Katka

Katka je fetka, takže ji těžko můžeme litovat. Třeštíková má dost perverzní choutky, když roky leze mezi feťáky. Její přístup je však pro mě za hranou. Ve jménu diváckého zájmu nezasáhla ani v situaci, kdy si dva drogově závislí pořídili dítě a reálně přemýšleli, že si budou hrát na rodiče. Její občasné naivní apely byly pouze na kameru. (22.06.2021)

Asi nemá zmysel rozprávať o tom, že sila časozberného dokumentu tkvie v tom, že ani režisér a ani protagonisti nevedia, ako ich "príbeh" skončí. On samozrejme nekončí a v prípade Katky je smutné to, že v akomkoľvek okamžiku by sme natáčanie stopli, záver by bol smutný. A možno aj v prípade tesne po narodení jej dieťaťa, pretože by sme tušili, kam to bude spieť ďalej. Třeštíková sa zameriava na Katkinu závislosť, ale nezabúda, že aj na drogy si treba nejako zarábať a spôsob tohoto zárobku nám predstaví. Skutočne neveselá sonda do života narkomana, ktorá je takmer stopercentne autentická, alebo aspoň tak pôsobí a tým pádom aj účinnejšia, ako by bola v hranom filme. Napríklad aj na motívy Katkiných osudov. (26.03.2015)

Kdyby to byl celovečerní hraný film, budu mu vyčítat útočení na diváka otřepanými klišé a příběhem se stokrát viděnou zápletkou. Zajímavé, jak skutečný život může být občas klišovitý a Katčin život (v tom nejhorším slova smyslu) nepřekvapivý. Dokonalá ukázka o špinavém, bídném a svým způsobem zbytečném životě závislých lidí a o úpadku jedné sympatické lidské bytosti až na to nejhorší dno. (29.04.2010)

Velký dokumentární počin hodný uznání, který je ovšem (pro mě) obsahově odporný a i když jsem se snažil najít soucit, vůbec je nelituji, takový lidé se mi hnusí a celkem obdivuji sociální pracovníky, kteří se smažkami pracují, na druhou stranu mají děti v Peru a Kolumbii odbyt heroinu a neumřou hlady. Dokument od stejné režisérky: René mi jako film i jako osobnost na hraně, byl alespoň trochu sympatický. Hodnocení: 55 % lepší 3* (29.04.2012)

U sledování dokumentů si vždykcy říkám, jakou náturu jejich tvůrci musí asi mít: silnou. Hodně silnou. Zaznamenávají až neskutečné příběhy a nemohou do nich nijak zasáhnout, nijak je ovlivnit. Jen se na to dívat a obraz předávat ostatním. Helena Třeštíková patří mezi ně - kouká na třicetiletou Katku, která si do břicha, v němž roste nový tvor, píchá heroin a nekomentuje to. A já ji za ty časosběrné výjevy obdivuju. // Čtrnáct let ze života narkomanky Katky je vtěsnaných do 90 minut působivé podívané. Nedalo by se ani spočítat, kolik hektolitrů Katka vybrečela. Ale přitom nevyvolává soucit... Pláče sama nad sebou. Uvědomuje si, co MUSÍ udělat... ale taky si uvědomuje, že na to zkrátka nemá. Katka je ztracený případ (a je stále V pasti, jako tomu bylo před několika lety). Ale tento dokument ztraceným rozhodně není. (02.03.2010)