Pan Bobr

Nechápu, jak mi tenhle film mohl uniknout. Gibson perlí... (12.07.2015)

Dementní Gibson v dementním filmu o dementovi. Tak by to mohlo působit na první dojem. Ve skutečnosti se jedná o neskutečnou slátaninu. Psychozamindrákovanej jedinec, posranej a zakuklenej v depresích ze svýho milionářsky promrdanýho života, se utápí v hovnech a postupně přichází na řešení. Děj je dále o tom, jak si Gibson nechal amputovat ruku, na ní mu přišili chlupatýho maňáska co vypadá jak nahnědlá píča, a vzácně povedeným neurochirurgickým zákrokem loutku propojili s Gibsnovým vyčerpaným egem. Skrz tuto píču, hlavní hrdina promlouvá ke společnosti. Měl jsem toho zmrda docela rád, byl to prima akční hrdina, vtipnej, drsnej, ale takový přiteplený sračky do jakejch se nechává obsazovat mi krutě trhaj žíly. Měl by si strčit hlavu do pořádnýho Bobra a udusit se slastí. To by šlo. ....... zkrátka.. i tak to může skončit, když dostanete v práci přidáno.. (03.05.2016)

Tak nevím, myslím, že téma šlo zpracovat lépe, ale zároveň to šlo taky více podělat. Nijak mne to neoslnilo, Foster už měla světlejší chvíle a Mel Gibson vzal hlavní roli asi ze soucitu. Hlavní rolí pro mne zůstává tak Anton Yelchin, který dal do role vše co má a možná zůstala ještě rezerva. Tento film doporučuji jako podivnou kuriozitu. (22.08.2011)

Zajimavý film s výborným Gibsonem, který má s hlavním hrdinou asi víc společného než si myslí. Je jen škoda, že Gibson v posledních letech sere tolik lidí kolem sebe protože hrát doopravdy umí ale asi díky svým úletum nedostává tolik lukrativních nabídek. Tohle se ale určitě povedlo přesto to v sobě nemá tolik šťávi kolik by to mohlo mít. Škoda. (18.09.2011)

Zpočátku nevíte, jestli se máte smát, nebo jestli to Mel myslí vážně. To by to ale zase nebyla Jodie, kdyby nešlo ve skutečnosti o něco mnohem vážnějšího, než se na pvní pohled zdá. Bohužel, scénář celou dobu působí trochu prvoplánově a křečovitě, většina "překvapení" vám dojde už o 20 minut dříve. Přesto jde jeden z milejších filmů současný světový tvorby :) (17.10.2011)

Mel Gibson řekla bych v jeho životní roli. Judie Foster jako režisérka dobře věděla na kterou strunu v člověku zatlačit no nebudu to tajit obrečela jsem to :) Nakonec člověk je vlastně vždycky sám a pokud není v pohodě sám se sebou je to průser (15.11.2011)

Hledání sám sebe za pomoci bobra je snad ten nejujetější námět, co jsem kdy viděla. Ale funguje to dobře. Komedie? Pro někoho možná, ale na mě to působilo jako pořádná psychologická depka, co vás donutí zamyslet se nad sebou a svým životem. Ano, ano, ano....ale prát se s bobrem? To ne. Jediné co mi zbylo bylo zaťukání si na hlavu a nahlas vyřčené "co to sakra...?!" Nebýt toho, tak je to asi za plný počet. (18.11.2011)

Film o depresích, rodině, lásce a životních bojích. Nápad s bobrem mi v první chvíli přišel skoro trapnej, ale vyklubal se z toho zajímavej emotivní film (nehraje ale na city prvoplánově) s celkem přímočarým a odhadnutelným dějem, za kterým však je hloubka a temnota. Obzvlášť linie Walterova staršího syna jaksi nenápadně shrnuje tíhy a boje každého života. A Mel v depresích hraje skvěle. (20.11.2011)

Neobyčejný film s originálním námětěm a skvělými hereckými výkony, hudbou, režijí. (04.12.2011)

