Katka

Kdybych měl hodnotit práci paní, kterou odvedla paní Třešítková, tak bych neměl výhrady. Zde se její práce podobá tomu co dělají průvodci v přírodopisných dokuemtech. I ona se odvážně vydala mezi divé tvory, kde jí hrozí nebezpečí. Ale když hodnotím Katku coby film, tak mě film nezasánul jako jiné její dokumety. Katky mi bylo líto jen za začátku, kdy ještě byla člověk. Ale postupně se z ní stalo něco jako zombie, s jejímž osudem se nelze ztotožnit. Jako dokument o účinku perníku a heráku na člověka je však Katka bezchybná. (07.04.2011)

Z blata do blata. Odtiaľ do sračky & späť do kaluže, raz do fontány. A zase do bahna. Ozaj "krásny a podnetný" dokument. Časozber zmaru a deštrukcie. A dekonštrukcie. Poznámka: Žiaľ, málokto si trúfne na dokument o inej ceste užívateľov heroínu či pervitínu. O celoživotných feťákoch opiátov a chemických tvrdých drôg, ktorí okrem svojej najväčšej záľuby s prehľadom zvládajú prácu aj rodinu. Pretože také nesedí do spoločensky prijateľného konceptu. (06.02.2021)

Silný (tíživý a nepříjemný) divácký zážitek z toho dělá už téma, takže není úplně lehké určit, kde začínají (a končí) kvality filmu samotného. Proto podobnou měrou chápu jak lidi ze snímku "nadšené", tak ty trochu zpruzelé (osočující dokument z citového vyděračství). Je to bezesporu vynikající materiál k odrazování (dětí) od tvrdých drog (už kdysi ve škole nám učitelé pouštěli původní televizní verzi), v souvislosti s tím funguje také jako velice syrový a sugestivní obraz života na odvrácené straně společnosti (přespávání ve squatech, problémy se sháněním peněz na další dávku, kapitola sama pro sebe je Katčino těhotenství), jako studie "partnerských" vztahů těžce drogově závislých apod. Třeštíkové dokument rozhodně nenabízí málo (spíš se vkrádá otázka, zda by vlastně vůbec mohl nabídnout víc), akorát se prostě nemůžu zbavit pocitu jisté tendenčnosti - je to zkrátka přesně takové, jaké předem čekáte, že to bude (samozřejmě hlavně v celkovém vyznění). 80 % (13.06.2019)

U sledování dokumentů si vždykcy říkám, jakou náturu jejich tvůrci musí asi mít: silnou. Hodně silnou. Zaznamenávají až neskutečné příběhy a nemohou do nich nijak zasáhnout, nijak je ovlivnit. Jen se na to dívat a obraz předávat ostatním. Helena Třeštíková patří mezi ně - kouká na třicetiletou Katku, která si do břicha, v němž roste nový tvor, píchá heroin a nekomentuje to. A já ji za ty časosběrné výjevy obdivuju. // Čtrnáct let ze života narkomanky Katky je vtěsnaných do 90 minut působivé podívané. Nedalo by se ani spočítat, kolik hektolitrů Katka vybrečela. Ale přitom nevyvolává soucit... Pláče sama nad sebou. Uvědomuje si, co MUSÍ udělat... ale taky si uvědomuje, že na to zkrátka nemá. Katka je ztracený případ (a je stále V pasti, jako tomu bylo před několika lety). Ale tento dokument ztraceným rozhodně není. (02.03.2010)

Kapitalismus a demokracie 21.století a teď mi řekněte jestli za těch zlých komunistů nebylo líp a jestli tohle jste viděli:-)? Tak hlavně že má každej z těchto lidí svobodu, jako feťák se nikdo nenarodí, fetovali i někteří umělci a celebrity (v drogách nacházeli třeba inspiraci), nekdo tomu později podleh zcela a skapal, někdo se z toho však silou své vlastní vůle dostal a dnes se má dobře. Každý k tomu však musí mít vždy nějaký ten důvod (stejně jako k chlastu), nikdo se jím sám od sebe nestane. Zajímalo by mě, jen tak mimohodem, co všichni tito lidé dělali před rokem '89 a jestli jim tedy ten jejich životní styl, svobodně zvolený, takto zcela v demokratických kolejích, vyhovuje a to neplatí jen u smažek, ale i bezďáků a podobných trosek. Hnus, hnus a ještě jednou hnus, takovejhle hnus a humus, lidské utrpení, zoufalství, beznaděj a bezmoc jste v ulicích neviděly! Havle ty pravdoláskaři doufám že si se taky díval, no ono to v Americe není asi o moc lepší viď? ps: Paní Třeštíková každý tohle ví, každej toho alespoň jednou v životě byl svědkem, k čemu ale takového dokumenty? Vy točíte filmy o lidském utrpení a berete za ně krásné peníze a ostatní lidi tohle akorát nasere a otráví a stejně s tím nic nikdo pořádně neudělá, kaputalistovi je to upřímně jedno a my všichni ostatní (jejich péči, děti-které se snad ani neměli radši narodit) to ještě navíc zackvakáme. No není to k nasrání? Tak mně tak napadá, že se krásně tento a podobné filmy na dlouhá léta uloží do archívu, a za 100 let to pak někdo vytáhne, podívá se nato a bude žasnout jakou že jsme to měly prima dobu, jestli tedy nebude ještě hůř:-) Pamětníci by rovněž nevěřili svejm vlastním očím, jako někteří z nás stále nevěří na zvěrstva páchané nacisty apod:-( Jen pro silné nátury, 3*. (07.07.2011)