Lovcova noc

Zase jedna klasika, která je dle mého klasikou nezaslouženě. Přestože námět zní zajímavě a dovedl bych si jej představit jako hodně drastický film, Laughtonův film mi přišel spíše mdlý a místy dokonce i nechtěně směšný. V mnoha záběrech je příliš cítit ateliér a místy jsou to ty proslulé Potěmkinovy vesnice, kdy je přímo cítit, že domy na břehu řeky jsou jen kulisy pouze s čelní stěnou, navíc ještě dost tenkou. Před kamerou defiluje půlka zoo, chudáci zvířata působí dost zpitomněle. A "nejúchvatnější padouch filmové historie"? Dokud hraje temná hudba a obrovský temný stín zakrývá půlku obrazu, tak docela působí. Na odporné chování k dětem i manželce jsme (bohužel!) z plátna i ze skutečnosti až moc zvyklí... a závěrečný duet se starší dámou, kdy Powell pouze mumlá tam, kde dáma zpívá o Ježíši, mě opravdu rozesmál. Výhrad by bylo daleko víc, leckteré by se daly shrnout ve větě "Powell je prostě magor a idiot a neuvědomuje si důsledky svých činů", ale už se mi to nechce vypisovat. Zkrátka zklamání. (23.11.2009)

Nesuď nebo budeš také souzen. Řeknu vám, takhle originální žánrovku jsem z producke klasického Hollywoodu vážně nečekal. Film jsem si našel v žebříčku nejlepších amerických filmů noir, ale osobně by mě nepřekvapilo, kdyby se Lovcova noc objevila také v pomyslném seznamu nejzajímavějších poválečných filmů pro děti a mládež. Jediný samostatný režijní počin významného herce kolísá na pomezí krimi thrilleru o surovém zločinci a dobrodružné pohádky o dvou statečných dětech a jedné hodné stařence... a překvapivě mu ta temná stylizace velice sluší. Základní pohádkový vzorec věčného boje dobra proti zlu tvůrci přesouvají do specifického moderního prostředí amerického venkova, ale současně ho nechávají provázet přítomností lesní zvěře, pěknými písňovými vložkami a vyladěnými poetickými záběry černobílé kamery (ten během zločincovy projížďky na koni snímané z dálky je ozvlášť podmanivý, stejně jako třeba záběr na pěvecký duet přes okno). Ono skoro všechno zde ve společnosti dětských hrdinů působí nádherně poeticky, ještě i ten pohled na mrtvolu pod vodou. Robert Mitchum je úžasným rafinovaným padouchem, který se proměňuje ze zdánlivě laskavého reverenda s kouzelným pohledem na chladnokrevnou bestii. Celkově jsem z objevu tohoto filmového skvostu nadšen natolik, že dokážu přehlížet i tu tradičně přehrávající Wintersovou v první půli. 90% (21.01.2021)

Zarezonovalo. Má to svojský štýl, namakané kompozície (auto vo vode, nočná farma, dáma s brokovnicou), slušný príbeh a hlavne fantastického záporáka, ktorý sa mi tak dostal pod kožu, že som ho nenávidel na každom filmovom políčku. Herecky je to po tých rokoch smiešne, ale ináč nieto čo vytknúť. Ešte aj ta fanatická komunita ma riadne srala, ale v dobrom. 80% (28.04.2020)

Pro mě celkem těžko hodnotitelná věc - rok 1955 za prvé, pak ten styl vyprávění zadruhé, což jsem snad ještě v žádném jiném filmu neviděl, nepamatuji si. Vidět to jako dítě v té době, tak na to dosmrti nezapomenu a ksicht Roberta Mitchuma nechci už v životě vidět. Z pohledu mého jako teď je to film, který mě rozhodně zaujal, asi ho uvidím minimálně ještě jednou a názor budu mít trošku rozsáhlejší a jasnější. Když o tom tak přemýšlím, tak se na to vlastně ani netěším a možná ho podruhé ani neuvidím, protože mě ve své druhé půlce dost nudil. Ale něco na tom je, rozhodně pak úchvatné záběry v druhé půli.. pro me strašně špatně stravitelný film, který zatím schválně nechám bez číselnýho hodnocení. (25.07.2020)

Unikátní noir lahůdka. Jako má Robert Mitchum vytetováno na jedné ruce LOVE a na druhé HATE, tak i tento za Atlantikem naprostý kult má dvě podoby. Thriller nebo pohádka? V úvodní půli to vzhledem ke dvěma vraždám a stavbě příběhu vypadá na tu první možnost. Ale ve druhé půli děti při svém útěku míjeji po cestě králíčky, žabičku, lištičku, kachničky a potkávají starou paní, která jakoby babičce z Červené karkulky z oka vypadla. Opravdu velmi zvláštní podívaná, kterou si zamilujete. Francois Truffaut tento film označil za nejkultovnější z kultovních. Rozhodně stojí za to vidět, už kvůli skvostné černobílé kameře. (20.07.2009)