Mel Gibson ukázal, že i na "stará kolena" pořád umí. Kromě Mela si získal můj obdiv i Anton Yelchin, který u mě skóroval už ve Star Treku. Bohužel i když má film jen 91 minut, tak se děj celkem táhl. Dal bych tři hvězdy, ale za skvělé herecké obsazení přidám ještě jednu. Musím přiznat, že na konci filmu jsem toho Bobra už z celého srdce nenáviděl. (04.12.2011)

Dost depresivní a emotivní snímek, ke konci mi přišlo, že si scénáristi nevědí rady, jak to vlastně zakončit a jaká by měla být pointa. A já také nevím, co jsem si z toho měla odnést. Takže to pro mě v druhé půli kleslo na průměr. (10.12.2011)

Gibson má kdesi uvnitř ukryté temné démony, jakousi nepopsatelnou rozervanost duše, skrytou brutálnost, agresivitu a hněv. Jsou chvíle, krátké okamžiky, kdy tyhle stránky jeho osobnosti vyplouvají na povrch a pokud se tak stane, jeho postavy a role jsou pak mnohem více zajímavější a vícevrstvé. A jsou to právě tyhle okamžiky, které postavu Waltera Blacka dělají tak zajímavou. Fosterová moc dobře věděla, koho má do hlavní role obsadit a Gibson se jí odvděčil přesvědčivým hereckým výkonem. Naprosto filmu dominuje. Díky němu není Walter Black někdo, komu byste se smáli. Když se jeho osobnost rozdvojí, je vám jasné že Pan Bobr není kladné alter ego, ale spíše spící tygr, který Blacka jen tak snadno nepustí. Příběh je jednoduchý a neokázalý, plyne pozvolna bez velkých dějových zvratů až k trochu sentimentálnímu závěru. Obě dějové linie příběhu jsou vybalancované a obě zároveň neobsahují žádnou zbytečnou kaši, která by příběh rozmělňovala - to všechno díky velmi střídmé stopáži. Film obsahuje dva velmi emotivní momenty, které na mě silně zapůsobily. Díky nim a výkonu Gibsona je pro mě tenhle film úspěch. Označení komedie v žánrové kolonce berte s rezervou. (11.12.2011)

Dlouho jsem se rozhodoval zda-li udělit 3 či 4 hvězdičky. Nakonec jsem si řekl 3 hvězdičky jsem dával horším snímkům a tento film si zaslouží rozhodně lepší ohodnocení. Nikdy jsem Melu Gibsonovi neholdoval, ale co v poslední době s ním vidím za snímky, pomalu ale jistě se tento herec dostává do mé TOPky. Nádherně zahraná role, Mele opravdu jsi potvrdil svou reputaci, že jsi skvělý herec a dokážeš zahrát od komedií, přes válečné filmy až k dramatům. K filmu - jako komedii bych The Beavera neoznačil, i když loutka vypadala velice roztomile a párkrát jsem se pousmál. Spíše to je drama jako vyšité. Co mne trošku mrzelo jsou zbytečné části Walterova syna a jeho zvláštně projeveným citům k sympatické slečně. Nelíbilo se mi že film povídal o 2 podobných případech, kdy se syn potýká s podbnými problémy jako jeho otec, ale když přimhouřím oko, dalo se to přežít. Herečka Jodie Froster, fantastický výkon stejně jako u Mela, byla radost se na to dívat. Hudba a scénář také na 1čku. To ale snímek furt vychvaluji, tak co mne zamrzelo bylo, že drama nebylo více postaveno na pocitech. Je to škoda, protože si myslím že šlo uhrát něco více tklivějšího, procítěnějšího. Každopádně i přes počáteční nedůvěru jsem mile překvapen. (11.12.2011)

