Hrbáč

Či je Lagardére rovnako populárny ako Christo je na polemiku. Peknú, pretože víťazia obaja, a ja, pohrúžený do ozaj výborne napísanému príbehu, nemôžem minúť akékoľvek spracovanie. Vedomosť o tomto snímku som nemal, no upútavka na ČT2 zapôsobila a utekal som domov, aby som stihol perfektného Auetila, šialeného Pereza a pre mňa skvelého bezokého. V podstate len záporák pôsobí ako s fantasy, je však na niektorých miestach správne, ba až čudne šibnutý, chorý, úlisný, úchylný, zákerný. Skladbu Hrbáča možno postaviť iba na troch elementoch. Herci prepožičiavajúci charakter postavám (skvelá francúzska prehliadka), šerm a súboje a udržanie dobrodružnosti príbehu. Nešlo o orgastické vyvrcholenia, avšak všetko sedelo v príjemne pozerateľnom štýle, takmer vždy okorenené skvelou choreografiou súbojov. Excelentné bolo zasadenie časti vysoko do hôr. Sneh pôsobí až radostne, infantilne. Istý De Broca mi v konečnom dôsledku naservíroval poctivú francúzsku kinematografiu, ktorá nikde netlačí, ale úctyhodne pokojne kráča k potešeniu diváka. (18.01.2012)

,,Pařížané se smějí všemu kromě komedií.“ Nové zpracování Hrbáče je narozdíl od verze s Maraisem lehké, akční, s lépe napsanými postavami a lepším castingem. Je v tom více vtipu, lepší a hlavně uvěřitelnější šermování a více emocí. Přes tyto klady se stále jedná o poměrně nezajímavý historický film, vinu za to nese patrně předloha, která mě nijak nebaví, navíc ty incestní podtóny mi připadají úchylné. Tady o nějaké nadčasovosti nemůže být vůbec řeč. Zbytečně přepálená dvouhodinová stopáž má za následek, že děj je v druhé polovině trochu nudný, hlavně ta zcela zbytečná zápletka o Mississippi. Přesto jsem rád, že jsem tuto verzi shlédl už kvůli výborně zpracovanému dobovému prostředí. jak bývá u evropských historických filmů zvykem. (21.02.2019)

Tento film je v oblasti historických a dobrodružných snímků můj favorit! :) Původní verzi jsem viděla až mnohem později a i když byla příjemná (a mám moc ráda starší francouzské filmy), neměla dle mého názoru vůbec lehkost tohoto zdařilého, vtipného a dojemného zpracování. Vynikající Daniel Auteuil (toho jsem jako Lagardéra děsně milovala), správně aristokratický Vincent Perez jako Nevers, půvabná Marie Gillan a skvěle slizký zrádce Fabrice Luchini :) a nakonec NÁÁÁDHERNÁ HUDBA MISTRA SARDEHO...třeba ten záběr když jde Lagardére s malou Aurorou po zasněžené pláni, poté co došlo ke zradě Neverse. Děkuji ČT, že ho vysílala. (13.07.2016)

Nevzrušivý kočkopes. Evropská velkoprodukce se rozhodla příběh zmodernizovat, což znamená dodání realistických prvků (hlavně sexuálních - i místo pro ňadérko či zadeček se našlo). Souboje jsou skutečně povedené, protože se zas tak moc zběsile nestříhá, jenže té akce je na dvě hodiny docela málo. V pětisetstránkové knize se najde místo pro popis "bankovní" ulice, ale u oddechového dobrodružství nemusím znát dopodrobna způsob padouchových bankovních machinací. I ta love story se "psychologicky" rozplizne do půlhodiny. (18.04.2009)

Originál s Maraisem neznám nebo si ho už nepamatuji, z tohoto hlediska jsem tento remake nemusel porovnávat se zajisté lepším originálem. Daniela Auteuila mám jako herce v oblibě a Marie Gillainovou jsem už v něčem asi viděl, před pětadvaceti lety to bylo půvobné děvče. Šermování bylo naštěstí méně než v některých nudných filmech na tomto "umění" založených, takže zbývá jen napínavý a dobře převyprávěný děj. (28.12.2023)