Nezapomeň na mě

Překvapivě ne tak špatný film, který sice většinu času padá na provařené romantické linii, režisér se s tim ale popral celkem dobře. Celý film si drží celkem pochmurnou atmosféru, jenom to tempo bylo místy dost pomalé. Hlavně se to ale snaží hrát přes psychologii postav, kterou první polovinu pomalu načrtává (takže se toho zde moc nestane), aby se to pak hodně příjemně rozjelo. Celé to pak korunuje celkem šokující závěr, který mě osobně dost potěšil a nikterak samoúčelným útokem na diváka mi nepřišel. Naopak mi do dosavadní atmosféry filmu sednul. Herci hrajou většinou svůj kvalitní standart. Teda kromě Roberta Pattinsona, který hraje opět svůj nekvalitní standart. Ten kluk, ať už s bílým make-upem na ksichtě nebo bez něj, hraje prostě úděsně a dnešní puberťačky by na něj už měly sakra rychle zapomenout. To se potom může sympatická Emilie de Ravin snažit jak chce, ale sama tu chemii mezi nima prostě nevybuduje. I tak je to ale vcelku příjemné romantické drama, u kterého jsem čekal podstatně horší výsledek. (14.06.2010)

Dostal jsem bolestně věrohodné drama, jehož postavy jsou malé a velké zároveň, prožívají si své životní průsery a bojují se vším, v čem cítí křivdu. Pattinson se profiluje jako herec, od nějž slušný výkon lze čekat, stejně jako obstojné charisma; snad se nálepky vyběleného upíra rychle zbaví. Film v podstatě žádnou titulní linku nemá, jde jen o prosté protnutí několika osudů v příjemně civilním zpracování. Nečekaný konec mě slušně zaskočil i po mnohých varováních. Život je prostě občas svině ke každému, a je úplně jedno, co zrovna děláte, jak to děláte a nakolik máte u druhých pozitivní pověst. Tenhle film je docela dobrej, to vám pro tentokrát stačí. "...jako když vám někdo vstoupí do života a jedna vaše část říká "Ještě nejsem připravený" a ta druhá "Ať zůstane navždy". 7/10 (27.06.2010)

Na herecké obsazení nemohu říct ani půl slova. To se mi totiž líbilo ze všeho nejvíce. Robert Pattinson se odpoutal od Twilight, Emilie de Ravin hrála lépe než ve Ztracených a Pierce Brosnan mi vůbec nepřipomínal Jamese Bonda. Trošku zklamaná jsem ale ze scénáře, od kterého jsem čekala mnoho. Za necelé dvě hodiny se vlastně nic velkého nestalo. Ano, konec byl velký, ale předešlých 100 minut nezachránil. Proto hodnotím jako mírně nadprůměrné drama (3,5*) a věřím, že příště si střihne Pattinson něco lepšího. (30.06.2011)

Byla jsem zvědava, jak se Robert Pattinson popere s rolí, která má mnohem blíže k herectví, než ta, jíž se zhostil ve Stmívání. Mnohem více jsem však byla na pochybách, jak bude jeho výkon vypadat a jestli náhodou nezapomene odhodit ten svůj Edwardovsky "plochý ksicht", který nosil po celou Twilight ságu. Ze začátku jsem si tak nějak musela zvykat a odprostit se od myšlenky, že už to není Edward. Poté jsem se dokázala přehoupnout do jiné roviny a zjistila, že Robert je opravdu dobrý. Možná to bylo díky jeho roli opravdového rebela, vždy s cigárkem po ruce. Připomínal mi z nějakého důvodu Jamese Deana. Těšila jsem se rovněž na Chrise Coopera, opět ve vedlejší roli, tentokrát coby starostlivý tatík a polda, kde opět nezklamal. Nezapomeň na mě rozhodně neobsahuje nijak originální milostný příběh, vlastně se jedná o možná ten nejohranější. Oba dva prožili v minulosti rodinnou tragédii, která je v mnohém poznamenala. Jejich osudy se jednoho dne spojí a oni spolu naváží na klasický vztah. Občas něco zaskřípe, něco se provalí, někdo bude lhát, někdo se naštve a někdo vylítne z kůže. Nejdříve musí oba projít mnohými útrapami, aby poté mohli být šťastni. Jenže to ještě divák netuší, co za šokující konec na něj čeká. Do té doby jsem byla zcela spokojena se skvělým obsazením, scénářem a krásnou hudbou. Nyní k závěru snímku. Z poslední doby si nepamatuji film, jehož konec by mě tak odrovnal. Všechno začíná zdánlivě nevinně, kdy Tylerova sestřička sedí ve škole a poté je záběr na tabuli, na níž je napsáno datum. A poté, mi to všechno docvaklo. A ta scéna, kde se Tyler dívá z okna v pracovně, kde je na návštěvě svého otce a ještě neví, že... Poslední zhruba dvě minuty mě mrazilo po těle a měla jsem slzy v očích. Jeden z nejsilnějších a nejpřekvapivějších konců v žánru drama za poslední dobu. (09.01.2013)

Že Robert Pattinson je charismatický a sympaťák, toho jsem si při Stmívání všiml. Proto jsem mu fandil, aby ze sebe toho svítící rozervaného Edwarda setřásl a konečně se vydal ve šlépějích Jamese Deana. Remember me byl první a řekl bych, že šťastný krok. Ne, že by Pattinson oproti upírskému romantikovi nějak výrazně pozměnil herecký projev, ale kvality a ambice filmu jsou někde úplně jinde, takže akčkoliv zde stále zamyšleně hledí v dáli a rozervanecky rebeluje, jeho výkon působí mnohem patřičněji než ta nechtěná sranda v New Moon. V jádru je Nezapomeň na mě jen další z milionu variací na téma "teenager z hecu/sázky/pomsty sbalí holku, neplánovaně se do sebe zamilují, holka zjistí, že jí teenager sbalil jen z hecu/sázky/pomsty a nechá ho. Teenager krkolomě dokazuje, že holku opravdu miluje. Holka roztaje a všichni jsou šťastní". Ale podobně jako nedávný Keith, celé je to místo do prcičkovskokomediálního hávu zabaleno spíše tragickým stajlem, protože to teď víc frčí a teenageři jsou z toho v kině na prášky. Jenže co u Keitha nevyšlo, to se zde povedlo na výbornou. Především je to ale zásluhou vedlejších postav, neboli rodin hlavního páru, které film povyšují na hodně nepředvídatelné drama, bohužel nepředvídatelné jen v tom smyslu, že není jasné, koho budeme oplakávat. No a co říci ke konci? Rozohodně nebyl zbytečný, celý film se řeší téma náhody a nejistoty dožití se zítřka, takže tohle ve své nepravděpodobnosti sedlo jako prdel na hrnec. (14.09.2010)