mi lezlo její nijaké herectví na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. Cigaretu drží moderním způsobem, takhle by cigaretu žena 19. století nikdy nedržela, ani volnomyšlenkářská.  Disk načne uřvaný protipirát, ale kromě dvou znělek, filmu a statického menu  na něm už nic jiného není. Obraz je občas nevyrovnaný, místy přepálený.  A na závěr tradiční vzkaz pro autora českých podtitulků. Tvar "ty jsi si" v češtině skutečně neexistuje, správně česky je "ty sis". Bože... (11.03.2010)

Přelet nad vášnivým údolím. Můj život se nesmí jen tak přihodit, zůstat prázdnou židlí, na kterou není dovoleno se posadit. Jsme lovené oběti v zátoce vysoké honorace. Ty jsi kupec mé samoty. Pán domu jen slepec, matné zlato. Přímo hladovím po tvém tělesném ostrovu v niterně rozbouřeném moři. Vzdaluje se obraz mé tváře, ale já nepovolím, nemohu stát v rohu. Jedinec je společnosti krví. Společnost nesmí ji jen tak prolít. (29.07.2016)

Udivuje mě relativně nízké hodnocení, které patrně vyplývá z neznalosti historických a kulturních reálií, včetně románové předlohy. Musím vysoce ocenit, jakým způsobem jsou právě tyto reálie spolu s historicky podmíněnou psychologií postav (v čele s Effi) respektovány. Dneska se nepoučenému a neuvažujícímu divákovi může jevit hlavní hrdinka jako naivka, nicméně v jejím společenském postavení (+ nezkušenosti mládí) nebylo možné, aby si vůbec všimla např. poměru svého muže s hospodyní. Závěr přesně vybalancoval motivy původní předlohy a dnešního pohledu, aniž se zpronevěřil výše uvedenému historickému přístupu. Skvělá výprava, skvělá atmosféra. Navíc miluji pobřeží Baltu!!! Výborné herecké obsazení. A Julia Jentsch, nepříliš půvabná, avšak o to více zajímavá, se své role zhostila skvěle. (02.01.2011)