Opustit Las Vegas

Uchlastat se k smrti není zas tak blbej nápad, obzvlášť když s tím rozlejváním pomáhá docela pohledná, byť prodejná, samička. A člověk, který má hluboko do kapsy, nemusí jezdit hned až do Vegas, vždyť v našich končinách umíme stáčet tak výbornou pančovanou medicínu, že stačí mít jen krapet toho štěstí na správnou lahvinku a po půl litru tuzemáku podáme obdobně přesvědčivý herecký výkon, navíc se slepeckou holí, jako Nicolas Cage .. (02.09.2014)

Cage je herec, který mi do většiny svých rolí naprosto nesedí, ačkoli nemůžu říct, že by mi byl nesympatický. Stejně tak nemůžu říct, že by neuměl hrát, protože to co předvádí tady, to je výkon hodný Oscara. No taky že ho dostal! Díky Cageovi je tenhle film špička. Jednu dobu jsem myslel na stejný způsob „sebevraždy“! (16.02.2006)

baví mě tyhle snímečky, kdy zpomínám, že "někdo něco hraje".. baví a bolí mě koukat na bena, na jeho sebedestrukci, na jeho potěšení dostat se na dno láhve čehokoliv, hlavně zapomenout a nebýt sám se sebou.. ano, nicolas cage nehraje, on prostě je.. i když být ani nechce.. být někdy prostě kurevsky bolí.. (13.06.2008)

Nicolas Cage snad už nikdy nebyl v lepší herecký formě než tady a taky za to byl úplně poprávu oceněnej oscarem. Film v podstatě nemá žádný slabší chilky a to hlavně zásluhou práve Nicolase Cage, ale i Elisabeth Shue, která Cageovi celkem v pohodě stačí a nějaký to menší ocenění by si určitě taky zasloužila. Mike Figgis natočil hodně drsný drama o spojení životů alkoholika, kterej má jako jedinej cíl uchlastat se k smrti, což se mu daří fakt skvěle a prostitutky, která si se svým životem taky neví moc rady, takže zábavnost se moc nedostaví, ale kvalitu to má nejvyšší (17.08.2006)

Jak sebezničující Ben potkal prostitutku Seru aneb depresivně syrové lovestory, ke které se těžko hledá přirovnání. Dvě existence v městě nekonečných večírků, pití a hazardu. Láska v nejsurovější formě, jakou si lze představit. Zbývající čas utíká a všechny snahy změnit druhého odchází a samotná podstata lásky, být s někým, zůstává. Na první pohled jsem nechápal, v čem je všechno to kouzlo (a chvílemi ze začátku byl i film silně nepřístupný a těžkopádný), ale po zamyšlení na konci filmu jsem pochopil, že Mike Figgis přesně do detailu věděl, co a jak chce ukázat. Přes všechnu tu hudbu v pozadí, která mi až trochu neseděla (bylo jí příliš a jednotvárné), až po smutně skutečného alkoholika Bena a nádhernou Seru. Tohle je příběh Pretty Woman v Las Vegas, který není pro ženy očekávající happyend ani zamilované pohledy a vtípky. Jde o příběh muže, který se zamiluje do prostitutky. Ta jeho city nejen opětuje, ale také je schopna svého milovaného následovat do syrového závěru, který byl nevyhnutelný stejně jako jejich vztah. Neobyčejné kouzlo filmu také dodává scénář, který se v podstatě s divákem vůbec nemazlí a všechnu milost a otázky "proč" nechává nezodpovězené a pouze naznačené. Není jednoduché pustit si styl filmu k tělu, ale pokud mu to dovolíte, vrátí vám destruktivní lásku bez řečí a pozlátek. Kdyby mi někdo řekl, že tohle je po tajnu natočená realita, vůbec bych se nedivil a jen se (opět) smutně zachvěl... Ta pátá hvězdička je za výsledný pocit z filmu, který předčí jeho samotné sledování a skoro i herecké výkony obou hlavních postav.... (31.07.2009)