Takový ten malý film, který vás vezme za srdce. Někdy bych takového bobra potřeboval... (31.12.2011)

film který je založen na psychologické frázi, kdy hlavní hrdina léčí svoji duševní nemoc pomocí manásku, i takto může fungovat, aby se člověk vyrovnal se svojí nemocí a přiznal si ji,i když tuto roli ztvárnil Mel Gibson, kterého jsem dříve měla ráda, ale mám takový pocit, že jeho herecké kvality už bohužel klesají, a nemá už co pořádně nabídnout, což je velká škoda, film, který je spíše oddechovka, ale poslední půlhodina vše vylepšila, a nakonec z toho všeho byl dobrý film, (31.12.2011)

Čekal jsem obrblbost, ale nakonec docela dobrý. Dalo se to dokoukat až do konce. (15.01.2012)

Mimořádný film, který se dostane pod kůži. Většinou asi lidem, kteří sami zažili depresivní stavy. Podle mě, je ale téma tohoto filmu ještě o něčem jiném, než jenom o poruchách psychiky. Jde víc do hloubky a vidím v něm jakési podobenství o neschopnosti přijímat důležité intimní informace od svých blízkých. V dnešní, informacemi přehlcené době už často nedokážeme správně vyhodnocovat podněty přicházející od našich blízkých, které jsou pro náš život skutečně podstatné a důležité. Díky stresovým situacím si ve svém mozku vytváříme takové vzorce chování, které nám pomáhají přežít tyto informační krize. Vytváříme si svého "bobra", který pak mluví a koná za nás. Čím víc se nám takové myšlení a chování osvědčuje, tím víc se na něj spoléháme a jsme na něm závislí. Takže do svých vztahů postupně přestáváme vkládat sami sebe, své pocity a svoji osobnost. Stává se z nás někdo jiný. Kdo z nás už si někdy nepoložil otázku: „Proč jsem vlastně tohle udělal/a?“ Začneme se svým blízkým vzdalovat, a ubližovat jim. Míváme pocity, že vlastně žijeme život někoho jiného. Takže nejlogičtějším řešením bývá radikální rozchod se svým okolím, které tuto naši změnu bolestivě pociťuje. Myslíme si, že problém bude vyřešen, když ze svého dosahu odstraníme ty „viditelné svědky“ našich rozbitých vztahů. Ale opak je pravdou. Tento neviditelný „bobr“ je daleko zákeřnější, než ten ve filmu. Jenom člověk, který se poctivě začne zajímat o to, jakým způsobem vlastně funguje jeho vlastní myšlení, si dovede pojmenovat a zmapovat nebezpečné a sebedestruktivní vzorce chování. Odhalit svého "bobra". Taková proměna a transformace vlastního myšlení je daleko náročnější a bolestivější než rychlé odříznutí se od nepřijatelné části své osobnosti. Bolestivější v tom, že pokud má být skutečná a nejenom „filmová“ je to běh na dlouhou dobu a řečeno s Melvinem (z filmu „Lepší už to nebude“) jde to pomalu, den za dnem, krok za krokem, hodně, hodně, pomalu. (20.01.2012)

Bolo veľmi náročné vydržať viac ako polovicu nudy s bobrom na ruke. Potom už dostal film skutočný nádych drámy a miestami to pripomínalo Big fish, ktorý je ale o nejaký ten level vyššie. (06.09.2012)

Myslím, že šlo z daného tématu vytřískat více, je to někde na půl cesty. Vlastně přemýšlím, co vlastně bylo zamýšleno....JL skvělá jako vždycky and Mel is back. (17.05.2014)

Fuuha, silna vec. A taky nejlepší herecký výkon Mela Gibsona za posledních hoodně moc let. Původně jsem se vůbec nepodíval na žánr, takže jsem podle synopse čekal spíše komedii se zaměřením na důležitost rodinné pospolitosti. O to jsem pak byl více překvapený, když jsem dostal místy pořádně mrazivé drama, které je humorem zjemňováno hlavně ze začátku, přičemž ke konci už vůbec ne. Jodie o 100% silnější za kamerou než před ní + ucházející vedlejší linka o synovi a přítelkyni, která vhodně doplňuje tu hlavní. (26.06.2015)